Při běžném provozu tudy projde osmdesát procent plynu směřujícího z Ukrajiny a Slovenska do České republiky. Celý objekt je střežen podobně bedlivě jako jaderné elektrárny. I to je jeden z důvodů, proč se běžný člověk do areálu jen tak nedostane.
Pokud by se mu to podařilo, viděl by před sebou různě stočená ze země vystupující a do půdy se znovu nořící potrubí. "Měříme zde množství přicházejícího plynu, jeho kvalitu, analyzujeme jeho složení," vypočítává jednatel RWE Transgas Net Jan Nehoda.
online rozhovor s šéfem tepláren brno nováčkem čtěte - zde |
Důležitým výstupem je údaj o tom, kolik energie lze z dodávaného plynu získat. Podle tohoto čísla se dá později spočítat, kolik domácnost zaplatí za svou spotřebu. "Kubík plynu má pokaždé jinou energetickou hodnotu. Proto doma platíte za kilowatthodinu a ne za použitý objem plynu," vysvětluje Nehoda.
Předávací stanice má velkou zásluhu také na tom, že když doma otočíte kolečkem na sporáku, vycházející plyn je čistý. Jinak by se potrubím přenášelo bláto, případně olej, který se z něj může uvolnit.
"Je zajímavé, že pro celou republiku je vlastně klíčová spotřeba na jižní Moravě. Představuje totiž dvacet pět procent z celkové spotřeby v celé zemi," poukazuje Nehoda na to, že plyn je v Jihomoravském kraji velmi používaným palivem.
Při čištění potrubí plynaři používají speciální píst, který připomíná obří špulku na nitě nebo činku s kotoučovým závažím. V předávací stanici jej vloží do potrubí, odkud se valí sto kilometrů až k nejbližší transformační stanici, kam "přiveze" nečistoty, které mu stály v cestě.
Nehoda ujišťuje, že v souvislosti s ukrajinsko-ruskými spory není žádný důvod obávat se nedostatku plynu. "Nemáme nedostatek plynu a rozhodně se není třeba bát jakýchkoli regulací," ubezpečuje.
Zároveň však uznává, že spory přišly snad v nejnevhodnější dobu. "Těžko si umím představit horší situaci. Vždyť teploty byly kolem dvanácti pod nulou a kompletně nám vypadl jeden zdroj. Vše jsme ale zvládli dobře," myslí si.
Jedním z nejnáročnějších úkolů byla pro plynaře změna směru toku plynu z Česka na Slovensko. "Těžké to bylo hlavně časově," říká Nehoda.
Technicky ani finančně operace nákladná nebyla a podobně se Nehoda dívá i na opětovné puštění plynu na Východě. Jde vlastně jen o uzavření a otevření několika kohoutů.
"Nechápu, co Rusko a Ukrajina tolik řeší na technologické dohodě. Není to nic tak hrozného, jak se z toho dělá," podivuje se.
S možností, že by mohlo být potřeba posílat plyn i opačným směrem, se počítalo již při stavbě plynovodu. "Nikdy bych ale nevěřil, že taková situace může doopravdy nastat."
Nad otázkou, zda by se plyn z Česka směřující na Ukrajinu mohl potkat s plynem tekoucím opačným směrem, se jen pousměje. "Budeme vědět včas, až Rusko pustí plyn. Času bude dost. Plyn postupuje rychlostí kolem patnácti kilometrů za hodinu."
