V hodonínském domě kultury uzavřeli sklad humanitární pomoci, v němž shromažďovali pomoc pro obyvatele celého regionu, předminulý týden. „Je prázdný, všechno je rozdané,“ potvrzuje Adam Procházka, ředitel hodonínského domu kultury, který měl sklad na starosti.
Jak říká, zbylé věci ze skladů využily městské i krajské příspěvkové organizace. „Hlavně šlo o azylové domy, dětské domovy, ale třeba i psí útulky, které si převzaly granule. Téměř beze zbytku se zásoby podařilo udat,“ oznamuje.
Znamenalo to ale velký zápřah pro dobrovolníky. „Třeba s velkými balíky sava byl problém. Nikdo je nechtěl. A tak jsme začali dělat menší balíčky, kam jsme vložili víc různých věcí – jedno savo, jeden čisticí prostředek na nádobí, třeba i pár hygienických potřeb. A to už si každý vzal,“ přibližuje Procházka.
Dobrovolníci vytvářením balíčků strávili hodiny. „Trvalo to dlouho. Ale jsem rád, že všechny věci našly užitek, což bylo zásadní. Aby snaha lidí pomoct nepřišla vniveč,“ podotýká šéf kulturního domu.
Bez užitku zůstaly maximálně dámské hygienické vložky nebo dětské pleny. A likvidovat se musely také věci, jimž prošla lhůta spotřeby, nebo dezinfekce, která měla podle Procházky „pochybný původ“. S tou se muselo zacházet jako s nebezpečným odpadem.
Radost pro samoživitele
Dokonce i uprostřed prací na odstraňování následků živelní katastrofy se našlo dost věcí, které mohly pomoci jinde.
„Z Hodonína jsme poslali celý kamion do obce Lobendava na Ústecku, která byla postižena bleskovou povodní. Tam zamířily věci, kterých jsme v tu chvíli měli dost a nebylo pro ně zrovna v Hodoníně a okolí využití. Například balené vody nebo čisticí prostředky,“ vyjmenovává Procházka pomoc, která zamířila do Šluknovského výběžku. Do Lobendavy poslali 33 palet, které zcela naplnily kamion.
V jednu chvíli se uvažovalo i o pomoci povodněmi zasaženým oblastem v Německu. Tato možnost ale padla kvůli náročné dopravě.
Ze skladů zamířila pomoc třeba i brněnskému spolku Vesna, jenž provozuje šatník pro samoživitele. Svým vlastním autem, později pak dodávkou ve spolupráci s radnicí Brna-střed, tam v průběhu léta věci převážela třeba i krajská zastupitelka Barbora Antonová (Žít Brno).
Na Facebooku popsala, že radost z nich neměli jen samoživitelé a nemajetné rodiny, ale i lidé, kteří ve skladech pracují.
„Od konce června totiž přebírali, třídili, balili a uskladňovali věci, jež lidé – nepochybně v dobré víře – naposílali do obcí postižených tornádem. A už po pár dnech bylo jasné, že drtivá většina těch věcí je naprosto neupotřebitelná. Obrovské množství oblečení, vybavení pro domácnost i úplně bizarních předmětů začalo působit velké potíže. Z pomoci se stala zátěž,“ napsala s tím, že je to pro budoucnost poučení.
„Když už do míst katastrofy dorazí takové množství nepotřebných věcí, zkusme do krizových plánů zařadit i jejich smysluplnou likvidaci. Lidí, kteří žijí v ‚potornádové‘ situaci celoživotně, je hrozně moc. A ty ‚překážející‘ věci jim můžou obrovsky pomoct,“ podotkla.
Poptávka po omítkách
Sklady už skončily i v samotných obcích zasažených tornádem. Například Lužice rozdistribuovaly mezi lidi 90 procent věcí.
„Dělali jsme i jakousi rozvozovou službu, kdy jsme nachystali kompletní balíčky a lidem je rozváželi, takže se nám to podařilo udat,“ říká starosta Tomáš Klásek (KDU-ČSL). Část, především oblečení, si odvezla Charita a další organizace.
Naopak v Mikulčicích sklad ještě funguje. Hlavně se stavebním materiálem. „Poptávka je po omítkách, omítkových hmotách, samoizolačních materiálech nebo OSB deskách na zatloukání. Jsme domluvení, že když je materiálu dostatek, dáme ho i občanovi z vedlejší vesnice, samozřejmě z postižené oblasti,“ říká zdejší starosta Josef Dvořáček (ODS za Těšičané Mikulčané).
Většinu míst, kde se věci shromažďovaly, museli starostové vyklidit, aby mohla sloužit svému účelu. „V okolních obcích jsme měli prostory jako kulturáky a tělocvičny. Odtud už jsme materiál stáhli, potřebovali jsme je uvolnit pro výuku,“ vysvětluje starosta Moravské Nové Vsi Marek Košut (nez.).
Podle něj se podařilo do značné míry udat čisticí prostředky a pracovní nářadí. „Ale zůstala tam spousta šatstva, zrovna před chvílí jsem se tam byl kouknout a je to divočina. Pokusíme se ještě udat ten zbytek, snažíme se, aby se maximum rozebralo třeba do foroty, ale už jsou to většinou nepoužitelné věci a asi půjdou na nějakou recyklaci,“ domnívá se Košut.