V Brně se řešila Antarktida. Spolupráce se zlepšuje, říká český polárník

  13:08aktualizováno  13:08
Pomáhají sledovat rozlohy ledovců, oblasti s vegetací či kolonie živočichů. Zároveň však ruší třeba místní tučňáky. Používání dronů v Antarktidě bylo jedním z témat, které v minulých dnech probírali polárníci v Brně.

Česká republika je díky stanici Johana Gregora Mendela jednou ze třiceti zemí, jejíž vědci v Antarktidě soustavně pracují. Badatelé z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity tak od neděle do středy hostili setkání manažerů všech národních vědeckých programů, které zamrzlý kontinent zkoumají.

„Jde o to, aby všechno fungovalo, všichni si rozuměli, dokázali sdílet své zkušenosti a spolupracovat. Jde především o záchranu životů a šetření prostředků na logistiku,“ přibližuje náplň jednání Pavel Kapler, český reprezentant ve výboru a současně manažer univerzitní antarktické stanice.

Co jste tedy s kolegy probírali?
Důležitá jsou hlavně kuloární jednání o logistice a jiné spolupráci. Došlo k dohodě o aktualizaci několika manuálů včetně toho na ochranu životního prostřední nebo o záchranných operacích. Jde o to, jak je správně koordinovat mezi sebou, protože státy, které operují v Antarktidě, nemají všechny stejný jazyk ani kódování. Nečekaly se žádné převratné závěry, spíš jde o dohody na téhle bázi.

Fotogalerie

Zlepšuje se spolupráce jednotlivých států?
Jednoznačně ano. Existuje mnohem lepší dialog mezi všemi zeměmi, dochází k ohřívání vztahů a lidé jsou mnohem ochotnější spolu spolupracovat. Dřív to bylo na bázi, že logistiku zajišťovaly hlavně armády, které nechtěly nikomu nic říct, natož spolupracovat. Vědci pro ně byli na obtíž jako nutné zlo, přestože do Antarktidy vojsko smí jenom v případě, že dělá podporu vědě. Na to velmi často některé země zapomínaly, ale výrazně se to zlepšuje. A co je pro nás obzvlášť dobré, zlepšuje se také vztah všech členských zemí k České republice. Tím, že pořádala toto zasedání, přesvědčila definitivně všechny o tom, že bere Antarktidu vážně a je vhodným partnerem pro budoucí vědecké spolupráce.

Řešilo se také používání dronů. K čemu jste dospěli?
Ta debata probíhá už několik let a zase jsme o kousek blíž k tomu, aby vznikl nějaký jednotný antarktický manuál, k jehož dodržování se všichni zavážou. Ale bude to myslím ještě několik let trvat, protože se nejdřív musí zhodnotit všechny aspekty včetně dopadu na životní prostředí a kolonie zvířat, které bývají zejména turistickými drony obtěžovány.

Co se týče životního prostředí, dochází ke shodě, že je třeba Antarktidu víc chránit?
Státy, které byly aktivní v pracovní skupině pro životní prostředí, vždycky věděly, že je potřeba Antarktidu chránit. Co se zlepšilo, je fakt, že se identifikovaly hlavní environmentální hrozby pro Antarktidu včetně dopadu provozu vědeckých stanic. To znamená odpadové hospodářství, zejména nakládání se splaškovými vodami. Další zajímavé oblasti jsou zavlékání nepůvodních druhů organismů - ať už mikroorganismů nebo vícebuněčných organismů - do Antarktidy nejen vědeckými výpravami, ale zejména těmi turistickými. A nejčerstvější téma, které je na stole, je zvýšený výskyt plastických hmot v jižním oceánu.

Co s ním svedou vědci?
Národní vědecké programy mohou přispět k identifikaci zdroje tohoto znečištění a nějakými pravidly zejména pro provoz plavidel, které jsou třeba i mimo oblast Antarktidy, mohou globálně přispět ke zlepšení tohoto problému.

A jaké je řešení problému s odpadem z vědeckých stanic?
Některé státy prezentovaly své přístupy, o kterých se diskutovalo. Ti, kteří už jsou dál - třeba Německo nebo Japonsko - představili novou techniku. Zatím je energeticky velmi náročná, ale vzhledem k životnímu prostředí prospěšná, protože opravdu brání vstupu nežádoucích patogenů do přírody. Nefunguje to tak, že teď všichni musíme začít používat konkrétní čističku odpadních vod, ale učíme se jeden od druhého.

Autor:

Volby do EP proběhnou v České republice 24. a 25. května. Volební místnosti budou otevřeny v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00. Do Evropského parlamentu kandiduje 39 uskupení.

Nejčtenější

Dav lynčoval řidiče, za sražení kočárku s dítětem ale mohla opilá babička

Záchranáři zasahují v Bratislavské ulici v Brně poté, co zde auto srazilo ženu...

Silné emoce loni v Brně vyvolal incident, při němž řidič srazil ženu s kočárkem a následně čelil útoku rozzuřených...

Ženy trpěly, dívky dospěly přes noc, vzpomíná Němka na poválečné útrapy

Elisabeth Wellanová při své poslední návštěvě rodných Želešic zavítala v roce...

Pouhých 14 let bylo Elisabeth Wellanové, když s nejbližšími příbuznými musela v roce 1946 opustit rodné Želešice na...

Proč není na mistrovství? Trenéři mi všechno řekli narovinu, líčí Zaťovič

Martin Zaťovič během utkání proti Rusku

Výborná sezona Martina Zaťoviče v Kometě Brno si o tečku na mistrovství světa snad i říkala. Čtyřiatřicetiletý...

Brněnské obchodní centrum nabobtná, bude v něm i největší kino v Česku

V areálu brněnského obchodního centra Avion u křížení dálnice D1 a D2 už jezdí...

Brněnské obchodní centrum Avion se do roka výrazně rozroste. Investice za 1,3 miliardy korun přinese dvě desítky nových...

Rozhledny jsou na spadnutí. Na jejich stavbu peníze byly, na údržbu už ne

Stará vyhlídková věž v lokalitě U obrázku u Staroviček z roku 2007 je ve velmi...

Rozhledny, které se ve velkém stavěly počátkem tisíciletí, dosluhují. Na jejich opravy přitom většinou chybí peníze....

Další z rubriky

Hemofilici kvůli drahé léčbě čelí výtkám okolí, rekordman stál 74 milionů

Darování krve

Historicky nejnákladnějším českým pacientem je Jihomoravan s poruchou srážlivosti krve. Loni jeho léčba stála přes...

Vyhýbal se vězení. Při honičce s policisty řidič narazil do stromu

Odsouzený muž při ujíždění policistům narazil do stromu

Na dobrou paměť policistů doplatil muž, který se několik měsíců vyhýbal vězení. V Brně jej totiž poznala hlídka, které...

V obci na Hodonínsku se hádají, zda opravit silnici. Rozhodne referendum

Ilustrační snímek

V mnoha obcích si lidé stěžují na rozbité cesty a apelují na Správu a údržbu silnic, aby hlavní tahy co nejdříve...

České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší
České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?

Najdete na iDNES.cz