„Sama nevím, co všechno tady je, ale je toho hodně,“ ukazuje vedoucí laboratoře Lenka Kosová na řady kartonových zdí, které malý prostor laboratoře křižují. Archeologové už nyní plánují i výstavu.
„Keramiku nejdříve umyjeme, pak každý střep popíšeme inventárním číslem a slepíme dohromady ty kousky, které k sobě patří. Kdybychom narazili na nějakou pěknou nádobu, tak ji dosádrujeme a slepíme. Co se týče kovů, ty se musí speciálně ošetřit a zakonzervovat,“ popisuje Kosová svou práci.
Na stole před ní leží několik glazovaných kachlů a rezavý mosazný hmoždíř, na novinovém papíře se suší spousta střepů a kostí. Právě těch se našlo nejvíc, a byť jde o běžný odpad, i ten může archeologům leccos napovědět.
„Pokud bychom třeba na keramice našli něco zajímavého, například výpečky nebo strusky, tak samozřejmě odebereme vzorek pro další analýzy, aby se zjistilo, jestli v nich bylo mléko, maso nebo něco jiného,“ vysvětluje Kosová. „Samotné analýzy ale v naší laboratoři neděláme, provádíme jenom základní ošetření nálezů.“
Prsteny, mince i kusy pranýře
„Co se týče mobiliáře ze Zelňáku, většinou nacházíme předměty, které lidé nedopatřením ztratili nebo vyhodili. Do kolekce nálezů patří třeba dva prsteny ze 13. nebo 14. století. Po jejich ošetření se možná vyjeví, jaké nápisy skrývají,“ uvažuje vedoucí výzkumu Antonín Zůbek ze společnosti Archaia.
Archeologové dále našli stovky středověkých a novověkých mincí, které souvisejí s tržním provozem náměstí v minulosti. O tom, že Zelný trh sloužil jako tržnice již ve středověku, svědčí také nálezy masných krámů (více najdete zde). Právě ty archeology zajímají nejvíc, stejně jako pozůstatek středověkého pranýře nebo kráter, který do náměstí vyhloubila během války střela z raketometu Kaťuša.
Pozornost upoutá také úlomek figurky s lidskou tváří, který se v dlani laborantky téměř ztrácí. Jaký měla figurka účel, není tak jasné.
„Drobné figurky ve středověku většinou sloužily jako dětské hračky, v případě tohoto konkrétního předmětu se ale domnívám, že jde spíše o úlomek plastického zdobení středověké nádoby,“ vysvětluje Zůbek.
Figurka má nyní, stejně jako další předměty ve sbírce, své vlastní inventární číslo a bude uložena v depozitáři Archaie, dokud si ji nepřevezme krajské muzeum. „Všechny nálezy ze Zelňáku patří státu a jako takové by si je mělo převzít krajské muzeum ve Šlapanicích. To ale momentálně pro tolik nálezů nemá dostatečnou kapacitu. Prozatím proto zůstanou v dočasném depozitáři u nás,“ potvrzuje Zůbek.
Depozitář sice veřejnosti přístupný není, ředitel Archaie David Merta ale propagaci nálezů plánuje co nejdřív.
„Chtěli bychom uspořádat výstavu věnovanou archeologickému výzkumu Zelného trhu, abychom archeologické nálezy, výsledky výzkumu a vůbec aktuální stav poznání o tomto nejstarším brněnském náměstí a jeho nejbližším okolí přiblížili veřejnosti,“ říká Merta.
Poklady ze Zelného trhu tedy Brňané uvidí, jen co se laboranti probojují na dno všech krabic. Práce jim ještě přibude - minulý víkend totiž archeologové zabořili rýče do země před budovou Moravského zemského muzea.
Centrální část hotová, ale práce je ještě hodně
„Domluva s archeology probíhá zatím bez problémů. V tuto chvíli se dokončuje dláždění v místech, kde již jejich výzkum skončil, proto si s archeology nepřekážíme. Vytyčili jsme pro ně dílčí plochu, kde mohou pracovat,“ potvrdil stavbyvedoucí Lukáš Dzoba z firmy Imos, která rekonstrukci Zelného trhu zabezpečuje.
K dalšímu prodloužení rekonstrukce, jež má skončit v květnu, by podle něj dojít nemělo (více o průtazích jsme informovali zde).
„V centrální části náměstí je již téměř vše včetně dlažby hotové, zbývá jenom dokončit chodníky, vysadit zeleň, doplnit lavičky a odpadkové koše. V horní části náměstí začnou stavaři pracovat až letos, a práce je tam mnohem víc. Dodělávat se budou železobetonové konstrukce, závlahový systém pro stromky a dlažba vozovky,“ dodal Dzoba.
