Cenné exponáty z peruánského Muzea zlata v Limě jsou v Česku poprvé.
„Před více než 60 lety muzeum založil můj dědeček. Za svůj život shromáždil přes sedm tisíc předmětů s cílem zanechat dědictví pro celý svět,“ uvedla při zahájení Camila Pérez Palacio Mujicaová, ředitelka muzea v Limě. A doufá, že návštěvníci budou odcházet se znalostí peruánské kultury.
Brněnská výstava má vtáhnout do děje. „Hned u vchodu každý dostane kartu s příběhem bájné či reálné historické postavy. Pomyslně se tak převtělí do této osobnosti a dobrodružství může začít,“ pozvala mluvčí expozice Květa Havelková.
1 Nejstarší artefakty: keramická opice a strašidelné nádoby
Keramika z kultury Chavín a Cupisnique představuje nejstarší kousky výstavy, návštěvníci ji najdou hned v jejím úvodu. Za zmínku stojí hlavně keramická opice, která pochází z druhé kultury.
„Cupisnique se rozvíjela mezi lety 1 200 až 500 před naším letopočtem. Přestože šlo o pobřežní kulturu z pouště, dokázali vymodelovat úžasnou opici, což dokazuje, že už v té době byl velmi intenzivní obchod i mezi lidmi z pralesa, jinak by opice nemohli znát,“ přibližuje archeoložka a kurátorka výstavy Eva Farfánová Barriosová, která v Peru 28 let žila a pracovala na archeologických výzkumech. Na výstavu některé artefakty ze své sbírky zapůjčila.
„Z horské kultury Chavín tu máme tři nádoby. Měli velice strašidelné bohy, což se promítá i na nich,“ prozradila.
2 Nejcennější kusy: celkem jako patery korunovační klenoty
Vybrat jeden nejcennější exponát je podle pořadatelů těžké. Nejzajímavější je podle nich právě ucelený pohled na poklad, z něhož jsou některé kousky staré více než dvě tisíciletí.
„Hodnota celého pokladu je nevyčíslitelná. Pokud bych měla najít přirovnání, je to, jako bychom vystavovali nejméně patery české korunovační klenoty. A na množství zlata ho tady máme mnohem více,“ uvedla mluvčí Havelková.
K nejcennějším exponátům patří velká posmrtná zlatá maska zdobená smaragdy symbolizujícími nesmrtelnost. Váží téměř dva kilogramy a kromě ceny samotného zlata má nesmírně vysokou duchovní hodnotu.
Pochází z kultury Sicán na severním pobřeží Peru, kterou si Farfánová Barriosová oblíbila. „Sicánci byli skvělí kovotepci. Kromě pohřební masky vystavujeme také zlaté ruce. Tato kultura je mou srdeční záležitostí, do těchto míst jsem často jezdila na dovolenou,“ pousmála se kurátorka.
3 Největší lákadlo: obří žezlo s figurami bojovníků
Velikostí rozhodně zaujme Královská standarta, která je největším exponátem na výstavě. Jedná se o ozdobnou tyč, na niž se připevňuje prapor.
Horní část má tvar kosočtverce, který je vyroben ze dvou bohatě zdobených plechů. Obří „žezlo“ zdobí figury bojovníků s vyceněnými zuby, kteří drží v ruce prapor.
4 Nejtajemnější předmět: zlatá „konvice“ pro vládce či kněze
Opar tajemství zahaluje zlatou nádobu připomínající dvoustrannou konvici, kterou Farfánová Barriosová zvolila jako nejzajímavější exponát z hlediska užívání. Její tvar i možnosti použití se výrazně liší od všech ostatních rituálních nádob.
„Pro Sicánce jsou tyto nádoby se dvěma úzkými hrdly typické, ale vyráběli je z keramiky, tahle je zlatá. Keramické se používaly k rituálním účelům nebo se dávaly do hrobů. Zlatá mohla být používána jen vládcem či nejvyšším knězem při velmi důležitých rituálech,“ řekla.
K čemu přesně záhadná konvice sloužila, však prý není dodnes jasné.
5 Nejpodivnější příběhy: koruna s pery a dřevěné kero
Kdo chce pátrat po mytických příbězích, přijde si na výstavě na své. Třeba v případě černo-zlaté koruny sicánského velmože, která se skládá z pěti odlišných částí. „Korunu mohl na hlavě nosit jen vládce nebo ti nejvyšší velmoži. Nahoře ji zdobili zlatými či stříbrnými pery,“ přiblížila kurátorka.
Typickým tvarem pohárů v celé peruánské historii je kero. Na výstavě jsou jak zlatá kera s kameny tyrkysu, tak i jedno velmi zvláštní. Na první pohled by ho návštěvníci v záplavě zlata možná mohli přehlédnout, je totiž „jen“ ze dřeva.
„Pro Inky bylo kero posvátnou nádobou, na které zobrazovali různé scény. I po dobytí incké říše Španěly se nádoby vyráběly až do konce 17. století. Zajímavé je, že vyobrazené scény se změnily a promítla se do nich španělská kolonizace, postavy mají evropské oblečení. Indiáni ve vesničkách vysoko v horách tradici uchovávají až do dneška,“ uzavřela Farfánová Barriosová.
Poklad Inků v Brně
|
