Až dosud přitom nebyla vzácná památka, která je od poloviny minulého století v soukromé sbírce, nikde na světě vystavena.
Jedinečné umělecké dílo vzniklo ve druhé polovině 4. století před naším letopočtem ve Střední Asii. O konkrétním místě se zatím odborníci jen dohadují.
„Je výjimečnou památkou světových dějin, památkou, která nemá srovnatelnou analogii ve sbírkách ani těch největších muzeí Evropy, Asie a Ameriky. Soudě podle ikonografie reliéfní výzdoby jde bezpochyby o královský pohár, jenž měl Alexandru Velikému připomínat světovládné ambice či jejich realitu,“ říká umělecký historik David Majer.
Král, který z poháru pil, držel v rukou celý svět. Alespoň podle scén na něm zobrazených. Nade vším koloběhem světa tady bdí zlatem oděný Hélios - bůh ztělesňující slunce.
„Není náhodou, že Hélios je zde zobrazen obdobně jako bůh Apollón, jemuž v helénistickém umění Alexandr uměleckým prostřednictvím propůjčoval svou podobu,“ podotýká Majer.
Po Héliově levici okřídlený lev přemáhá kozoroha. Také v tomto případě lze najít přímou souvislost s osobou samotného makedonského vládce. „Alexandr byl po smrti vzat na svém trůnu na nebesa právě takovým okřídleným lvem,“ poukazuje historik.
Mimochodem, přemáhaný kozoroh je prastarým ztělesněním plodivé síly, ale též rychlosti, chytrosti a obezřetnosti. Ve výzdobě poháru Alexandra Velikého je ovšem silou poraženou.
