VIDEO: Do Podyjí přijeli z Anglie divocí koně. Ochrání cenné rostliny

  • 0
Udržovat dvě unikátní oblasti v Národním parku Podyjí a chránit je před zarůstáním. To je hlavní úkol divokých koní, které ve čtvrtek odpoledne přivezl speciální transport z Anglie. Nový domov našli na lokalitách Havranické vřesoviště a Mašovická střelnice.

Jedenáct divokých koní přicestovalo do Podyjí z národního parku Exmoor, který leží na jihozápadě Anglie.

„Mají za sebou cestu delší než 1700 kilometrů. Jsme rádi, že ji zvládli bez potíží,“ uvedl ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.

Koně se rozdělili do dvou stád, jeden hřebec a čtyři klisny byli vypuštěni v lokalitě Havraníky. Druhé stádo, které tvoří jeden hřebec a pět klisen, našlo nový domov nedaleko obce Mašovice.

V Podyjí budou koně udržovat plochu bezmála 70 hektarů. „Na rozdíl od domácích zvířat nejsou vybíraví a spásají i ty nejhorší porosty, včetně agresivních druhů trav nebo náletových dřevin. Tím uvolňují prostor pro cenné druhy květin a řadu druhů motýlů, kteří jsou na nich závislí,“ popsal přínos pastvy Pavel Marhoul, odborný garant projektu.

Havranické vřesoviště je druhově bohatá skalní step, Mašovická střelnice se zase pyšní pestrými lučními společenstvy. Obě lokality jsou pokladnicemi vzácných rostlin a živočichů, jako jsou koniklece, jalovce, orchideje, desítky druhů motýlů, ještěrky zelené, užovky stromové a řada dalších.

„Ti všichni se neobejdou bez dlouhodobé péče o svá stanoviště a právě přirozená pastva je péčí přírodě nejbližší,“ dodává Marhoul.

Sehnat vhodné koně byl problém

Lokality spadají pod správu Národního parku Podyjí. „V Podyjí, které není tradiční pastevní oblastí, je obtížné zajistit dostatek zvířat ke spásání vzácných stepí a vřesovišť. Navíc divocí koně dokáží regulovat i náletové dřeviny, jejichž šíření na stepích je jinak obtížně řešitelné. Proto jsme projektu nabídli využití dvou ploch, o něž dlouhodobě pečujeme,“ podotkla botanička parku Lenka Reiterová.

Přestože dvě stáda divokých koní již od roku 2015 žijí ve středočeských Milovicích, bylo důležité přivézt do Podyjí zvířata přímo z Anglie.

„Je třeba vytvořit co nejširší genetickou základnu nepříbuzných zvířat, aby byla v krátké budoucnosti tuzemská populace geneticky soběstačná,“ vysvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Příjezd koní do Podyjí se několikrát odkládal, byl problém sehnat vhodné koně a pak nastalo formální zdržení s pastvinami a původní domluvené stádo se muselo tvořit celé znovu.

Divocí koně žijí v Anglii už po staletí

Volba padla na koně z Anglie, kteří svojí velikostí, zbarvením a stavbou těla nejlépe odpovídají původním divokým koním Evropy.

„Koně žijí v oblasti Exmooru celoročně pod širým nebem, bez jakékoliv péče ze strany člověka. Nejsou přikrmováni, nejsou využíváni k ježdění ani tahu. Pouze spásají louky a vřesoviště na místní planině,“ vysvětlil Dostál. Takto divoce tady žijí od nepaměti, první písemné záznamy o nich jsou z roku 1086.

Podyjí je hojně navštěvované turisty. „Jedním z hlavních důvodů, proč jsme se rozhodli pro poníky, byl fakt, že koňskou ohradou mohou běžně procházet lidé, aniž by vznikala rizika na jedné, či druhé straně,“ uzavřela Reiterová.