Mladík se na sobotním dni otevřených dveří na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity prezentoval natolik zvláštně, že pracovníci školy raději zavolali na pomoc strážníky. Ti podivína, který nekladl žádný odpor, vyvedli ven. Státní policisté následně zjistili, že muž má u sebe legálně vlastněnou střelnou zbraň a dalších šest má uložených doma.
Mladík se sice nedopustil žádného protizákonného jednání, otázkou však zůstává jeho duševní způsobilost v souvislosti s držením zbraní. „Vykazoval zvláštnosti v chování, které mohly znamenat, že má obtíže psychického charakteru,“ prohlásil ředitel policejního Městského ředitelství Brno Martin Kotlan.
Muž proto podstoupí specializované lékařské vyšetření. „Abychom si byli skutečně jistí, že se jedná o držitele střelných zbraní, který nepředstavuje žádné riziko. Musím zdůraznit, že není podezřelý z přípravy nějakého násilného jednání, ale jedná se toliko o zajišťovací opatření policie, abychom zabezpečili bezpečnost ve veřejném prostoru,“ uvedl Kotlan.
Mladík přinesl na univerzitu pistoli a choval se divně. Celkem má sedm zbraní |
Policisté zároveň zadrželi všechny mužovy střelné zbraně. Pokud lékařské vyšetření odhalí, že je dotyčný psychicky v pořádku, dostane zbraně nazpět. V opačném případě podle zjištění iDNES.cz zřejmě nastane řízení o odnětí zbrojního průkazu.
Dobrozdání k jeho udělení přitom zpravidla vydává praktický lékař. Když má o způsobilosti žadatele pochyby, může se obrátit na psychiatra.
Vyšetření nelze provádět pořád dokola
„Mohu mluvit jenom v obecné rovině. Ale pokud si někdo bere na vysokou školu na svou obranu zbraň, může se jednat o úzkostného člověka. A asi není dobře, aby úzkostný člověk byl držitelem zbraně,“ podotkla brněnská klinická psycholožka Beata Nour Mohammadi oslovená redakcí iDNES.cz.
K odbornému vyšetření používá psychiatr své diagnostické metody. „Pokud má pocit, že si potřebuje ještě víc ujasnit detaily o osobnosti daného člověka, posílá jej na konzultační vyšetření ke klinickému psychologovi,“ přiblížila Nour Mohammadi.
Mladíci vyhrožovali vystřílením zábavního centra, další muž přál smrt revizorům |
Zároveň však upozornila, že ani nespočet testů nepřinese jistotu, že daný člověk nepředstavuje žádné riziko.
„Navíc každému může přeskočit až po nějaké době a nemůžete jej vyšetřovat pořád dokola. I když komplexní vyšetření ukáže, že je člověk v pořádku a nemá žádné agresivní sklony, může se za nějakou dobu dostat do životní situace, která ho ovlivní natolik, že se může dostat do stavu zoufalství nebo u něj propukne úzkostná porucha, ani nevíte jak. Pokud sám nejde za lékařem, tak není jednoduché zjistit, že se něco takového děje,“ podotkla psycholožka.
Rakušan navrhl povinné psychotesty
Po prosincovém krvavém útoku šíleného střelce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze se v Česku řeší opatření, která by riziko podobných tragédií co nejvíc snížila. Jedním z návrhů ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) bylo zavedení povinných psychotestů pro žadatele o zbrojní průkaz.
Bezpečnostní expert Masarykovy univerzity Josef Kraus však na serveru Českého rozhlasu upozornil, že zatímco držitelů zbraní a zbrojního průkazu je v Česku 317 tisíc, klinických psychologů pouze kolem 800. Je tedy podle něj naprosto nereálné, aby kapacitně dokázali všechny držitele zbraní testovat.
K lepší ochraně na školách by přispěl plošný systém varování, vysvětluje expert |
Navíc připomněl, že hromadné zabíjení legálně drženou střelbou zbraní zažilo Česko za posledních třicet let pouze dvakrát. Kromě prosincové události v Praze také v únoru 2015 v Uherském Brodě.
„Prevence takových útoků neexistuje, stejně jako stoprocentní bezpečnost, to je utopie. Mít nějaká dramatická opatření systémového charakteru v momentě, kdy se tady v uvozovkách vlastně nic neděje, jenom pod vlnou emocí, není úplně dobrý systémový přístup. Zvlášť, když nejsme schopni systémově zajistit naplňování podmínek, po kterých někteří v tuto chvíli volají,“ řekl Kraus.
