Jedná se o teplotu, kterou člověk pociťuje, a jde o kombinaci teploty, proudění a vlhkosti vzduchu, sálání okolního prostředí, aktuálního oslunění, ale i parametrů exponované osoby a charakteru oblečení.
Vědci si pro tyto experimenty vytvořili přístroj, s nímž vyrážejí do ulic měřit potřebné veličiny. Udělali s ním procházku mezi třetí a čtvrtou odpoledne v neděli 28. června ze třídy Kapitána Jaroše přes Koliště a park na Kolišti, přes Malinovského náměstí Kobližnou ulicí na náměstí Svobody na Šilingrovo náměstí, přes ulice Studánka, Kopečná, Vodní a Hybešova na Václavskou ulici. Během trasy tedy prošli přes historické centrum města.
Horký víkend omezí kulturní akce. Ochlazení poskytnou jeskyně i kostnice |
Nejhůř vycházela osluněná místa v zástavbě, kde chybí zeleň a kde jsou velké betonové či asfaltové plochy. „Je jasné, kde bude chladněji a kde tepleji, ale můžeme rozdíly přesně změřit a můžeme zjistit, jak fungují která opatření, pokud města chtějí nějaká dělat, aby pobyt v ulicích v horkých dnech nebyl tak nesnesitelný,“ řekl Kopkáně. Všechny klimatické modely předpokládají, že počet dnů s teplotami nad 30 stupňů poroste.
„Například na přechodu v křižovatce ulic Milady Horákové a Koliště byla pociťovaná teplota lehce přes 50 stupňů, vzduch měl teplotu 40,5 stupně a povrch byl rozpálený na více než 52 stupňů. O pár metrů dále ve stínu stromů na třídě Kapitána Jaroše byla pociťovaná teplota o deset stupňů nižší, povrch dokonce o 16, vzduch byl přitom chladnější jen o dva stupně,“ řekl Kopkáně.
Velmi podobné hodnoty vědci naměřili i při průchodu Kobližné ulice, která byla z větší části ve stínu, a při přechodu kolejí na rozpáleném náměstí Svobody. Subjektivně nejchladněji bylo na stinných místech, obvykle tam, kde byla nějaká zeleň a plochy asfaltu a betonu byly menší. Tam se pociťovaná teplota zhruba rovnala teplotě vzduchu.
Kopkáně však upozornil, že záleží i na charakteru oblečení. „Výpočet byl udělaný pro krátké světlé oblečení. Pro dlouhé černé oblečení by se hodnoty pociťované teploty dostaly zhruba o deset stupňů výše,“ řekl.
Předloňské srpnové měření při denních teplotách zhruba 35 stupňů také ukázalo, jak se které povrchy dokážou zchladit po západu slunce. Silnice a střechy měly odpoledne přes 50 stupňů. Střechy chladnou velmi rychle, ale asfaltové a betonové povrchy i dlažba mnohem déle uchovávají teplo, které pak vyzařují do okolí. Ještě po desáté večer měly přes 30 stupňů.
Na vedra mají existovat krizové plány jako u povodní, říkají experti. Dnes ale chybí |
Naopak zelené povrchy se přes den tolik neohřívají a velmi rychle chladnou. Všechna měření byla součástí projektu Technologické agentury ČR s názvem Omezení negativních dopadů meteorologických extrémů na veřejné zdraví a životní prostředí ve velkých aglomeracích. Na jednom z odkazů projektu lze najít i příklady dobré praxe z měst celého světa.
