Právě z domácností míří do koše podle expertů vůbec nejvíce jídla. Odborníci z brněnské Mendelovy univerzity hovoří o 37 kilogramech ročně na jednoho člověka, zástupci ministerstva životní prostředí (MŽP) jsou skeptičtější a uvádějí dokonce 60 kilogramů.
„Snižování u domácností bude oříšek, nedají se omezit nějakým nařízením. Myslím si, že budeme muset přejít i k jiným opatřením, než je edukace. Může jít i o nějakou finanční záležitost, aby si lidi uvědomovali, že to bude stát víc peněz a že ani to vyhazování není zadarmo,“ prohlásil ředitel odboru cirkulární ekonomiky a odpadů MŽP Jan Maršák.
Lea Kubíčková z Mendelovy univerzity, která se poslední roky pravidelně zabývá plýtváním jídlem a s kolegy se pouští i do takových experimentů, kdy prohlížejí obsah popelnic, mu ovšem oponuje. Podle ní z výzkumů vychází, že v dlouhodobém měřítku funguje nejlépe pozitivní motivace.
„Domácnosti v Česku rozhodně nepatří k největším plýtvačům v Evropské unii, takže snížení o padesát procent nebude úplně snadná záležitost,“ potvrdila ovšem Kubíčková částečně Maršákova slova.
Nakoupí si, ale pak jdou na jídlo do města, popisují experti plýtvání mladých |
Právě o tom, jaké metody budou fungovat, debatovali v tomto týdnu s odborníky zástupci potravinových řetězců. Ti také vnímají, že jakékoliv rady lidem nemusejí mít zcela jasný efekt
„Zákazník se v obchodě nechce zdržovat a zkoumat zdlouhavé tipy. Chce si nakoupit a jít,“ podotkla Romana Nýdrle ze Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR k možnosti rozmístění informačních tabulí přímo do obchodů.
Pomůckou mohou být i nejrůznější mobilní aplikace, jimiž nyní obchodní řetězce lákají zákazníky na větší akční slevy či speciální nabídky. Díky datům o nákupech z aplikace by mohli k lidem opět přes mobilní telefon proudit tipy na skladování a zpracování konkrétních potravin.
Radit mohou aplikace obchodů
Podle Mariany Sochorové z internetového obchodu Rohlík.cz lidé mají zájem se dozvědět, jak neplýtvat, proto je důležité s těmito informacemi pracovat. Popisuje to i na vlastní zkušenosti firmy, protože Rohlík nemá kamenné prodejny, ale jen velké sklady. „Spoustu času věnujeme technologiím. Na většinu věcí u nás dohlíží algoritmus. Když zjistí, že potravina brzo projde, automaticky ji dá do slevy,“ vysvětlila.
Samotné obchody potraviny s blížícím se datem spotřeby dávají buď právě do slev, nebo dalších výhodnějších balíčků, popřípadě je darují potravinovým bankám. Nově se tato cesta nabízí i u chlazeného masa.
„Maso jsme zkusili zamrazit a ve výzkumném ústavu nám potvrdili, že je to v pořádku. Musíme teď rozjet diskuzi s řetězci, abychom byli schopni zajistit svoz, který se vyplatí, a nejezdili jsme s mrazicím vozem pro jeden balíček,“ uvedl předseda České federace potravinových bank Aleš Slavíček. Řešením by mohlo být zamražení masa přímo v prodejnách. Obchody by ale musely požádat o speciální povolení.
