Podle výzkumu, který provedli výzkumníci z Mendelovy univerzity při detailní rozboru odpadků v popelnicích, jde až o 1,3 kilogramu jídla měsíčně.
Studenti žijící na vysokoškolských kolejích nejčastěji vyhazují hotová jídla, která si přivezli z domova, kde jim je kolikrát nabalí rodiče či prarodiče s cílem, aby jejich děti nestrádaly a ušetřily. Právě tato darovaná jídla podle odborníků mladí lidé nejsou schopni včas sníst, možná i kvůli jejich množství. Proč si neřeknou o méně porcí, to odborníci nezkoumali.
„Plýtvání jídlem navíc není téma, které by se mladým lidem vybavilo, když se řekne udržitelnost. S udržitelností si spojují spíš plasty, oxid uhličitý a podobně,“ uvedla vedoucí projektu Lucie Veselá. Dalším paradoxem je i to, že v popelnicích právě u vysokoškolských kolejí, kde jsou mladí přes rok ubytovaní, výzkumníci našli velké množství plastu, papíru a jiných materiálu, které by bylo možné vytřídit.
Nedrží se plánů
U domácností, tedy tam, kde žijí mladí ještě společně s rodiči, se v koši objevuje nejčastěji ovoce, zelenina a pečivo, což jsou i potraviny, které nejrychleji podléhají zkáze. Hotových jídel už tolik ne.
„Dokud mladí bydlí s rodiči, tak za nakládání s potravinami nepřebírají žádnou zodpovědnost. Když se osamostatní, trvá, než jim dojde, co všechno způsobují. Také ještě nemají zkušenosti a nezvládnou odhadnout správné množství nakoupeného a navařeného jídla,“ popisuje výzkumnice Veronika Mokrejšová z Vysoké školy ekonomické, která se na projektu rovněž podílela.
Nejvíce plýtvá potravinami generace Z, míní experti a chtějí to změnit |
Podle Veselé si mladí lidé umí dopředu naplánovat, co potřebují nakoupit, neumí se ale svých plánů držet. Nechtějí se seznamem omezovat a v obchodě nakupují to, na co mají chuť, i když se snaží sledovat i ceny. „Může za to i rychlý životní styl, kdy si něco nakoupí se záměrem uvařit večeři, ale večer se rozhodnou zajít se někam najíst a nakoupené potraviny zůstanou v ledničce,“ doplnila ji Mokrejšová.
Mezi nejčastější důvody, proč jídlo mířilo do koše, patří, že se zkazilo, napadli jej škůdci, prošla u něj doba trvanlivosti, nebylo esteticky hezké nebo jen nikomu nechutnalo. Přitom necelá polovina z těchto potravin podle zkoumání expertů nebyla zdravotně nijak závadná a dala by se ještě dále zpracovat.
Mladí plýtvají stejně na vesnici i doma
Množství vyhozených potravin ovlivňuje i počet lidí v domácnosti. Výrazně více se jídla zbavují lidé, kteří bydlí sami, protože jim s jeho spotřebováním nemá kdo pomoci. Méně se s jídlem šetří také v bytech oproti domům a v domácnostech s vyšším čistým příjmem na osobu. Naopak žádný vliv na to nemá velikost obce, kde žijí, nebo frekvence nakupování, zjistili experti.
Výzkum probíhal pomocí dvou metod. Tou prvním bylo deníkové šetření, kterého se účastnilo celkem 214 domácností, kdy alespoň jeden z jejích členů je z generace Z, a 36 samostatných studentů žijících na koleji. Jejich úkolem bylo vážit a zapisovat každé vyhozené jídlo i důvod, proč k tomu došlo.
Během zkoumaného měsíce domácnosti vyhodili celkem 620 kilogramů potravin. V průměru se jedná o 30 gramů na osobu za den. Díky záznamům mohli výzkumníci porozumět hlavně důvodům, proč k vyhazování jídla dochází.
Druhou částí byl detailní rozbor odpadů v popelnicích z deseti vysokoškolských kolejí tak, aby o tom nevěděli ubytovaní studenti. Tato část trvala celý rok kromě léta, kdy studenti na kolejích nebydlí. Podle vědců je druhá metoda sice časově náročnější, ale přesnější v určování množství vyhozeného jídla. Lidé totiž neví, že je někdo sleduje a nemají tendence si na plýtvání dávat pozor.
Mendelova univerzita výzkum provedla v rámci tříletého projektu Wasteful generation. První rok se výzkumníci věnovali sbírání dat. V následujících dvou letech je jejich cílem pomocí kampaně „Nebuď trash“ rozšířit mezi generaci Z tyto výsledky a ukázat jim, jak plýtvání předcházet.
