Za osmdesát milionů se začne vyměňovat potrubí u Drásova na Brněnsku, které v minulých letech prasklo už několikrát.
Podle předsedy představenstva sdružení obcí Vírského oblastního vodovodu Vladimíra Šmerdy je však mnohamilionová investice jen „plivnutím do moře“. Opraví se za ně pouhých 400 metrů potrubí, renovaci by přitom potřebovalo zhruba čtrnáct kilometrů vodovodu.
„V minulých letech tu bylo už několik poruch a při každé vyteče patnáct milionů litrů vody,“ vypočítává Šmerda. Například v roce 2018 potrubí u Drásova prasklo dokonce třikrát během jednoho týdne a lidem z obce voda zaplavila zahrady.
Opravu u Drásova sdružení plánuje ve třech etapách, pracovat se bude letos i příští rok. Každý metr nového potrubí přitom bude stát zhruba 200 tisíc korun.
„Je to velmi drahé, protože musíme během oprav současně dodávat vodu do Brna. Takže je nezbytné vystavět dočasné potrubí, kterým bude voda po dobu prací protékat,“ vysvětluje Šmerda.
Oprava celého problematického úseku je podle něj práce na dalších dvacet let. Sdružení obcí má přitom jen omezené prostředky. „Stále splácíme státu přibližně sto milionů ročně a ještě minimálně osm let splácet budeme. Na investice už nám příliš nezbývá,“ podotýká Šmerda, který se marně snažil vyjednat, aby stát obcím splátky odpustil s tím, že všechny peníze investují do obnovy sítě.
Závislost Brna na Víru stoupá
Stav vírského vodovodu je přitom podle něj problém, jaký na jižní Moravě nemá obdoby.
„Když jím nepoteče voda, Brno bude bez ní. A Brno se nedá zásobovat cisternami jako nějaká vesnice. Je to skutečně hodně vážný problém. Snažíme se provozem potrubí eliminovat problémy – například jsme snížili tlak vody. Ani tak si ale nejsme jisti, ve který okamžik to praskne. Je nezbytné každý rok kousek opravit.“
Vírský vodovod přitom pro Brno hraje stále zásadnější roli. Zatím čerpá pitnou vodu ze dvou zdrojů – podzemní z březovského přivaděče a povrchovou z vírské přehrady.
Dosud hrál prim březovský vodovod, odkud Brno bralo v minulosti zhruba osmdesát procent vody. Ten však z důvodu dlouhotrvajícího sucha vysychá a vodárny se rozhodly jej „šetřit“. Mnohem více vody tak teď berou právě z Víru, poměr obou zdrojů je už zhruba padesát na padesát.
„V Březové sice klesá hladina, ale nedostatek vody zatím nehrozí. Přesto musíme šetřit a pracovat na ochraně vodního zdroje v Březové a zároveň opravit vírský vodovod, aby nedocházelo ke ztrátě vody, která je v dnešní době jednou z nejdůležitějších surovin,“ říká místopředseda Brněnských vodáren a kanalizací Jan Zámečník (KDU-ČSL), který je zároveň krajským zastupitelem.
Současná oprava potrubí vedoucího od vírské přehrady je jedním z prvních podobných projektů ministerstva zemědělství, které v příštích letech pošle na rekonstrukce vodovodů a propojování vodních soustav dvě miliardy korun.
„Propojení vodárenských soustav a rekonstrukce páteřních vodovodů má svůj smysl v tom, že umožňuje v kritických situacích, tedy například v suchých obdobích, distribuovat pitnou vodu do míst, kde jí je momentální nedostatek. V České republice se sucho totiž projevuje místně, to znamená, že typickým problémem v suchém období je nedostatek vody v konkrétním území. Propojené vodárenské soustavy umožní tento krátkodobý výpadek nahradit vodou z jiného regionu,“ vysvětluje ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).
Blanensku pomůže propojení vodovodů
Masivně investovat se bude i na Blanensku, které zasáhlo sucho ve velkém rozsahu, nedostatkem vody je přímo zasaženo nebo potenciálně ohroženo asi třicet obcí okresu.
„Nemalé investiční prostředky vynakládáme a budeme vynakládat zejména na boj proti suchu. Právě letos začne jedna z nejdůležitějších akcí v tomto směru – Pitná voda Jedovnicko – za téměř 230 milionů korun,“ oznamuje ředitel Vodárenské akciové společnosti Petr Fiala.
Jde konkrétně o propojení boskovicko-blanenské a jedovnické vodovodní soustavy s následným napojením obcí ohrožených nedostatkem vody, ale třeba i napojením nových zdrojů vody do tohoto systému. Pomůže to obcím, které měly v minulých letech potíže s výpadky dodávek pitné vody.
Dále jsou podle Fialy ve výhledu i investice do samotné boskovickoblanenské soustavy, na kterou jsou napojeni největší odběratelé regionu včetně nemocnic, škol a dalších klíčových veřejných zařízení.
„Jde přibližně o 65 tisíc obyvatel. Zde je třeba najít, odzkoušet a napojit další záložní zdroje vody, abychom byli připraveni na případný další pokles hladin podzemních vod ve zdrojích stávajících,“ líčí Fiala.
