U pítka v Kančí oboře v Břeclavi zastavuje krátce před polednem bílé auto. Jeho řidič otevírá kufr, ve kterém má v taškách úhledně vyskládanou šestici kanystrů, a začíná napouštět.
„Bydlíme na zahradě. Tam sice máme studnu, ale je v ní hrozně železitá voda, to se nedá pít. Tohle je jediné místo, kde se dá napustit,“ vysvětluje a stihne si postěžovat, že zrovna dnes voda z pítka teče nějak pomalu.
Od května tu přitom platí pravidlo, že je možné denně odebrat jen deset litrů. Společnost Vodovody a kanalizace totiž stále častěji řeší zneužívání pítka, jež má sloužit primárně cyklistům a pěším, kteří se tady zastavují při výletech do Lednicko-valtického areálu. K přístupnému zdroji vody si ale v poslední době jezdí lidé pro enormní množství.
„Přijíždějí sem v dodávkách, z nich vytáhnou mnohalitrové kanystry a čerpají si vodu. V některých měsících jde i o odběr sto metrů krychlových,“ vypočítává mluvčí společnosti Vodovody a kanalizace Břeclav Eliška Windová. Kdyby za takový objem vody měli lidé zaplatit vodné a stočné, „ukradnou“ takto měsíčně vodu za víc než jedenáct tisíc korun.
K čemu a kdo z pítka odčerpává tak velké objemy, se zatím společnosti zjistit nepodařilo. „Netušíme, zda jsou to podnikatelé, nebo si vodou někdo napouští bazén. Možné je i to, že si vodu naváží lidé do zahrádkářské kolonie, kde nemají vodovod,“ spekuluje Windová. Jak říká, i když nejde o vysoké částky, stále jsou to peníze, které by společnost mohla investovat jinde.
Vodaři teď zvažují, jak zakročit. Pítko rušit nechtějí, má tady totiž tradici dlouhou několik desetiletí. Voda ze zdroje, který je hned u úpravny vody, je mimořádně kvalitní. Jezdí si pro ni jako pro kojeneckou i rodiče malých dětí.
„Zvažujeme několik kroků. Jedním je zavedení pokladničky, kde by každý litr museli lidé zaplatit nějakou symbolickou částkou. Tím bychom odběr těm zneužívajícím dosti znepříjemnili,“ naznačuje Windová.
Ve hře je podle ní i omezovač průtoku. Dnes z pítka teče voda poměrně prudce. Pokud by vytékal tenký pramínek, museli by tady oni „lupiči“ strávit i několik hodin, během kterých by je mohla přistihnout hlídka městské policie. Ta by podle představ vodohospodářské společnosti mohla k pítku častěji zajíždět. Uvažuje se i o zavedení kamerového bodu.
U Bítova mají litr z automatu za korunu
Stejný problém přitom dříve řešili i v Bítově na Znojemsku. V centru obce dnes stojí místo volně přístupné pumpy šedivý automat. Když do něj lidé hodí korunu, pustí jim litr vody. V obci ho nainstalovali přesně ze stejného důvodu, který teď trápí Břeclav.
„Lidé sem přijížděli s barely, brali si vodu na chaty, do bazénů, na splachování. Cyklisté si tady umývali nohy. Někdy vodu pustili a nezavřeli, takže tekla celou noc,“ popisuje starosta Bítova Vladimír Kundrát (nez.). Právě hodně velká spotřeba obec přiměla k instalaci pokladničky. „U lidí to vzbuzuje velkou pozornost, říkají, že se s tím běžně nesetkávají. Ale funguje to dobře,“ podotýká starosta.
A krádeže vody řešili – i když už před lety – také v Kyjově. Několik místních obyvatel tehdy pro potřeby svých zahrádek odnášelo vodu z městského hřbitova. Pracovníci technických služeb na to tenkrát přišli náhodou, když přistihli zloděje, jak v konvích odnáší vodu do barelu v přistaveném autě. Když se pak pracovníci hřbitova na neobvyklý přestupek zaměřili, načapali téhož dne ještě dvě další osoby.
Za závorou je lom i koniklece
Pítka, která se mění v pokladničky, přitom nejsou jedinou dobře myšlenou věcí, která skončila nebo musela být zpoplatněna kvůli „nenasytnosti“ lidí. To, co bylo dříve volně přístupné a zdarma, kvůli jejich chování musí podlehnout alespoň nějaké regulaci.
To platí třeba o koupání v mikulovském lomu u Mariánského mlýna. Platí se tu už třetím rokem. Návštěvníků tu bylo příliš, škodili zdejší chráněné přírodě, navíc si nedělali hlavu s množstvím odpadků.
Agentura ochrany přírody a krajiny tak lom pronajala a dnes na provoz dohlíží soukromá provozovatelka. Letos začíná letní sezona spojená s regulací vstupu 15. června. Lidé tu zaplatí sto korun na tři hodiny, do lomu může v jeden okamžik pouze sto lidí.
„Počet návštěvníků je omezen pro zachování čistoty vody a pro ochranu biotopu se spoustou vzácných volně žijících živočichů, který v zatopeném lomu přirozeně vznikl. Dále platí bezobalový provoz. I při sebelepší vůli vítr snadno zafoukne lehký kelímek, plechovku nebo pytlík do vody a o tom, co vše bývá k nalezení na dně, mohou vyprávět potápěči,“ upozorňuje provozovatelka Romana Ertlová.
Obdobně se přitvrdilo u svateb na mikulovském Svatém kopečku. I když ochránci přírody tady svatebčanům udělovali výjimky, díky kterým mohli jet na vrchol autem, ti toho zneužívali a místo jedné jízdy jich podnikli i několik.
„Například vyrazili na Svatý kopeček autem několik dní před povoleným termínem, a to pouze kvůli zjištění, jak se na kopec vlastně dá vyjet. Jindy se zase automobil až sedmkrát nahoru a dolů otočil, aby vyvezl většinu pozvaných, přestože povolení bylo vydáno pouze na jednu cestu pro nevěstu se ženichem,“ poukázal již dříve na prohřešky svatebčanů Jiří Matuška ze Správy CHKO Pálava. Ochránci přírody tak museli vjezdy omezit. A přispěla k tomu i radnice, která za svatební obřad na tomto místě stanovila poplatek ve výši závratných 15 tisíc korun.
Svou daň si vybrala i enormní návštěvnost kvetoucích konikleců na Kamenném vrchu v Brně. Lidé vzácné kvítky bezohledně pošlapávali. Nepomohly zábrany ani informační cedulky. Koniklece museli ochránci obehnat páskou a místo hlídali dobrovolníci. Díky participativnímu rozpočtu města Brna by měl k bezpečí konikleců přispívat i dřevěný chodník, který bude sloužit snad od příštího roku.
