Reliéf po těžbě jako na brněnských Hádech, různé prohlubně a naopak kopce s unikátními výhledy na Brno budou postupně v příštích letech vznikat v místě černovické pískovny.
Tento nový park protkaný pěšinami a cyklostezkami nabídne víc než dvojnásobnou rozlohu proti dnešním Lužánkám, jež dosud ve velikosti drží první místo.
O budoucí podobu pískovny, ve které se dnes stále těží, mezi sebou od začátku roku soutěžili krajinářští architekti. Jako vítěze nakonec odborná porota nedávno vybrala tým pod vedením architekta Radka Prokeše.
 |
„Výjimečná je snaha o propojení přírodních procesů a hodnot s fenoménem těžební krajiny. Navržené úpravy terénu umožní vnímání prostoru v detailu pískovny i neobvyklé pohledy na celé město. Zároveň autorský tým nabízí alternativní postupy dotěžení, což dále pomůže s postupným vznikem nového parku,“ ocenil vítězný návrh městský architekt Michal Sedláček, jenž byl členem odborné poroty a jehož kancelář soutěž organizovala.
Autoři tak nepočítají s tím, že by se po vytěžení lom znovu zcela zavezl a srovnal do původní úrovně. Tým architektů si naopak kladl za cíl zdůraznit, jak se krajina i zásahem člověka měnila, tím, že ponechal odhalenou pískovcovou stěnu. Jak doplnil Sedláček, architekti „autenticky pracují s terénem i přírodním bohatstvím“.
Bez zavážky nebudou peníze
Aby se tímto směrem mohlo postupovat, musí se ale nejdříve změnit rekultivační plán pocházející z 80. let, což bude znamenat, že pískovna přijde o část tržeb. I za uložení zeminy se totiž platí, a pokud tak do lomu nebudou jezdit auta s hlínou, peníze na účet přicházet nebudou.
Vedení brněnských Černovic, které pískovnu provozují a mají díky ní zisky do rozpočtu, se tak plán příliš nezamlouvá. Ostatně místní starostka Petra Quittová (STAN), která v porotě seděla také, hlasovala pro jiný návrh. „Musíme myslet i na fungování naší společnosti,“ poznamenala.
Náměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL) s ní proto o celé záležitosti jednal a nakonec se dohodli na kompromisu, respektive vedení Brna akceptovalo podmínky městské části, aby se zavezla i část, která podle vítězného návrhu neměla, nebo aby park respektoval i hranici zeleně v územním plánu a nezasahoval do částí určených pro výstavbu.
„V navazujících jednáních s architekty budeme požadovat výpočet, s jakým množstvím zeminy se počítá, protože v části jsou sice ponechané prohlubně, ale jinde jsou menší vyvýšená navezená místa. Chceme vědět, jak se to liší oproti původnímu plánu rekultivace. O tomto tak ještě budeme diskutovat,“ vysvětlil Hladík.
Myslel tím i pískovcovou stěnu na severu celého dotčeného území, která podle něj nakonec nemusí mít takové rozměry, jak teď navrhli architekti.
Nedaleko od ní by pak mělo vyrůst centrum pro setkávání a venkovní hry. Za pomoci navezených pískových dun tady vznikne neformální dětské hřiště. Dále se počítá s amfiteátrem, grilovacím pláckem nebo je tady navržený dokonce třešňový sad. Na východní straně je pak v plánu sportovní areál.
To je však dnes spíš věc vzdálené budoucnosti, protože těžit se v této severní lokalitě bude ještě desítky let. Proměna pískovny na park tak bude dlouhodobá a rozdělená na řadu etap. V té první se počítá s proměnou jižní části, kde už se dnes netěží a kde by měla vzniknout ptačí rezervace. Bude hned v sousedství stávajícího recyklačního centra, které ji zároveň oddělí od nedaleké dálnice. „Tato část by mohla být realizována v horizontu tří až čtyř let,“ prohlásil náměstek.
Hodně pozemků patří soukromníkům
Stavební zásah v této první etapě podle Hladíka nebude nijak velký, spíš ho nazval decentním. „Příroda zůstane, jak tam dnes je. Vzniknou nové pěšinky, které propojí jednotlivé městské části, a dále jsou v plánu i různé pozorovatelny,“ přiblížil náměstek výhled na nejbližší roky.
Ptačí rezervaci, o niž by se podle něj staral ornitologický spolek, pak připodobnil k Lamacentru u brněnského lomu Hády.
Zda se prvních proměn pískovny lidé dočkají v Hladíkem avizovaném termínu, ovšem závisí i na tom, zda se městu podaří zcelit pozemky. Nemálo parcel je totiž v rukou soukromníků, a to právě i v oblasti plánované ptačí rezervace.
„Minulý týden jsem měl zrovna schůzku a na majetkoprávním vypořádání se dnes opravdu intenzivně pracuje. To bych ještě před měsícem neřekl,“ popsal předseda spolku vlastníků pozemků v pískovně Lukáš Málek. I pro soukromníky je zásadní, aby se dodržely podmínky, které si stanovily Černovice.
Park totiž nebude v celé ploše, v návrhu má spíš podobu jakési hokejky. Na východní straně, ale i částečně uprostřed totiž návrh nového územního plánu počítá s už zmiňovanou zástavbou. Na východě by se na druhou stranu silnice mohla rozšiřovat tamní průmyslová zóna, severně od ptačí rezervace jsou plochy určené pro komerci.
Zvlášť jejich zachování pro tento účel je důležité pro soukromé vlastníky. Taková parcela má totiž hned jinou cenu než „obyčejná“ zeleň.
