Řehole, která vymírá. Manželé drží ve své garáži odkaz perleťářství

  16:11aktualizováno  16:11
Z přírodních materiálů lidé vyráběli šperky už v pravěku. Zpracování rohoviny a perleti z lastur či ulit se dnes ale věnuje jen málokdo – hlavně kvůli náročnosti a obtížnému shánění surovin.

Milan Strmiska, který se svou ženou Evou vyrábí ozdoby z rohoviny a perleti z lastur či ulit. V Česku jsou poslední, kdo udržují toto prastaré řemeslo. | foto: Ing. Eva Strmisková a Milan Strmiska - výroba bižuterie

Manželé Milan a Eva Strmiskovi však v garáži svého domu v Mešovicích na Znojemsku bojují za to, aby lesk tradičního řemesla nevybledl. Jako jediní na jižní Moravě a nejspíš i v celé České republice. Díky své činnosti získali titul Nositel tradice lidového řemesla, který jim před sedmi lety udělil ministr kultury.

Fotogalerie

Jejich podnikání vychází z původního hřebenářství. „Rohovinu jen zpracováváme v modernější podobě poplatnější dnešní době. Takže vyrábíme spíš geometrické tvary, které dají vyniknout kráse materiálu. Když je jednobarevný, uděláme naopak složitější formu nebo ho probrousíme,“ popisuje Strmiska.

Jejich výrobky ženy nepreferují v lesklé podobě. „Říkají, že když jsou jednobarevné, vypadají v lesku jako plast. Takže nejoblíbenější je neleštěná, matová ozdoba, kterou jen napouštíme olejíčkem kvůli ochraně povrchu,“ vysvětluje.

Výrobek z rohoviny, na rozdíl od perleti, navíc lesk časem ztrácí. I na to ale mají Strmiskovi speciální pastu.

Rohům z jatek už je konec

A jak vlastně taková výroba vypadá? Vyschlý roh se musí rozřezat ruční pilkou na polotovary, které se dál zpracovávají. Z jednoho rohu vznikne hned několik ozdob.

Tradice lidového řemesla

  • Milan Strmiska je držitelem titulu Nositel tradice lidového řemesla.
  • Ocenění každoročně uděluje ministr kultury. Řemeslníci musí prokázat komplexní znalosti oboru a vynikající kvalitu výrobků. Současně je podstatná i popularizace řemesla a ochota učit jej ostatní.
  • Další držitelé titulu v Jihomoravském kraji: Miroslav Urban (tradiční tkalcovství, Malá Vrbka), Růžena Kozumplíková (pletení z orobince, Blatnice pod sv. Antonínkem), Karel Hanák (výroba habánské fajánse, Kyjov), František Pavlica (výroba slaměných došků, Hroznová Lhota), Hana Buchtelová (tkaní na stavu, Malá Vrbka), Ludmila Kocišová (figurky z kukuřičného šustí, Vnorovy), František Joch a Jaroslava a Jiří Danzingerovi (tradiční modrotisk, Strážnice a Olešnice), Ivo Nimrichter (černá hrnčina, Bukovany).

„Spona může být z jediného klenutého místa, které na něm je. Ze zbytku uděláme přívěsky, náušnice, brože či náramky. Nebo jde rovnou vyrobit repliku středověkého poháru,“ jmenuje Strmiska. Teprve pak je na řadě hrubé broušení, tvarování, pak hladké broušení a leštění sklářskou pemzou. U perleti je zpracování podobné, jen se nerovnosti leští chemicky.

Největší práce je prý paradoxně se sháněním materiálu. „Už přes rok nejsem schopen si opatřit větší množství rohů. Dřív jsem je nakupoval na jatkách, ale dnes jsou kvůli pravidlům Evropské unie zařazené do nebezpečného odpadu, který se musí likvidovat,“ líčí Strmiska.

„A tak rohovinu sháním draze od soukromníků. Za deset rohů dám třeba 300 korun, za to jsem měl dříve dva pytle,“ vypočítává řemeslník. I kvůli tomu se prý zase přikloní k perleti, ačkoliv tento obchod podle něj téměř zničil levný dovoz říční barevné perleti z Asie. Strmiskovi tak zatím čerpají ze zásob, které skoupili v minulosti.

Učili se cestou pokus omyl

Ačkoliv dnes staré řemeslo zachraňují, vyučení v něm nejsou. Jak manželé říkají, k firmě vlastně přišli náhodou. Díky švagrové, která si jako znalá knoflíkářského průmyslu otevřela malou dílnu. Zakrátko ale živnost zrušila.

„Shodou okolností jsme přišli o místo, tak jsme si řekli: ‚Hloupí nejsme, šikovní ano, pracovali jsme vždy dobře a poctivě.‘ Tak jsme stroje převezli do Třebíče, kde jsme do roku 2006 žili, a postupně jsme se řemeslu učili. Myslím, že za těch 24 let jsme se i něco naučili,“ usmívá se Strmiska a jeho žena přikyvuje.

Oba přitom studovali vysokou školu zemědělskou. Všechny postupy se tak učili cestou pokus omyl. „Švagrová nám to sice ukázala, ale pak pověsila plášť a dvacet let jsem ji v dílně neviděl,“ podotýká Strmiska.

Zatímco v minulosti měli hrubý obrat až 400 tisíc korun ročně, dnes jsou na polovině. A sil ubývá.

„Dřív jezdili obchodníci k nám a my zase k nim, ale postupně odpadávali, museli jsme se proto zaměřit na řemeslné, lidové a středověké trhy. Někteří zákazníci jsou naši skalní příznivci a rádi se vrací, ale zároveň už od nás přece jen nějaký ten výrobek mají. Musíme se holt snažit,“ povzdechne si.

S námi řemeslo nejspíš skončí, tuší manželé

A občas přijde i netypický požadavek. „Teď třeba na zhotovení jílce z perleti na kord. Je to výzva. I když jde často v podstatě o restaurátorskou činnost, děláme ji naprosto pod cenou. Opravovali jsme třeba starožitné hodiny nebo doplňovali dílky z perleti do rámu od zrcadla,“ jmenuje některé ze zakázek.

A ještě jedna věc Strmiskovy trápí – nemají následovníka. „Tohle řemeslo má velice špatnou budoucnost, obávám se, že s námi nejspíš skončí. Není jednoduché, je to řehole, k níž musíte mít lásku a nebrat ji jen jako obživu a výdělek, musí vás to bavit,“ popisuje Strmiska.

„Já když k tomu sednu, tak mě z dílny nikdo nemůže dostat, manželka mě volá třikrát k obědu. Vidíte, že vám pod rukama něco vzniká. Třeba u rohoviny tvarově víte, jak bude ozdoba vypadat, ale barva se mění do poslední chvíle,“ líčí zaujatě.

  • Nejčtenější

ZVOLNĚNÍ: Jágr nastartoval vizi, přibude v extralize zápasů?

Když něco prohlásí Jaromír Jágr, má to velkou váhu. Legendární 68 nedávno vyjádřila přání, aby se v hokejové extralize...

D1 na Brno uzavřela srážka kamionu s cisternou, odklízení trvalo 12 hodin

Dopravní nehoda dvou kamionů u Ostrovačic na Brněnsku od 6 hodin ráno uzavřela dálnici D1 ve směru z Prahy na Brno. Z...

Z Gebre Selassie je Vodná. Doma má syna a hokejistu, učí, stíhá i házenou

Na nudu si ligová házenkářka Anna Vodná v poslední době rozhodně stěžovat nemůže. Za poslední dva roky stihla porodit...

Stavba mostu přes Nové Mlýny potrvá měsíce, ztíží tak letní cesty k moři

Most přes novomlýnské nádrže se začne opravovat v březnu příštího roku. Práce potrvají celých devět měsíců. Zasáhnou...

Vraťte nám domy hrůzy, opravíme je pro své lidi, vyzývá městská část Brno

Radnice Brna-sever chce zatraktivnit Husovice pro dlouhodobé nájemníky. Jenže magistrát má s řadou zchátralých domů...

Premium

Ekologický experiment, který nevyšel. Billa ruší papírové tašky

V posledních letech velké obchodní řetězce jeden po druhém zpoplatňovaly, později i rušily igelitové tašky, které...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

Premium

K jídlu suchý chleba, místo chráničů molitan. Zpověď Pastrňákovy mámy

Příběh jak z hollywoodského filmu. Marcela Ziembová je máma hokejové hvězdy světového formátu Davida Pastrňáka, kterému...

  • Další z rubriky

Stavba mostu přes Nové Mlýny potrvá měsíce, ztíží tak letní cesty k moři

Most přes novomlýnské nádrže se začne opravovat v březnu příštího roku. Práce potrvají celých devět měsíců. Zasáhnou...

Z převráceného kamionu na Znojemsku utekli býci, jeden byl rozzuřený

Jako na dobytčím trhu to dnes po poledni vypadalo u Moravského Krumlova na Znojemsku. Poblíž silnice tu pobíhalo...

Rekordní nákup vlaků drhne, jižní Morava může přijít o 5 miliard

Nejdražší tendr v historii Jihomoravského kraje „torpéduje“ část koaličních politiků ANO a TOP 09. Hejtmanství tak může...

Horník je pořád jednou nohou v hrobě, smiřují se vdovy se smrtí manželů

Osm příběhů zachytila autorka Kamila Hladká z Želešic do knihy Hornické vdovy. Prostřednictvím životních osudů žen...

Najdete na iDNES.cz