Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Peníze z Unie do Brna tečou pomalu. Dotace zatím míří do škol a do zoo

Evropská unie loni odstartovala nový sedmiletý cyklus boje o peníze z evropských fondů. A Brno v první "výzvě" uspělo jen se čtvrtinou žádostí. Z osmi projektů, na které město žádalo peníze z operačního programu Životní prostředí, přispěje Unie jen na dva.

"Zbylé projekty nebyly připravené natolik, aby měly šanci na úspěch. Nicméně na projektech se dál pracuje, aby vyšly při druhém podání," vysvětlil Radek Bogdan z oddělení implementace evropských fondů brněnského magistrátu.
 
Podání všech, i na poslední chvíli připravovaných projektů, prosazoval na nátlak městských částí náměstek primátora Martin Ander (Strana zelených). Podle něj bylo totiž lepší zkusit podat všechny žádosti.

V projektech byl chaos, proto neuspěly
"Projekty na zateplení škol si připravovaly samy městské části a výzvy byly vyhlášeny moc rychle. Je potřeba vnímat, v jakých časových podmínkách se připravovaly. Poměr podaných a schválených žádostí sice vypadá negativně, ale bylo lepší zkusit, zda projekty vyjdou," reagoval Ander.

Jeho slova potvrdil i Bogdan. "Výzva k podání projektů byla vlastně dřív, než se otevřel operační program, což vytvořilo tak trochu chaos," uvedl.

Primátor Roman Onderka (ČSSD) považuje čerpání evropských peněz za prioritu, ale o úspěchu nebo neúspěchu se podle něj může mluvit až příští rok. "Zatím se nedá říct, jestli je to úspěšné. Pravidla měla zpoždění, a to i díky ministerstvu pro místní rozvoj," podotkl Onderka. Podle informací MF DNES ale vedení města čekalo větší úspěch.

Některé náměstek Ander "zklamal"
"Spoléhalo se na to, že když náměstek Ander dostal tuhle oblast na starost, dopadne to lépe. Už jen kvůli tomu, že na ministerstvu životního prostředí také sedí zelení," uvedl zdroj z brněnského magistrátu, obeznámený s problematikou, který si nepřál zveřejnit jméno.

Celkem 30 milionů z programu Životního prostředí má zatím jisté jen nízkoenergetická základní škola Kamínky na zateplení a skalní stěna v Bosonohách, která se tak bude sanovat. Naopak Unie nepřispěje na regeneraci bohunické zeleně nebo na rekonstrukci parku Nové Plachty v Novém Lískovci.

Na konci loňského roku se otevřel také Regionální operační program, pod který spadají dopravní projekty a projekty na rozvoj cestovního ruchu. A Brno uspělo.
 
Zoo dostaví výběhy pro zvířata
"Zoologická zahrada dostane 45 milionů na stavbu nových výběhů," potvrdil Bogdan. A díky penězům z Evropské unie se pohne také plán na vybudování pěti páteřních cyklostezek, které budou protínat Brno. "Město nyní dostalo více než 10 milionů korun na první dvě fáze," sdělil Bogdan. Na výsledky žádostí do druhého okruhu, rozvoje cestovního ruchu, si musí město počkat minimálně do září.

"Poslali jsme žádost o 62 milionů na zpřístupnění brněnského podzemí. Ten projekt se připravoval roky," uvedl Bogdan. Další dva miliony chce město na svoji propagaci a tři miliony na program hvězdárny Neuvěřitelné Brno. Vysoko míří brněnský Dopravní podnik, který žádá půl miliardy na nákup 9 nízkopodlažních tramvají typu T3R.

Tím ale výčet projektů, které by mohla spolufinancovat Unie, zdaleka nekončí. Další desítky projektů, za více než miliardu, žádají prostřednictvím Brna jeho příspěvkové organizace nebo nestátní neziskovky v takzvaném integrovaném plánu rozvoje města.

Město chce peníze na Špilberk i volný čas dětí
Úkolem oddělení implementace fondů bylo ze zhruba dvou stovek žádostí vybrat ty, které mají šanci na úspěch. "Týkají se obnovy centra města a zařízení pro volnočasové aktivity mládeže v městských částech. Jsou to malé věci, které ve svém okolí zaznamená každý, například hřiště nebo parky," podotkl Bogdan.

Projekty se týkají také pomoci sociálně znevýhodněným lidem nebo třeba hradu Špilberk. Město by chtělo evropské peníze na dostavbu jižního křídla hradu.

První výzvu na podávání projektů vyhlásil už také operační program na vzdělávání, kam Brno podalo žádosti o zhruba 70 milionů korun. Dalších 7 operačních programů zatím otevřeno nebylo.