Psal se rok 1992, když Tadeusz Wilk původem z Polska rozjížděl v Boskovicích vlastní pekárnu. Kousek od centra města koupil prostory bývalého sklenářství a vybudoval tam malé rodinné pekařství, kolem něhož denně projdou tisíce lidí.
Dnes si tady ale už nikdo cestou do školy nebo do práce svačinu nekoupí. „Z důvodu neustále se navyšujících cen energií a vstupních surovin jsme byli nuceni ukončit výrobu a prodej našich výrobků. Je nám to velice líto,“ stojí v oznámení na dveřích.
Nejvíce konec mrzí otce zakladatele, který v 90. letech dovezl stroje z Itálie a začal v nich připravovat čerstvé pečivo pro blízké i širší okolí. Nejdříve pekl rohlíky, pletýnky a bagety, později přidal i sladké pečivo nebo chléb. „Dodávali jsme i do Brna,“ vzpomíná šestasedmdesátiletý Wilk, jehož konec tradičního podniku, který vybudoval, samozřejmě mrzí.
„Neříkám, že na to neměla vliv energetická krize, zvlášť když se v pekárně využívají elektrické pece. Ty náklady se musely zvýšit opravdu hodně,“ doplňuje podnikatel, jenž před šesti lety předal pekárnu synovi.
Sám se dnes věnuje už jen byznysu s přepravou mléka v cisternách. „To stále nějak zvládáme,“ popisuje, nicméně si stěžuje, že stát toho pro podnikatele v současné krizové době příliš mnoho nedělá.
Jeho syn a jmenovec Tadeusz Wilk mladší říká, že problémy pekařství, které v dobrých časech zaměstnávalo asi dvacet lidí, začaly už předloni a loni kvůli plošným uzávěrám při covidové pandemii. „Pečivo přestaly brát školy, stejně tak restaurace, přišli jsme o řadu odběratelů. V té době jsme se dostali i do platební neschopnosti,“ přibližuje nedávnou těžkou minulost.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
Když se zdálo, že se oklepali a znovu nakopnou výrobu ve větším, přišel pád společnosti Bohemia Energy, od níž pekařství odebíralo energie. „Nikdo jiný nás dlouho nechtěl přijmout, přednost dostaly domácnosti a my jsme tak dlouho zůstávali v režimu dodavatele poslední instance,“ líčí loňský podzim, kdy začínalo i postupné zdražování, které podle třiačtyřicetiletého podnikatele bylo další velkou ránou jeho byznysu.
„Když vám mouka zdraží o sto procent – a podobně i palivo – právě v oboru, jako je pekařina, kde hrajete u konečné ceny o každý halíř, je to pro vás opravdu citelný zásah,“ vysvětluje vyučený pekař, který při škole začínal na praxích právě v otcově pekárně.
Od odběratelů ví, že není jediným drobným podnikatelem, který kvůli vysokým nákladům zavírá provoz. Lidí, kteří by si připlatili za kvalitu a dali za rohlík osm a za chleba sedmdesát korun, nebude dost.
„Pro mě to samozřejmě bylo hodně těžké rozhodnutí, ale už to nešlo jinak. Teď si potřebuji hlavně trochu odpočinout,“ dodává s tím, že neví, co bude dál s budovou pekárny, zda ji pronajme, prodá, nebo třeba v budoucnu pekařství znovu rozjede.
9. června 2022 |
