Proč by je lidé měli na jaře zařadit do svého jídelníčku?
Protože se objevují první rostliny, které v sobě mají spoustu prospěšných vitaminů, vlákniny, chlorofylu a minerálních látek. Lidé mohou být v tomto období unavení a zelené byliny jim mohou po zimě dodat chybějící energii. Divoké rostliny můžeme použít v různých pomazánkách či salátech i do jiných pokrmů. Navíc ty jarní nejsou tak hořké jako letní, které se právě hořčinou brání proti okusu zvěře. Člověk si na ně ale musí zvykat postupně.
A kde je na jižní Moravě najít?
Většina divokých jedlých rostlin se v Česku vyskytuje v podstatě všude, v okolí Brna nejsou žádné specifické druhy. Byliny je důležité sbírat na čistých a zdravých stanovištích. Sklízíme je s citem, abychom je nepoškodili a nezamezili dalšímu rozmnožování a růstu. V přírodě lze už v únoru narazit na krvavec menší, který je výborný do salátů, stejně tak ptačinec prostřední. Z něho si na jaře můžeme udělat i smoothie. Začíná růst také velice šťavnatý česnáček lékařský, dá se použít celá rostlina. Lidé hojně sbírají i česnek medvědí, který se vyskytuje ve vlhkých listnatých lesích.
Právě sběr medvědího česneku trápí ochranáře, řeší ho i policie. Jaký na to máte názor?
Mimo chráněná území je z mého pohledu správný, ale v únosné míře. Lidé by si měli brát jen takové množství, jež neohrozí výskyt v lokalitě a zároveň jsou schopní ho v dohledné době spotřebovat. Nájezdy, kdy řada aut stojí na okrajích lesa, ochranářům logicky vadí.
Jak česnek medvědí uchováváte?
Jako pesto zalité olejem. Skladuju ho v lednici a využívám po celý rok. Další dobrý způsob je nasolení.
Vyskytují se v Česku kvůli změně klimatu nějaké nové byliny?
Určitě, některé teplomilné rostliny se u nás dříve neudržely. Jednou z nich je zlatobýl kanadský, teď celkem hojně rozšířený na loukách. Vždyť dnes už můžete mít na zahradách i mexickou okurku, batáty, kiwáno, ačokču nebo fíkovník, které bylo dříve možné pěstovat jen v teplejších oblastech.
Které jedovaté rostliny si lidé nejčastěji pletou s jedlými?
Například bršlice kozí noha se dá zaměnit s bolehlavem, který vypadá podobně, ale smrdí po myšině. Listy česneku medvědího jsou zase pro laika trochu podobné těm od konvalinky nebo ocúnu jesenního. Ten kvete na podzim, ale listy mu dorůstají právě až na jaře. I když se česnek dá snadno poznat podle typické vůně, tak o případech záměny vím. Po pozření ocúnových listů může člověk se zažívacími problémy skončit v nemocnici, zejména je nutné dávat pozor u dětí.
Máte svůj záhon s bylinkami?
Ano, doma máme přírodní zahradu a v ní několik takových záhonů, kde pěstujeme zeleninu. Když o víkendu vařím oběd, tak si ráda zahradu projdu a natrhám, co mi přijde k chuti. V přírodě jsem si nasbírala také semínka divokých jedlých rostlin, takže je pěstuji doma pod ovocnými stromy. Zabývám se tím ale už delší dobu, takže dobře vím, jaké rostliny mohu použít a které naopak ne.
Planeta na talířiUž od roku 1990 si Češi připomínají Den Země v podobě oslav a různých informačních a vzdělávacích akcí zaměřených na propagaci a podporu ochrany životního prostředí. Jednou z jihomoravských organizací, která se k oslavám každoročně připojuje, je i brněnské středisko Lipka, letos s podtitulem Planeta na talíři. Zájemci se tuto sobotu mohou těšit například na opékání pučálky na ohni, veganský kulinářský workshop, ochutnávku divokých jedlých rostlin a mnohé další aktivity. Akce se konají na třech pracovištích Lipky – Jezírku, Rozmarýnku a Rychtě. Podrobný program Dne Země lidé najdou na stránkách střediska www.lipka.cz. |
A které v tuto chvíli berete ze své domácí zahrady do ruky nejčastěji?
V tomto období mám ráda třeba květy violky, které používám jako ozdobu na dezerty nebo do salátů. Navíc je violka léčivá. Výborná je také už zmiňovaná bršlice kozí noha, ta patří mezi miříkovité rostliny, takže je příbuzná s petrželí a podobně i voní, když ji utrhnete. Nejchutnější jsou z ní mladé lístky, které rostou ze země. Můžete je využít třeba do pečených brambor, polévek nebo do špenátu.
Doporučila byste nějaké známé divoké rostliny, které lidé najdou „doma v trávě“?
Běžně mohou mít na zahradě například řebříček, který se používá po štípnutí hmyzem. K jídlu je možné využít třeba krvavec menší, pampelišku nebo právě violku, která se hodí do čajů. V trávníku naleznou sedmikrásky na zdobení chleba. V létě lze využít třeba denivky, jejichž květy jsou velmi chutné a navíc krásně barevné.
Jaký je váš oblíbený recept?
Určitě bylinkové máslo nebo nádivka, kterou dělám vždy před Velikonocemi. K nakrájeným rohlíkům namočeným v mléce přidám velké množství nasbíraných bylinek. Zamíchám to se žloutky, sněhem z bílků, solí a následně zapeču. V našem centru Lipka jsme s kolegy vytvořili i kuchařku Planeta na talíři, kterou si lidé mohou koupit na Dni Země za zvýhodněnou cenu. Najdou v ní recepty na polévku s blanšírovanými pampeliškami, mojito s netřeskem nebo jablečný pudink s jedlými květy. Kromě toho jsou na jednotlivých stránkách také informace o uhlíkové stopě použitých potravin.
Divoké rostliny se dají využít i v kosmetice a léčitelství. Učíte zájemce, jak na to?
Součástí akcí pro veřejnost máme vycházky, na nichž jim jednotlivé rostliny ukazujeme. Pořádáme také různé přednášky a aktivity, při kterých si mohou takovou výrobu vyzkoušet. Rostliny se dají použít pro výrobu mastí, do kterých se přidávají různé bylinky jako kořen z lopuchu, měsíček nebo levandule. Také jsou vhodné pro masážní oleje s naloženými léčivými rostlinami.
Lidé jsou schopní utratit nemalé peníze za přírodní kosmetiku, přitom jim ale v podstatě vše roste na zahradě...
To je jednoduché. Většinou prostě netuší, jaké rostliny použít. Člověk také musí vědět, jak a kdy je sbírat, jak je správně zpracovat, a znát přesný postup výroby přípravku. Navíc to zabere nějaký čas.
Zabýváte se i superpotravinami. Vyrovnají se ty české svými účinky těm exotickým?
Lidé si třeba často kupují chlorellu nebo jiné řasy kvůli obsahu chlorofylu, přitom běžně rostoucí kopřiva ho obsahuje vysoké množství. Na podzim navíc produkuje semínka, která si můžete přidat do jogurtu. Nať by se ale měla sbírat jen do přibližně druhé dekády května, jelikož se v ní pak mění chemizace a vytváří více kyseliny šťavelové, která může zatěžovat ledviny.
V obchodech lze často vidět ovoce i zeleninu zbytečně zabalené do plastových obalů. Upozorňujete v Lipce, kde se celkově snažíte o osvětu ve starosti o přírodu, třeba i na tuhle problematiku?
Ano, snažíme se návštěvníky našeho centra přimět, aby si nosili znovupoužitelné pytlíky a nakupovali bez zbytečných obalů. Já sama chodím do obchodů v Brně, kde tohle zákazníkům umožňují. Sbírám kelímky od kilových jogurtů, které mám popsané, do nich si potřebné potraviny navážím a poté ekologicky odnesu domů. (úsměv)
