Fasovali jsme čtvrtku chleba na tři dny, vzpomíná muž na Terezín

  7:25aktualizováno  7:25
Jako dvanáctiletý kluk měl Pavel Fried kopat do balonu na plácku za domem, stavět bunkry, chodit na hrušky sousedům, frajeřit před děvčaty na koupališti. Nic z toho ale nedělal, musel se snažit o to základní - přežít.

Pavel Fried strávil za války tři roky v ghettu v Terezíně. Jeho sestra a desítky příbuzných se staly oběťmi holokaustu. | foto: Marie Stránská, MAFRA

Tři roky, od svých téměř dvanácti do patnácti let, totiž strávil v pekle židovského ghetta v Terezíně. Tím během druhé světové války prošlo na 130 tisíc Židů, přežilo z nich jen něco kolem sedmi osmi tisíc.

Pavel Fried byl jedním z nich a stejně tak i jeho rodiče. Jeho sestra ale i s manželem zahynula v plynové komoře v Osvětimi. A z desítek příbuzných se z lágru vrátil jeden strýc. Ti ostatní se stali oběťmi holokaustu.

Do Terezína se Fried dostal s maminkou v květnu 1942 z Třebíče, kde se narodil, bydlel s rodiči a zažil pohodové roky. Do doby, než přišel Hitler, žili jako ostatní.

„A najednou jsme nemohli nikam, ani do školy. Hráli jsme si na hřbitově. A pak jsme se museli dostavit do třebíčského gymnázia se zavazadlem do 50 kil. Prý nám pan Hitler věnoval celé město a oni že nás tam odvezou,“ vypráví Fried.

To, že i s rodiči zůstal v Terezíně tak dlouho, bylo neobvyklé. „Byla to náhoda, možná štěstí nebo Boží řízení, vyberte si,“ říká dnes šestaosmdesátiletý Fried.

Když budeme hodně pracovat, přežijeme, věřili vězni

Štěstí bylo v tom, že se otec dostal do samosprávy a staral se o domy a matka pracovala pro armádu – stříkala uniformy na bílo pro boj v zimě. Tito lidé do transportů nechodili.

„Já už do něj zařazený byl, ale zachránila mě matka. Řekla vedoucímu dílny, Židovi, že chce jít se mnou. A vedoucí šel za esesákem, který je měl na starosti, s tím, že o zapracovanou sílu nechce přijít,“ vzpomíná Fried.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Týdeník 5plus2 najdete každý pátek ve stojanech na obvyklých místech.

„Esesák nás pak ještě s jedním klukem nechal nastoupit na dvoře. Dodnes vidím, jak jsme stáli v pozoru a on na nás zdálky koukl a pak řekl: ‚Na, gut.‘ A to nám zachránilo život,“ popisuje.

Období života v Terezíně připomínají dva obrázky v jeho bytě v Brně-Židenicích. Na jednom je místnost s tříposchoďovými palandami, na druhém stavba železniční vlečky z Bohušovic do Terezína. Po ní proudily tisíce lidí v dobytčácích do Osvětimi.

„Tvrdili nám, že jedou na východ na práci. Netušili jsme, co se s nimi dál děje. Pořád v nás ale udržovali naději, že když budeme hodní a budeme hodně pracovat, nějak přežijeme,“ říká Fried.

Přitom to podle něj byla z hlediska logistického obrovská akce. „Vyvraždit šest milionů lidí není jednoduchá věc. Někdo ji musel připravit. To nedělali esesáci, to dělali obyčejní lidé a nikdo se neptal, proč se to děje,“ podotýká.

Fronty se stály na všechno

I když Terezín nebyl vyhlazovací tábor, zemřelo tam 35 tisíc lidí – na průjmy, infekce, tyfus, a nejvíc staří lidé. Bylo to hlavně kvůli nedostatečné hygieně. Městečko bylo postavené pro sedm tisíc lidí, Židů tam namačkali šedesát tisíc.

„Nás, starší kluky, ubytovali v bývalé škole, kde je dnes muzeum. Celkem nás tam bylo asi 400, v naší cimře 42. Spali jsme na palandách ve třech nad sebou,“ popisuje Fried.

Pro život v Terezíně byly typické blechy, vši, hlad, smrad a fronty. „Ty jsme stáli od rána až do večera a úplně na všechno – ráno na záchod, na umytí, pak na kafe, na jídlo. Toho bylo ale málo. Fasovali jsme čtvrtku chleba na tři dny a tři proužky margarínu,“ líčí Fried.

Nejděsivější ale byla podle něj hrozba transportů. Poslední odjel v říjnu 1944. Ke konci války se někteří vězňové vrátili.

„Teprve pak jsme pochopili, co se asi s nimi dělo. Byly to kostry s vyboulenýma očima. Snažili jsme se jim aspoň házet jídlo, ale škrtili se a rvali si sousta od pusy.“ I s matkou a otcem se po válce vrátil do Třebíče. „Na poslední den v Terezíně se ale vůbec nepamatuji,“ tvrdí.

Od roku 1946 žije v Brně. S výjimkou vojny. Tu strávil za Čepičky a u pétépáků jako hrdinové z Černých baronů. Kvůli otcově živnosti, kterou mu komunisté stejně sebrali.

Nejčtenější

Posekali dropí pole dřív, než měli. Vzácní ptáci neměli šanci přežít

Drop velký

Deset let se odborníci snaží o návrat dropa na Znojemsko. Na pole s šetrným hospodařením se jim už povedlo nastěhovat...

Na farmu už ne! Pomohl mu slovenský parťák, teď se Nečas chystá na galeje

Martin Nečas ze Charlotte se raduje po zisku Calder Cupu.

Jako první se útočník Martin Nečas nedočkavě vrhl na kapitána Patricka Browna, jenž zrovna převzal Calder Cup pro krále...

Naděje pro chudé i peklo pro sousedy. Sociální byty v Brně vzbuzují vášně

Ludmila Funtyová s partnerem a třemi dětmi už více než dva roky díky projektu...

Ohledně sociálního bydlení v Brně proti sobě stojí dva tábory. První, prezentovaný aktivisty blízkými Žít Brno,...

Někomu se nechtělo sesedat z kola, přes rušnou silnici namaloval cyklopruhy

Na rušnou silnici v Hladíkově ulici v Brně někdo namaloval nelegální přejížděcí...

Sesednout z kola, dojít s ním k nejbližšímu přechodu a pak dokráčet zpátky na cyklostezku. Takový způsob překonání...

VIDEO: Řidič couval na D1 u Vyškova, pak vyrazil proti proudu aut

Vozidlo v protisměru na D1

Zcela nepochopitelně se v polovině června choval řidič na dálnici D1 u Vyškova. Nejdříve couval připojovacím pruhem...

Další z rubriky

Vydavatelé Hitlerových projevů neporušili zákon, rozhodl definitivně soud

U brněnského městského soudu začal 2. června proces s vydavateli knihy Adolf...

Vydavatelé projevů nacistického diktátora Adolfa Hitlera jsou definitivně zproštěni obžaloby. Nejvyšší soud odmítl...

Zavřený Husovický tunel v Brně vyžene desetitisíce aut do okolních ulic

Husovický tunel v Brně

Husovický tunel v Brně se přesně za týden kvůli velkým opravám na dva měsíce zcela uzavře. Půjde o největší dopravní...

VIDEO: Řidič couval na D1 u Vyškova, pak vyrazil proti proudu aut

Vozidlo v protisměru na D1

Zcela nepochopitelně se v polovině června choval řidič na dálnici D1 u Vyškova. Nejdříve couval připojovacím pruhem...

Advantage Consulting, s.r.o.
PROJEKTANT ELEKTRO

Advantage Consulting, s.r.o.
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 40 000 - 55 000 Kč

Najdete na iDNES.cz