"Je to absurdní, vím, že Honza by zvlášť dětem nikdy nic neudělal," je přesvědčená čtyřiatřicetiletá Markéta Stejskalová.
Bývalý manžel po vás podle informací MF DNES chtěl, abyste se od Turka odstěhovala. Pak by vám děti vrátil. Nemyslíte, že by to vše vyřešilo?
To ne. I kdybych to udělala, manžel řekne, že se spolu stejně vídáme. Nemám důvod mu věřit, že pak sliby dodrží. Navíc za Honzou já stojím, neodejdu od něj v této situaci. On sám mi několikrát nabízel, že půjde, já si ho ale natolik vážím, že ho v tom nenechám.
Toho, že se může potvrdit obžaloba a podíl Jana Turka na týrání, se nebojíte?
Jsem přesvědčena o tom, že obvinění je křivé. Mé syny jsme vychovávali spolu a vše klapalo. Někdy jsem si až říkala, jestli jsem dobrá máma, že děti neumím zaujmout tak jako on. Kdyby obvinění spočívalo v něčem jiném, ale když jde o děti, jsem si jistá, že je absurdní.
Váš bývalý manžel má jiný názor...
S manželem byla vždycky těžká domluva. Otěhotněla jsem po třech letech snah o umělé oplodnění. Když byly děti malé, manžel si ale našel jinou partnerku, rozvedli jsme se a on se znovu oženil.
Už při rozvodu ale požadoval, aby mu kluci byli svěřeni do péče, jako argument udával třeba to, že mám cukrovku a nemůžu se o ně postarat. Děti ale v roce 2005 připadly do mé péče, manžel je měl mít klasicky jednou za čtrnáct dní od čtvrtka do pondělí. Nakonec jsme se mimosoudně dohodli na takzvané střídavé péči, s tím, že je každý budeme mít deset dní. Myslela jsem, že už bude klid.
Kdy se to zlomilo?
Loni na podzim, když se objevily zprávy o obvinění Honzy. Bývalý manžel mi zrovna chlapečky vezl, ale nedojel. Jen poslal SMS zprávu, že vím proč. Hned druhý den jsem jela na sociálku i na policii, manžel mi ale děti nevydal. A soud pak čtyři měsíce řešil problém, kam spadáme, protože já i děti máme trvalý pobyt v Brně a manžel na Lipůvce. To, že kluci byli celou dobu u bývalého manžela, ale nikoho nezajímalo.
Ani když jste se obrátila na soud?
Ne, i když jsem hned podala návrh na výkon rozhodnutí, protože děti mám mít v péči já. Okresní soud to potvrdil už na podzim s tím, že je nutné respektovat presumpci neviny. Stejně tak krajský soud, ale nic se nedělo. A v únoru soudkyně Mádrová, která řeší i to, komu připadnou děti v kuřimském případu, najednou vydala předběžné opatření, že mé syny svěřuje bývalému manželovi.
Samozřejmě jsem se hned odvolala. Znalec nám potvrdil, že k takovému rozhodnutí by byl důvod, jen pokud by byl Honza obviněný z pedofilie. Ale i když jde o nezletilé děti, soudy ještě nerozhodly. Podle mého názoru proto, že jde o kauzu Kuřim.
V jakém smyslu?
Všichni se bojí rozhodnout a čekají, jak dopadne případ týrání. Bojí se, anebo to skutečně někdo řídí. A moji kluci se mě pokaždé ptají, proč nemůžou být se mnou. Bývalý manžel podle mě nemůže říkat, že to dělá pro děti. Nejvíc tím vším trpí právě kluci.
