Mnoho ulic Králova Pole, Černých Polí, Židenic, Zábrdovic i středu města trápí styl dojíždějících studentů. „Zatímco dříve platilo, že na jeden byt připadal maximálně jeden automobil, dnes v mnoha podnájmech žijí tři nebo čtyři studenti a téměř všichni mají auto,“ uvedla starostka Králova Pole Karin Karasová (ANO).
V této městské části stížnosti na parkování studentů zaznívají často, naposledy při diskusi o rekonstrukci Štefánikovy ulice, kde má navíc velká část míst zmizet.
Studenti v Brně
Pozn. red.: Dvě největší univerzity v Brně. |
„Dokud se nezavede rezidenční parkování, zůstane mým večerním zvykem hledání místa. Nechápu, proč mladí musejí stát před domem, když stejně celý týden jezdí po Brně tramvají. Je to bezohledné,“ postěžoval si Královopolák Jindřich Mareš.
Vedení městské části proto tlačí na zavedení parkovacího systému pro rezidenty. Ten by měl za poplatek zaručit místa na stání obyvatelům s tamním trvalým bydlištěm.
Student Veterinární a farmaceutické univerzity Jan Gögh si ale myslí, že dojíždějící mají na parkovací místa stejné právo jako Brňané. „Nechat někde auto potřebují nejen oni, ale také lidé dojíždějící za prací. Rozumím tomu, že obyvatelé chtějí mít svá místa jistá. Dokud ale zůstávají neobsazená, nevidím důvod, proč bych se měl omezovat,“ argumentoval Gögh, který do Brna dvakrát měsíčně dojíždí ze severomoravských Stachovic.
Stížnosti jsou i opačným směrem, Brňané parkují u kolejí
Nárůst aut s mimobrněnskými značkami, která celý týden stojí na jednom místě, podle mluvčího Jakuba Ghanema zaznamenávají i brněnští strážníci. Žádná přesná data neexistují, univerzity a starostové se ale shodují na tom, že počet autem dojíždějících studentů se zvyšuje.
„Na kolejích pracuji přes dvacet let, dříve to ale takové nebývalo. Před třemi lety jsme třeba museli naše parkoviště rozšířit,“ konstatovala Marcela Reichová, vedoucí kolejí J. A. Komenského, které spadají pod Mendelovu univerzitu.
Ale je tu také opačný problém, jak pozoruje vedoucí provozu kolejí Vysokého učení technického v Brně Jiří Štěpánek. „Areály pro parkování jsou přeplněné, snažíme se proto využít každé plochy. Často se ale stává, že brněnská veřejnost neoprávněně využívá univerzitní parkoviště určená pro studenty a zaměstnance. Nejčastěji se to děje právě v Králově Poli,“ sdělil.
Podle Reichové je příčina problému s celotýdenním stáním studentů jasná - vyžadují stále větší komfort. Vidí to i v požadavcích na ubytování. Třeba o pokoje se záchodem na chodbě nikdo zájem nemá.
Starosta Brna-sever Martin Maleček (Sdružení občanů Lesné), pod jehož městskou část největší koleje Mendelovy univerzity spadají, problém studentského parkování stále řeší. „Nejhorší situace je v Zemědělské ulici hned vedle univerzity. Místní tam neustále bojují proti nájezdu studentů. Až se bude rezidenční parkování zavádět, této lokality se to bude týkat jako první,“ vzkázal Maleček.
Proč přijíždí autem? Rychlejší, díky spolujízdě také levnější
Studenti se ovšem brání tím, že je pro ně cestování autem nejen pohodlnější, ale hlavně rychlejší a také levnější. „Pocházím z Českých Budějovic. Autobusem se do Brna dostanu skoro za čtyři hodiny, vlakem to trvá ještě o něco déle. Proto se raději domluvím s kamarády na spolujízdě,“ vysvětlila pohnutky studentka Masarykovy univerzity Lucie Milovská.
Právě sdílené cestování je v poslední době stále populárnější. Studenti tak v autě nejezdí sami, ale v několika webových aplikacích mohou společnou cestu nabízet tak, aby se jim vyplatila i finančně.
„Pokud se na internetu domluvíme a jede nás v autě pět, cesta mě vyjde sotva na 150 korun. Hodně ušetřím a ještě si můžu vybrat, kdy do Brna dorazím,“ doplnila Milovská.
Mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová navíc zdůraznila přínos studentů pro město. „Nic není černobílé. Je dobré si například uvědomit, kolik studenti v Brně utrácejí, třeba bary a restaurace v létě zejí prázdnotou. Přestože studenti přijíždějí autem, většina z nich nadále využívá tramvaje. Přispívají tak dopravnímu podniku,“ zakončila Fojtová.
