Náklady na jeden skeletový dům pro auta v Brně se mají pohybovat kolem 80 až...

Náklady na jeden skeletový dům pro auta v Brně se mají pohybovat kolem 80 až 100 milionů korun, tedy výrazně méně než kolik stojí „klasické“ parkovací domy. | foto: MAFRA

Jedno místo za 300 tisíc. V Brně chtějí uklidit auta do skeletových domů

  • 27
Jednoduchý betonový monolit založený na pilotech a umístěný přímo mezi paneláky. Za ideálních podmínek navíc zapuštěný v zemi, takže střecha splývá se silnicí. To je podle ODS nejlepší řešení pro brněnská sídliště s ulicemi věčně ucpanými stojícími auty.

„Nechali jsme se inspirovat Uherským Brodem, kde už takové dvojpodlažní parkoviště se 60 místy stojí. Tím, že je částečně zabudované do svahu, působí nenápadně a nenarušuje ráz okolní krajiny a město ho postavilo velmi levně,“ podotýká šéf dopravní komise rady města Pavel Jankůj (ODS).

Právě nízká cena je zásadní argument. „Můžeme se dostat na náklady 300 tisíc korun za jedno místo. V klasických parkovacích domech je to klidně trojnásobek a draze vyjde i provoz. U skeletů je to v řádech tisíců korun ročně, v podstatě jen za úklid a výměnu obrysových světel,“ vysvětluje Jankůj, který do Uherského Brodu pozval na exkurzi stranické kolegy z vedení města i radnic městských částí.

Nápad zaujal. Podle něj už zájem projevily Starý a Nový Lískovec, Slatina, Židenice, Královo Pole, Bystrc, Komín či Kohoutovice. Tedy zpravidla tam, kde dopravu hlídá právě ODS. Městské části teď prověřují technickou a ekonomickou reálnost koncepce.

„Pokud analýza dopadne dobře, můžou ještě do konce volebního období, tedy do roku 2022, vzniknout tři nebo čtyři domy, což jsou stovky parkovacích míst. Náklady se pohybují kolem 80 až 100 milionů na jeden dům a část by se dala zaplatit z dotace na revitalizaci sídlišť,“ dodává Jankůj.

A nejspíš přispěje i město. „Poskytneme radnicím třeba technický servis, a pokud bude projekt ekonomicky vyvážený, tak i dotaci z fondu mobility, kam jdou peníze z parkování,“ slibuje brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS).

Stěny prorostlé zelení, lavičky na střeše

O vybudování skeletového parkovacího domu tak vážně uvažují třeba v Bystrci.

„Nápad se nám líbí, ale musíme zvážit konkrétní podmínky, například množství sítí na pozemku či přístup ze silnice. Pokud je třeba budovat přeložky nebo nájezdové rampy, projekt se o něco prodraží. Nicméně pořád vyjde levněji než klasické parkovací domy,“ má jasno bystrcký místostarosta Tomáš Jára (ODS).

Podle něj by skeletové parkoviště mohlo stát například v Černého ulici. „Tam dokonce přemýšlíme o pětipatrovém domě tohoto typu. Chceme ale řešit i vzhled, stěny by tak mohly být porostlé zelení. Nevyhnuli bychom se ovšem výtahu a také nějakému způsobu ochrany, například závoře na čip,“ tuší Jára.

Radnice zvažuje i lokalitu v ulici Teyschlova, kde může vzniknout parkovací dům pro 120 až 180 aut. Projekt je však vázaný na rozhodnutí o prodloužení tramvaje na Kamechy, protože pozemek leží v „tramvajovém“ stavebním koridoru. Verdikt padne do konce roku.

Vhodné místo hledají i v Kohoutovicích. „Auta z ulic na sídlišti to nevyžene, ale alespoň prostor bude vypadat lépe. Střecha nad parkovacím domem se dá využít jako veřejné prostranství s lavičkami,“ přemítá místostarosta Kohoutovic Michal Velička (ODS).

V Židenicích zase uvažují, že by jeden skeletový dům mohl vyrůst pod hřištěm Bzzukot kolem polikliniky směrem k budoucímu bazénu. Další lokalitou je oblast Krásného a Nezamyslovy ulice. „Jde sice o konec sídliště, takže někteří lidé by to měli zhruba 300 metrů, ale pořád je to lepší než parkovat na ulici,“ tvrdí židenický místostarosta Roman Vašina (ODS).

S vlastní verzí levného parkování přišli už před loňskými komunálními volbami lidovci, kteří prosazovali montované stavby ze železa s tím, že náklady na jedno parkovací místo půjde srazit pod 150 tisíc korun. To se však podle expertů při dnešních cenách nejeví jako reálné.

První montovaný parkovací dům s kapacitou kolem 120 míst připravuje Brno v Polní ulici. „Bude z prefabrikovaných dílů, které se na místě sestaví, a podle zhotovitele může jít o kombinaci oceli a betonu,“ říká technický náměstek společnosti Brněnské komunikace Aleš Keller. Podle něj se náklady na jedno místo pohybují kolem 300 tisíc korun.