Park valtického zámku se podobal Lednici, dokazují staré plány

  11:50aktualizováno  11:50
Svou dnešní vizáž získal zámecký park ve Valticích v druhé polovině 19. století. O tom, jak vypadal předtím, se až dosud příliš nevědělo. Nový dokument potvrzuje, že okolí bylo tvořené ve francouzském stylu podobně, jak jej známe z nedaleké Lednice.

Až nápadně podobnou zahradu s Lednicí měl mít podle nalezených dokumentů původní zámecký park ve Valticích. | foto: Radek Miča, MAFRA

Vzrostlé stromy, lesní pěšiny, občas průhled přes louku. Podobu anglického lesoparku vtiskli zahradníci okolí zámku ve Valticích za knížete Jana II. z Lichtenštejna. Tedy zhruba před 150 lety. O jeho dřívější podobě je toho ale známo jen málo. Rozluštit tajemství teď památkářům pomůžou nově objevené plány z archivu šlechtického rodu.

Zatím nejstarším zobrazením parku je obraz od Franze Bauera z poslední čtvrtiny 18. století. Za zámkem na něm stojí fontána obklopená sochami, od ní se táhnou souměrné obrazce travnatých ploch a živých plotů vyšperkovaných kamennými vázami.

„Tento obraz byl ovšem doposud považován za invenci autora,“ vysvětluje Michal Tlusták z valtického zámku.

Teprve nedávno objevené plány z počátku 19. století ujišťují památkáře o opaku. Jsou důkazem o mnohem romantičtější podobě valtického parku, než je ta dnešní.

„Pravidelná geometrická zahrada s fontánami, sochami a drobnými stavbami připomínala spíše současnou podobu parku v nedaleké Lednici,“ popisuje Tlusták z nákresů, které pojímaly okolí zámku ve zdobném francouzském stylu.

Do Valtic se plány dostaly díky týmu z organizace Princely Collections, která se ve Vídni stará o lichtenštejnské sbírky. Mapy objevené v knížecích archivech poslali valtickým památkářům s tím, zda neumí jednotlivé části identifikovat.

Na nákresech architektů je podle Tlustáka zajímavé právě to, že potvrzují dosud podceňované zobrazení od Bauera.

„Jeho obrázek byl natolik neuvěřitelný, že nebyl brán příliš vážně,“ tvrdí Tlusták. Nic totiž nenasvědčovalo tomu, že by někdy v parku stály hradby, fontánky a romantické stavby, které zobrazoval. „Ani archeologické průzkumy za zámkem, které se v minulosti dělaly, žádné důkazy nenašly,“ podotýká Tlusták.

Sedm metrů pod povrchem

Proč tomu tak bylo, objasnil až předloni rozsáhlý archeologický průzkum při rekonstrukci barokního divadla a zámecké jízdárny.

„Ukázalo se, že původní terén zámecké zahrady je až sedm metrů pod tím stávajícím. Nikdy dříve se nekopalo dost hluboko,“ zdůrazňuje Tlusták, že důkazy o dávné podobě parku jsou hluboko pod zemí.

Pro správu valtického zámku jsou nově nalezené dokumenty zásadním objevem. Ve spolupráci s odborníky z Vídně totiž mohou seskládat mozaiku, která konečně osvětlí, jak park skutečně původně vypadal. Kombinace terénních průzkumů z Valtic a písemných záznamů například z účetních knih z vídeňských archivů by mohla prokázat, jaké byly tehdejší představy knížecích architektů.

Zatím je totiž informací poměrně málo. „V poslední době se tomu ale intenzivně věnujeme,“ říká Přemysl Krejčiřík, zahradní architekt a znalec Lednicko-valtického areálu, který právě kvůli historickým podkladům k parkům absolvoval ve Vídni studijní pobyt. Podle něj se čas od času najde i kuriozita, která minulost parku dokládá. Nedávným nálezem byly třeba plány, které archiváři objevili díky tomu, že do nich byla zabalená kniha.

Padací most s vodním příkopem

Lesopark kolem valtického zámku je ve srovnání se sousední Lednicí zatím návštěvníky opomíjený. Velkou měrou k tomu přispěl fakt, že jeho část byla dlouhá léta nepřístupná. Prostorem totiž procházelo hraniční pásmo.

Přitom v sobě skrývá nejedno zajímavé tajemství. Málo se například ví, že zde stával padací most s vodním příkopem. Za Žabím sklepem rostl ovocný sad a v místě dnešního amfiteátru měla knížata vinohrad. Stejně jako v sousední Lednici, i ve valtickém parku byl ozdobou půvabný čínský pavilon. Knížata orient táhl. Dokazuje to i půdorys části zahrady u kilometr vzdáleného zámečku Belveder, který připomínal sedícího Buddhu.

Nejčtenější

Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

MF DNES získala rigorózní práci Michala Haška

Rigorózní práci, díky které Michal Hašek získal titul JUDr. ve slovenském Sládkovičově, exhejtman 7 let tají. MF DNES...

Eda z Mostu! je moje role snů. Lidé mě zdraví „drž úhel“, říká Isteník

Michal Isteník hraje výčepního Edu, který v Mostě provozuje hospodu Severka....

Seriál Most! protkaný nekorektním humorem trhá divácké rekordy. Diváky baví i impotentní výčepní Eda, ztvárněný...

„Vlevo dole, vole.“ Timo připsal prezidentovi další citát pod mostem

Pod mostem v Bítešské ulici v Brně se objevil další nápis odkazující na kauzu...

V Brně se po čase znovu objevil nápis odkazující na kauzu prezidenta Miloše Zemana kolem jeho obvinění zesnulého...

Plekanec se rozloučil s Kometou. Gól nedal, ale v bránění byl vzorem

Zadumaný Tomáš Plekanec na brněnské střídačce.

V seznamu střelců hokejové Komety byste jeho jméno hledali marně, přesto si služeb hvězdného Tomáše Plekance v Brně...

Špinavé fotbalové pavučiny. Jak hluboký je problém, který řeší Znojmo?

Stadion fotbalového Znojma

Znělo to jako mimořádně lákavá nabídka. Tak lákavá, že je až s podivem, že nevzbudila podezření. Když tajemní...

Další z rubriky

Brněnský koncertní sál poroste bez žaloby, vrátí se k prvnímu návrhu

Nové vizualizace ukazují druhou etapu rekonstrukce a nový koncertní sál mezi...

První výrazný verdikt má za sebou nová brněnská koalice. Primátorka Markéta Vaňková oznámila, že se jí podařilo...

Podnikatel Rusňák prodal část investiční skupiny DRFG, chce ji posílit

David Rusňák, zakladatel finanční skupiny DRFG.

Zakladatel investiční skupiny DRFG David Rusňák už není jejím jediným akcionářem. Pětatřicetiprocentní podíl získala...

Nejstarší listina v Česku je z roku 994. Údajně ji donesl voják v botě

V Brně je k vidění kopie nejstarší dochované listiny na českém území z roku 994...

Schovanou v botě donesl voják z Itálie do českých zemí za první světové války vzácnou listinu z roku 994. Alespoň o tom...

Najdete na iDNES.cz