Před rokem a půl zpochybnilo ministerstvo kultury ochranu asi třetiny brněnských památek a mnoha dalších po celém kraji. Jejich majitelé tak s nimi mohou nakládat bez jakéhokoli omezení. Od té doby přišla jižní Morava o 41 kulturních památek, drtivou většinu z nich v Brně.
K „postiženým“ budovám patří i poliklinika v Zahradníkově ulici z 20. let minulého století, kterou památkáři považují za unikátní ukázku monumentalismu díky obřím sochám od Václava Hynka Macha v průčelí.
Podle ministerstva se ale na seznam chráněných budov dostala nezákonně. Město Brno nyní chce u soudu zjistit, kdo má pravdu. V sázce je jen v Brně kolem 1 400 objektů a další zhruba dvě stovky v kraji.
„Vyčerpali jsme všechny zákonné možnosti z hlediska ministerstva a nyní se konečně můžeme pohnout dál, takže město teď podá žalobu ke správnímu soudu a jsme ochotni jít až k jeho nejvyšší instanci s kasační stížností. Potřebujeme jasný doklad o tom, abychom se mohli něčím řídit i v dalších případech,“ uvedl šéf památkového odboru Martin Zedníček.
Potvrdil to i náměstek primátora pro kulturu Matěj Hollan. „Město připravuje žalobu proti rozhodnutí ministerstva kultury,“ řekl.
Ministerstvo věc nechce komentovat. „S žalobou týkající se takzvaných pozdních zápisů jsme se k 6. říjnu nesetkali. Problém se týká i jiných krajů, i když v podstatně menší míře, než je tomu v Jihomoravském kraji,“ reagovala Cigánková.
Zmatek odstartoval vloni na jaře dopis ministerstva kultury, ve kterém stálo, že tišnovská nemocnice není památkou, protože se na seznam dostala po lednu 1988 bez úřednického schvalovacího kolečka. A to podle novely zákona platné od ledna 1988 proběhnut mělo. Rozhodnutí vyvolalo zděšení mezi památkáři, protože stejným způsobem zapsali jen v Brně dalších 1 400 objektů. V důsledku to znamenalo, že je majitelé mohou podle libosti přestavět nebo třeba zbourat.
Ze seznamu zmizelo 35 památek
Nepřehledná situace v systému ochrany památek trvá dodnes. Podle názoru ministerských úředníků zákonu v Brně vyhovuje jen 300 hlavních památek. O těch ostatních musí ministerstvo znova rozhodnout, což je proces na desítky let. Verdikt soudu ale může věc v případě vítězství Brna významně urychlit.
„Ministerstvo nám tehdy přislíbilo pomoc při procesu opětovného zpamátňování. Za celou dobu ale třeba v Brně vrátili na seznam jen jeden objekt – novorenesanční budovu bývalé slévárenské průmyslovky na Šujanově náměstí, ale 35 objektů za památku neprohlásili, takže ty ze seznamu zmizely,“ doplnil Zedníček.
A v rámci kraje je jich celkem 41. Do seznamu se vrátily jen čtyři. Kromě školy na Šujanově náměstí to jsou ještě tři objekty v Tišnově – část nemocnice, kvůli které celý problém vyplaval na povrch, hotel Květnice a vila Franke, jejíž majitelka sama chtěla, aby objekt památkou byl. Další tři správní řízení jsou v běhu. Platí to například pro secesní areál bývalé Pěstitelské školy v Želešicích s vilou, který nechal postavit známý brněnský továrník Friedrich Wannieck, do seznamu se vrátí i bílý kostel svatého Augustina na náměstí Míru. Zájem na tom má sama farnost.
„Čekáme dlouho, protože například pro jižní Moravu je vyčleněný jeden člověk a jeho asistentka. Je velmi schopný, ale dělá i jiné věci, takže to trvá celé měsíce,“ poznamenal Aleš Homola z jihomoravského pracoviště NPÚ.
Majitelé mohou měnit, co chtějí
Podle Cigánkové ale ministerstvo dělá maximum. „Od počátku letošního roku z Jihomoravského kraje přišlo 11 návrhů na opětovné zpamátnění. Jedná se o správní řízení, tedy procesy, které mají určité náležitosti dané zákonem,“ podotkla.
Jen v Brně se ocitla v nejistotě celá třetina kulturních památek, mezi nimi objekty jako pasáž Jalta, kavárna Savoy na Jakubském náměstí nebo již zmíněný kostel sv. Augustina na náměstí Míru, funkcionalistické Městské lázně na Nových Sadech a celky domů na Brně-střed. Ve skutečnosti je jich více, protože pod jedním evidenčním číslem se může skrývat celý soubor. V nejistotě jsou také majitelé, kteří chtějí domy opravovat, i úředníci, kteří přidělují dotace.
Památkáři se obávají právě o soubory domů v centru Brna. „Samy o sobě nejsou nějak vzácné, ale spolu s dalšími tvoří celek – podobu města Brna jako malé Vídně. Víme například, že na jeden z domů na náměstí 28. října chce majitel posadit obří nástavbu, ale my s tím nemůžeme dělat prakticky nic,“ popsal Homola.
Řešení? Městská památková zóna
Podle něj by problém vyřešila městská památková zóna. „Návrh na ni leží na ministerstvu od roku 2013, ale až teď nás kvůli tomu pozvali,“ poznamenal Homola. Památkáři chtějí, aby památková zóna zahrnovala území od výstaviště přes Masarykovu čtvrť, Nové sady, Masarykovu a Českou ulici, třídu kapitána Jaroše až po Černá Pole.
„V podstatě je to celý prstenec kolem historického jádra. Problém je v tom, že jde o obrovský komplex staveb, kde žije kolem 150 tisíc lidí, a potrvá to nejspíš celé roky,“ doplnil Homola.
Podle Cigánkové ale tato možnost není příliš reálná. „Co do náročnosti se tento proces dá přirovnat k projednávání územních plánů. V současné době vedeme dvanáct takovýchto náročných řízení, ale Brno mezi nimi není. Návrhy zpracováváme postupně,“ uvedla.
