„Věrnými štamgasty jsou sršně, svlažit vyschlé hrdlo přilétají zlatohlávci a na jedno si rádi skočí i motýli okáči nebo babočky, ti se tu obvykle jen mihnou... smočí sosák a zase letí,“ přibližuje s úsměvem zoolog Pavel Dedek ze Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava.
„Jako v každé hospodě tam bývá rušno hlavně na večer,“ podotýká Dedek.
Tehdy se k rozjařené společnosti na party dostavují i roháči. „Před chvílí nesmiřitelní rivalové, bojující v korunách dubů o přízeň svých vyvolených, se tu scházejí a v míru, bok po boku, popíjejí... dokud neodpadnou, v tomto případě doslova,“ poukazuje zoolog.
Lokalitu s nadsázkou označuje za nálevnu U dubu. „Přes sezonu má otevřeno nonstop a o zákazníky nemá nouzi,“ dodává s humorem.
Roháčům, tesaříkům obrovským i dalším druhům hmyzu jsou v pálavských pastevních lesích k dispozici duby vitální, postupně odumírající i ty úplně mrtvé.
Kouzelná Pálava slaví 50 let ochrany. Popularita je jí požehnáním i prokletím |
Jedním z takových typických míst je už zmíněná lokalita Pod duby na Stolové hoře v Národní přírodní rezervaci Tabulová. Připomíná pastevní lesy v jižní Evropě od Španělska až po Balkán. Vypadá, jako by se do krajiny střední Evropy už ani nehodila.
„U nás tento kdysi hojně zastoupený biotop prakticky zmizel s přechodem k modernímu lesnictví v posledních dvou staletích a je to škoda. Pastevní lesy s mohutnými duby, podmanivou hrou světla a stínu, dostatkem prostoru pro široce založené koruny stromů – to je pastva pro oko člověka a především spousta ‚pastvy‘ pro dřevomilce mezi hmyzem – roháče, tesaříky obrovské, zlatohlávky a spoustu dalších,“ poznamenává Dedek.
