Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Ta škola byla prázdná. Sloužila jako záloha, když jsme potřebovali dočasně umístit děti kvůli rekonstrukcím. Zatím nebyla pronajatá, jak bylo v plánu, takže ji můžeme poskytnout pro ukrajinské děti,“ objasnil starosta městské části Brno-sever Martin Maleček (SOL).
Během víkendu pracovali ve třídách zejména dobrovolníci z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, kteří pomohli místnosti vyzdobit tak, aby se v nich děti cítily dobře.
„Ukrajinské třídy budou vytvořeny pouze na nezbytně nutnou dobu. Jakmile budou děti schopny komunikovat v českém jazyce, budeme je nejpozději od září začleňovat do klasických tříd,“ sdělil náměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).
Ujistil také, že město poskytne finanční prostředky, aby se škola mohla upravit a dovybavit. Vybavení, které v ní zatím je, je podle něj svezené z různých základních škol ve městě.
V pondělí ráno se do první otevřené třídy přišlo učit patnáct dětí. Výuku zajišťovala hlavně ukrajinská pedagožka, která mluví i česky, k ruce jí však byli také zmínění dobrovolníci z pedagogické fakulty.
„Přišli nám pomoct, protože jsem měla obavu o psychický stav dětí,“ vysvětlila ředitelka školy Simona Pokorná.
Cílem je hlavně připravit děti na běžný život v Česku. Proto se v Cacovické škole hned poté, co se seznámily a adaptovaly, začaly učit první hlásky a slova v češtině. V tom jim pomáhala tabulka ukrajinské a české abecedy nebo slovníčky frází.
Nejdřív škola pro děti, pak zaměstnání
Rodiče ukrajinských dětí zůstali nejprve čekat na chodbě, aby se přesvědčili, že se jejich potomci dobře začlení. S postupně nabývanou jistotou se jejich počet tenčil, kolem desáté hodiny už zde čekaly jen dvě matky.
Jedna z nich, Kateryna Grapeniuk, má čtyři děti. Do školy však zatím nastoupily jen dvě starší dcery.
„Chtěla jsem školu blízko místa, kde bydlíme, ale tam už bylo plno, proto jsem přihlásila děti sem,“ vysvětlila Grapeniuk s tím, že pro ni bylo důležité, aby se ve škole učily česky a mohly se začlenit. Sama s nástupem do zaměstnání čeká, až sežene školu pro všechny své potomky.
Rodina pochází přímo z Kyjeva, odkud utekla desátý den války. „Manžel nás dovezl na hranice, kde na nás čekal děda. On sám jel potom do války,“ podotkla Grapeniuk.
Brno dál hledá prostory
Základní škola J. A. Komenského, pod níž budova v Cacovické ulici spadá, už asi 55 žáků přijala ve svém sídle na náměstí Republiky, kde je začlenila do českých tříd. Pro více dětí už tam však podle Pokorné nemají místo. Ve třídách v Cacovické se školáci učí zatím od 8 do 12 hodin.
Aktovky a další školní potřeby jim poskytl občanský spolek OBR, který je slíbil zajistit i pro další žáky, kteří do školy nastoupí. Další tři třídy se otevřou také na Čejkovické škole. Základní škola Merhautova plánuje otevřít dvě třídy pro děti v předškolním věku.
Brněnský odbor školství ovšem i nadále hledá prostory, ve kterých by výuka ukrajinských dětí mohla probíhat.
„Do konce minulého týdne se v Brně podařilo do základních škol umístit přes 500 ukrajinských dětí. Počítáme s tím, že v tomto týdnu tento počet přesáhne tisíc, ale pořád ještě několik tisíc dětí nemá místo,“ objasnil vedoucí odboru školství a mládeže Petr Hruška.
Kromě samotných škol připravuje město pro ukrajinské děti i volnočasovou aktivitu. „Na třech místech, kde je dětí hodně, zřídíme adaptační skupiny, kde budou vyučovat jak čeští, tak ukrajinští lektoři,“ doplnil Hladík.
