Nejprve důležitý mlýn nedaleko Ochozi u Brna, později moderní obydlí pro rodinu ředitele modřické továrny Biochema, poté chátrající rekreační areál a nyní nově otevřené středisko ekologické výchovy nazvané na počest původního majitele Kaprálův mlýn.
Tolik tváří měla za posledních sto let stavba v údolí Říčky mezi Brnem a Ochozí, kterou díky evropským dotacím přestavěli brněnští skauti na moderní ekocentrum.
Kaprálův mlýn
|
"Kaprálův mlýn, jehož přestavba stála 43 milionů korun, bude sloužit nejen skautům, ale i dalším neziskovým organizacím a školám," upřesnil šéf nově otevřeného ekocentra Michal Medek.
Areál nedaleko jeskyně Pekárna, jehož přestavba je zatím největším projektem v moderní historii Junáka, získali skauti díky štědrosti rodiny původních majitelů Kaprálových. Těm jejich majetek v roce 1949 vyvlastnili komunisté, kteří poté nechali stavbu téměř zchátrat.
Přednáškové místnosti a moderní zázemí
Velkorysá přestavba Kaprálova mlýna na moderní ekologické středisko je největším darem, který si čeští skauti nadělili ke svému stoletému výročí. Právě v roce 1912 se totiž pod vedením učitele Antonína Benjamína Svojsíka konal v Čechách první skautský tábor.
Skauti nejen z České republiky budou nyní tábořit i v areálu Kaprálova mlýna. Jeho návštěvníci se však mohou ubytovat i v pokojích uvnitř základny, kde je také několik přednáškových místností a moderní zázemí.
"Základna nyní bude sloužit jako vzdělávací zařízení, které přiblíží mladým lidem přírodní krásy údolí Říčky v Moravském krasu a bude je učit ekologicky šetrnějšímu přístupu k životu," popisuje šéf ekocentra Michal Medek.
Na spolupráci s nově otevřeným skautským centrem se chystá i Správa Moravského krasu, v jehož jižní části se Kaprálův mlýn nachází.
"Správa chráněné krajinné oblasti se zatím více věnuje severní části Moravského krasu. Od spolupráce s mlýnem v jižní části krasu si proto hodně slibujeme," pochvaluje si šéf Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras Leoš Štefka.
Údolím se prohnala válečná fronta, po ní komunisti
Nechybělo přitom mnoho a ze mlýna, který v údolí Říčky stál už na počátku 18. století, zbyly jen trosky. A to i přesto, že ho v roce 1939 přestavěla rodina tehdejších majitelů Kaprálových na obydlí pro moderní rodinu.
Kaprálovi doufali, že na samotě v lesích u Ochozi najdou klidné útočiště před útrapami nadcházející druhé světové války. V dubnu 1945 se však údolím Říčky přehnala válečná fronta a v dosud klidné usedlosti se usadila Rudá armáda. Podle pamětníků osvobozování tam padlo přes dvě stě vojáků, v přilehlém sadu jsou pochovány desítky koní.
Na sklonku roku 1946 pak rodina předválečných majitelů mlýna odešla do zahraničí, odkud už se po únorovém převratu v roce 1948 nemohli vrátit.
Areál poté vyvlastnili komunisté a až do roku 1984 sloužil jako rekreační středisko podniků Kovolit Modřice a Klenoty Brno. Poté byl ale kvůli havarijnímu stavu uzavřen, vyrabován a ponechán svému osudu.
Teprve čtyři roky po sametové revoluci ho Kaprálovi opět dostali zpět. O zchátralou stavbu se však nemohli starat. Za korunu ročně ji proto pronajali skautům, pro které se stal mlýn oblíbenou základnou v Moravském krasu.
Když pak v roce 2007 po smrti původní majitelky Zdeny Kaprálové dostali skauti mlýn darem, vypracovali projekt na jeho záchranu, kterou se podařilo zaplatit díky unijním dotacím. Spoustu hodin odpracovali na mlýně sami skauti.
"Doufám, že přestavěný mlýn poskytne budoucím generacím mladých lidí tak klidné a příjemné útočiště, jako to bylo kdysi pro nás," vzkázala nyní skautům ze Spojených států amerických dcera předválečných majitelů mlýna Eva Kaprálová.
