První potíží bylo, že maršálova návštěva proběhla v přísném utajení, takže po přesném místě vydání rozkazu se pátralo ještě léta po válce.
„Umístění pozorovatelny bylo identifikováno až z filmu Rudá armáda v boji o Brno z roku 1965, který byl sestaven z materiálů pořízených frontovými kameramany v průběhu Bratislavsko-brněnské operace,“ uvádí Adam Nehudek na svém webu o tajemných místech Kafélanka.
Zmíněná vojenská operace byla jednou ze dvou největších na našem území vůbec.
 |
„Brněnská část začala už 5. dubna 1945 urputnými boji o vytvoření předmostí na řece Moravě a postup severním směrem. Proti sobě se postavilo 250 tisíc sovětských a 70 tisíc rumunských vojáků jako součást 2. ukrajinského frontu. Němci měli k dispozici 250 tisíc vojáků ze skupiny armád Süd – 8. armády a divize 6. armády,“ upřesňují tehdejší rozložení sil Martin a Roman Plchovi ve své práci Tajemná místa nacismu.
Střety přinesly na obou stranách velké ztráty, tvrdě se totiž bojovalo o každý postupný cíl. Brno bylo z velké části osvobozeno už 26. dubna po dalších urputných bojích v ulicích města. Pouze jeho severní část odolávala, v Řečkovicích se střety o každý dům odehrávaly až do 5. května, tedy ještě dva dny před podepsáním bezpodmínečné německé kapitulace v Remeši, k níž byl 8. května v Berlíně připojen na žádost Sovětů další podpis, jenž vešel v platnost 9. května v 00.01 hodin.
Pro památník chyběl materiál i pracovní síla
Jen při brněnské operaci na jižní Moravě zahynulo přes deset tisíc příslušníků Rudé armády, německých vojáků pro srovnání zahynulo v týž čas a na stejných místech sedm tisíc. Obrovské ztráty na životech osvobozujících vojsk jsou samozřejmě cifrou, kterou je nutné si s úctou připomínat, na druhou stranu je záhodno zmínit, že koncem války začala zdevastovaná Rudá armáda do svých řad nabírat i vězně a lidi z pracovních táborů. A právě Malinovského 2. front doplnily na počátku roku 1945 tyto posily z trestních praporů.
Takže zatímco skuteční frontoví bojovníci včetně rumunských vojáků umírali v prvních liniích, za nimi následovaly týlové jednotky, jež na mnoha místech Moravy neblaze prosluly znásilňováním místních žen a dívek, krádežemi a rabováním.
Ale zpět k osudům onoho památného místa rozkazu maršála Malinovského. Ke 30. výročí osvobození Československa byl v únoru 1975 na vrchu Čertoraj položen základní kámen budoucího památníku. Po různých sporech byl k jeho zhotovení vybrán monstrózní návrh od příslušně kovaného komunistického architekta Josefa Špačka z brněnského Stavoprojektu, jenž měl změnit prakticky celou podobu Čertoraje.
Památník bratislavsko-brněnské operace na vrchu Čartoraj na Břeclavsku, odkud dal maršál Malinovskij povel osvobodit Brno. (2023)
„Teprve v roce 1982 byl veřejnosti představen projekt, který počítal s úpravou velké části kopce na areál o ploše přibližně 4 500 metrů čtverečních, který by kromě již zrekonstruované pozorovatelny měl obsahovat objekt s kinosálem a rozhlednou, parkoviště pro autobusy a skanzen těžké bojové techniky. Ta by byla rozmístěna na podstavcích po celém areálu,“ líčí Adam Nehudek projekt, jenž počítal i s vystavením dobových tanků a letadel a s rozpočtem deset milionů tehdejších korun.
Výstavba probíhala od roku 1984, ale teprve v květnu 1988 začalo budování hlavního objektu, na které v únoru 1989 navázala stavba ocelové kopule rozhledny, navržená v podobě proskleného dvanáctistěnu o průměru deseti metrů, v níž se měla nacházet plastická mapa území od Křepic až po Brno.
Dobovou pikanterií je, že k potížím s nedostatkem materiálu a stavební techniky se přidaly i problémy se sháněním pracovních sil, takže sem mocipáni naháněli brigádníky nejen z blízkých Křepic. Ti tu odpracovali celkem 4 438 hodin.
Další pikantnost se váže k datu 18. listopadu 1989, kdy byly práce zastaveny pro nepříznivé počasí a kvůli následným událostem kolem sametové revoluce se už neobnovily, protože „projekt se stal politicky i finančně neúnosným“. Což pak musela po léta pociťovat i obec Křepice, pro niž se postupně chátrající torzo památníku proměnilo v břemeno, jehož se nedokázala zbavit.
Důstojné podoby se místo dočkalo za desítky let
Změna nastala až v roce 2004. „Po letech chátrání přišla parta nadšenců z Klubu přátel vojenství se záměrem zrekonstruovat pozorovatelnu a navrátit tak tomuto místu jeho historický význam,“ popisuje turistický portál Hustopečí.
„Jako největší problém se ukázalo sehnat materiál, ze kterého byla originální pozorovatelna vybudována, což byly dřevěné sloupy sloužící k rozvodu elektrické energie. Po dvou letech pátrání se je nakonec podařilo sehnat, a tak v roce 2006 byly zahájeny výkopové práce. Celá rekonstrukce probíhala do roku 2008, kdy byla pozorovatelna dokončena. Rekonstrukce byla financována výhradně členy klubu, kteří ji prováděli ve svém volném čase,“ líčí obnovu pozorovatelny portál.
Jeskyně nacisté zalili betonem, továrny a kryty v nich skryli před nálety |
Až v roce 2007 byl zdevastovaný památník převeden do majetku obce Křepice a v roce 2022 tu byly také konečně odstraněny zbytky staré budovy, vybudována odpočinková zóna a opravena kopule vyhlídky. A téměř po čtyřiceti letech od začátku budování památníku a přesně 78 let od osvobození Křepic zde 15. dubna 2023 byla otevřena i dnešní atypická stavba památníku Bratislavsko-brněnské operace, ovšem v daleko méně bombastické podobě.
Návštěvníci tu nyní najdou také onu kulovitou dvanáctistěnnou kovovou konstrukci s vyhlídkovou plošinou, jež je volně přístupná, ohniště a lavičky. Za zmínku stojí, že mnoho brigádnických hodin zde opět odpracovali místní lidé.
