Téměř nikdo z něj nepřečte čas, ale jedenáctou hodinu dopoledne lidé poznají zaručeně. To se kolem brněnského orloje na náměstí Svobody srocuje houf zájemců, kteří dychtí po ulovení skleněné kuličky.
„Ze začátku převažovaly negativní reakce, ale nebylo jich víc, jen byly hlasitější. Všechny novoty vzbudí pozdvižení. Navíc Brno si v sobě pořád nese charakter maloměsta, což se projevilo také u našeho časostroje,“ vzpomíná na první ohlasy Petr Kameník, jeden z autorů kontroverzního díla.
Do výšky šesti metrů ční před palácem Omega už od roku 2010. A spíš než orlojem nebo sochou ho lidé nazývají penisem. „Na tom není nic špatného. Falické symboly lidé uznávali už od nepaměti. A my teď vlastně stejně nevíme, jestli se tomu tehdy pošklebovali, nebo byli opravdu pyšní,“ podotýká druhý autor, Oldřich Rujbr.
Příběh díla je ale podle nich někde jinde. Autoři zdůrazňují, že inspirací jim byly pověsti o ubránění Brna před Švédy.
„Všichni znají povídačku o jedenácté hodině a Torstensonovi, který s nepořízenou odtáhl. Jenže nebýt obyvatel města, kteří se dlouho a houževnatě bránili a armádě vzdorovali, nebylo by žádného zvonění v jedenáct. Orloj má tvar nábojnice, rakety, vojenského symbolu, ze kterého padají kuličky schopné zabít vůdce švédských nájezdníků,“ popisuje Rujbr.
Hold obyčejným a hlavně statečným Brňákům
Socha tedy reprezentuje statečnost a odhodlanost lidí, kteří se postavili za své město.
„V minulosti měla monopol na čas církev. Čas určovaly zvony. Ale orloje stavěli měšťané nebo šlechta. Chtěli ukázat, že také oni mohou s časem zacházet. Je to tedy hold obyčejným a hlavně statečným Brňákům,“ připomíná Kameník s tím, že orloje neukazovaly jen čas, ale i roční období nebo fáze měsíce.
Z údajné ostudy je tak nyní atrakce, u níž se zastavují, fotí a setkávají nejen Brňané, ale i turisté z celého světa. „Časostroj byl představen také na výstavě pro České centrum v New Yorku a tam se dočkal velmi dobrého přijetí. Navíc šlo o jednu z mála zpráv o stavu kultury, která se tam z Brna objevila,“ upozorňuje Kameník.
Turistické informační centrum navíc využívá motivy na skleněných kuličkách jako památeční suvenýry při rozličných událostech. Podle tvůrců by přesto grafické návrhy mohly být nápaditější.
„Líbí se mi, že se sochou stále pracují. Třeba kulička k příležitosti mistrovského titulu Komety – to byl skvělý nápad. Ale šlo to provést líp. Mohly třeba vypadávat tváře jednotlivých hráčů týmu. Někdo by si například mohl poskládat kolekci,“ přemítá Kameník.
Šestimetrový kondom nakonec nevznikl
Přesto jsou autoři rádi, že je kolem časostroje pořád rozruch. Nejvíce si užívali, když se na silvestrovské oslavy orloj poprvé obrnil do bílého obalu. „Jo, připomíná tampon, ale vždyť je to vtipné. Následující rok se někdo připravil, a dokonce ho polil červenou barvou,“ směje se Rujbr.
Pohled exprimátoraVelkým propagátorem brněnského orloje, který stál 12 milionů korun, se stal bývalý primátor města Roman Onderka (ČSSD). A ani po osmi letech svůj názor nemění. „Časostroj se stal turistickým tahákem. Pokud já vím, tak cestovní kanceláře, které dovedou turisty do Brna, jej nevynechávají. Kuličky se staly i poptávkovým artiklem, lidé si je chtějí odnést na památku. Orloj je součást Brna, jeho běžného života, lidé si u něj dávají schůzky. Svůj účel podle mě splnil,“ podotkl Onderka. |
A dodává, že než sestavili bílý vzduchový kryt, uvažovali také o „pásu cudnosti“, jímž by zakryli všechny otvory na stroji.
Ochranu na „brněnský penis“ přitom mohl tvořit i skutečný obří kondom. „Jenže organizátor výzvy byl silný jen na sociálních sítích. A i přestože jeho otec vlastnil firmu na prezervativy, žádný šestimetrový nezhotovili,“ glosuje Rujbr.
Za osm let se brněnský časostroj dostal na oficiální propagační trička, lidé si ho odnáší i jako klíčenku nebo motiv na připínací placce na batohy. „Stal se symbolem Brna. Dřív tu byl jen sádrový krokodýl, což je dost smutné,“ míní Kameník.
A rozeznávání času? „Čistě časoměrné návrhy porota shodila. V době, kdy má každý mobil, by každý způsob, jak poskytovat nadstandardní údaje po vzoru renesančních orlojů, byl za chvíli zastaralý,“ uzavírá Rujbr.
