Když Břeclavsko na podzim roku 2014 postihly přívalové deště, sesuv svahu s sebou vzal i část silnice spojující Dolní Věstonice a Pavlov. Od té doby musí místní jezdit čtrnáctikilometrovou objížďkou.
A tahanice mezi obcí a ministerstvem životního prostředí naznačují, že v dohledné době se na tom nic nezmění. Dolnověstoničtí musí aktuálně poslat už pátou žádost o peníze. Všechny předchozí totiž podle ministerstva nesplňovaly požadované podmínky. Už rozjeté práce na silnici se tak zastavily. Kdy se sem dělníci a stroje vrátí, není vůbec jisté.
Původně obec stavbu, která má zpevnit svah a ochránit krajskou silnici, nacenila na více než 160 milionů korun. Obří částku ale ministerstvo odmítlo zaplatit s tím, že celý projekt je předimenzovaný.
Později se zástupci obou stran dohodli na rozsahu prací za 77 milionů a obec se loni pustila do oprav. U úředníků ale opět narazila. Ministerstvo v souvislosti se stavbou podalo trestní oznámení na neznámého pachatele. Podle mluvčí resortu Kateřiny Roubíčkové se s ní totiž bez schválení dotace nemělo vůbec začínat a obec staví chybně.
Nejdřív měli odvést vodu, oznamuje ministerstvo
„Ministerstvo apelovalo na to, aby se v dané lokalitě přednostně provedla opatření vedoucí k odvádění vody z území. Dolní Věstonice paradoxně tuto prioritní otázku, jakou je právě zabezpečení lokality proti přívalovým srážkám, řešily minimálně,“ upozornila Roubíčková.
„V této chvíli je vinou rozestavěné stavby, která byla zahájena bez souhlasu ministerstva životního prostředí a v rozporu s doporučením studie České geologické služby, území ještě více zranitelné – zvláště v době dešťů nebo tajícího sněhu,“ doplnila Roubíčková.
Starostka Jaroslava Rajchlová (Věstonická beseda) ovšem tvrdí, že každému přání ministerstva obec v minulosti vyhověla, žádosti vždy přepracovala podle požadavků, pokaždé se však setkala se zamítavým stanoviskem.
„Nyní ministerstvo rozhoduje o tom, zda musíme vypsat zcela nové výběrové řízení. V takovém případě by se ale práce odsunuly zase minimálně o rok. Dotační program je přitom nastavený jen do konce roku 2017. A to bychom nemohli stihnout,“ vysvětlila.
Na Dolní Věstonice jako by se teď sypal jeden problém za druhým. Ze svahu trčí jen rozestavěné betonové piloty, obci chybí peníze na uhrazení faktur, navíc jí krajský úřad zrušil stavební povolení, a tak se teď rychle snaží získat nové.
Kyvadlovou dopravu obec i kraj vyloučily
V polovině ledna se Rajchlová sešla se zástupci ministerstva, České geologické služby i Jihomoravského kraje, aby se společně dohodli, co dál. „Byli velmi vstřícní. Mnohé jsme si vyjasnili, vysvětlili si snad každé slovo,“ uvedla Rajchlová.
Na obci teď je, aby znovu přepracovala zmiňovanou žádost. Ministerstvo slíbilo konzultační pomoc a ujistilo, že na sanaci svahu má peníze stále připravené. Kdy je uvolní, neupřesnilo.
Slíbenou dotaci zatím neposlal ani kraj, třebaže se už loni v září zavázal spolufinancovat sanaci svahu částkou 23,5 milionu. Chce mít ale jistotu, že peníze utrácí efektivně a že práce povedou ke zprovoznění krajské silnice.
„Hejtmanství již dvakrát vydalo výzvu na dodavatele expertního posudku, který potvrdí, že peníze z krajského rozpočtu na již provedené práce byly účelně a efektivně vynaloženy. Do této výzvy se však nikdo nepřihlásil,“ řekla mluvčí kraje Monika Brindzáková. Věc teď bude řešit hejtman Bohumil Šimek (ANO).
Silnice, která měla být otevřena už na začátku tohoto roku, tak řidičům zatím sloužit nebude. Ministerstvo sice navrhlo, aby se tudy jezdilo alespoň kyvadlově, jenže kraj a obec to vyloučily. Trvají na otevření až po dokončení sanačních prací, což podpořili i geologové.
Původní němečtí obyvatelé měli podzemní systém odvodnění
Podobně rozsáhlé práce na stabilizaci svahu pamatuje v kraji jen jediná obec – nedaleké Bulhary. Tam úpravy vyšly na zhruba 86 milionů korun a musel se posunout i tok řeky Dyje.
Paradoxně samotné Dolní Věstonice patřily ještě před pár lety k takzvaným „uklidněným sesuvům“. Kdyby nebylo vydatných srážek, svah by možná bez potíží sloužil ještě dnes.
„Podobné uklidněné svahové nestability sledujeme třeba v Židlochovicích a Blučině na Brněnsku,“ potvrdil Oldřich Krejčí z brněnské pobočky České geologické služby. Problematické jsou i Přítluky na Břeclavsku, které leží ve svahu, a navíc jsou výrazně podsklepené.
„Původní německé obyvatelstvo mělo podzemní systém odvodnění, který se od války neudržuje. Sklepy se tady propadají a voda zaplavuje podzemí,“ podotkl Krejčí. Tím ovšem výčet nebezpečných lokalit v kraji končí. Na mapě svahových nestabilit už se objevují jen pozemky malého rozsahu.
