„Operatér může být sebezkušenější, ale přesto zavádí elektrody do hlemýždě rychleji než speciální robotické rameno, kvůli čemuž občas poškodí i citlivé a velmi důležité vláskové buňky. U ramena takové riziko v podstatě není,“ přibližuje přednosta Kliniky dětské otorhinolaryngologie Fakultní nemocnice Brno Milan Urík.
Nepoškození vláskových buněk je důležité zejména pro zachování šance, že se pacientovi vrátí sluch úplně, tedy bez využití kochleárního implantátu.
„V současné době jde velmi dopředu genová terapie, která tyto buňky dokáže obnovit. Je pravděpodobné, že za několik let ji budou moci pacienti podstoupit,“ sděluje Urík. Zároveň ovšem upozorňuje, že možnost podstoupit takovou léčbu se u každého pacienta liší podle toho, jaká genetická mutace u něj způsobuje nedoslýchavost.
Lékař je stále nepostradatelný
Kromě toho má robotické rameno velký význam pro pacienty s částečnou ztrátou sluchu, u nichž část hlemýždě funguje správně a část ne. „Sice zavedeme elektrodu, ale stimulujeme s ní pouze špatnou část. Ta zdravá slyší normálně, díky čemuž je zvuk více přirozený. Pokud ale zákrok není dostatečně šetrný, stává se, že lékař pacientovi zničí i tu zdravou část ucha,“ podotýká Urík.
I tak zůstává role lékaře nepostradatelná. Jeho úkolem je připravit přístupovou cestu až do vnitřního ucha a otevřít takzvané okrouhlé okénko, které se nachází na hlemýždi. Zároveň musí upevnit svazek elektrod na robota, kterého pak ovládá.
U robotické operace nevadí, když se vám třesou ruce, líčí chirurg |
Jeho využívání je stále poměrně nové, ve světě se objevilo teprve začátkem letošního roku. Brněnští lékaři si jej poprvé vyzkoušeli před měsícem, přibližně dvouhodinovou operaci podstoupila roční Laura.
„Že neslyší, jsme zjistili v půl roce. Nejdřív jsme zkoušeli různá naslouchadla, ale ta nefungovala,“ popisuje Lauřina matka Magdaléna Kroupová.
Nyní Laura dostala také zevní část implantátu, pomocí níž se bude postupně zvedat intenzita elektrických podnětů, dokud neuslyší jako zdravý člověk. „Nastavování procesoru musí být velmi opatrné. Naštěstí v tomto vývojovém období je mozek dítěte hodně plastický, takže to jde velmi rychle,“ říká klinický inženýr Jan Šíma, který implantáty zapojuje.
