„Problémům s pohyblivostí obličeje jsem si začala všímat až v dospívání. Úsměv jsem si tehdy zakrývala, aby to nebylo vidět,“ svěřuje se třiatřicetiletá Martina, která zákrok podstoupila.
Kvůli poškozenému nervu pacienti ztrácí schopnost ovládat mimiku, tedy například zvedání obočí, zavírání očí, pohyb úst či úsměv. Potýkají se tak s funkčními i estetickými problémy. Navíc čelí i posměchu, což má vliv na jejich psychickou pohodu.
Příkladem je i zanedlouho devítiletá Aneta Sonnková. „Děti ve škole byly zlé, říkaly jí ‚křivá huba‘,“ vzpomíná její matka Lenka. Problém začala řešit, už kdyby byly Anetce dva roky. „Doktor nás však upozornil, že je po zákroku potřeba aktivní rehabilitace, a máme se ozvat, až jí bude okolo šesti,“ popisuje Sonnková.
Těžce popálený chlapec podstoupil 22 operací. Teď se těší, že se vrátí k tanci |
Reanimací obličeje nakonec Aneta prošla loni v srpnu, zákrok trval přibližně devět hodin. Už týden po operaci přesto v nemocničním areálu hrála kuželky.
Právě u dětí dosahují doktoři nejlepších výsledků. „Schopnost učit se je u dětí vyšší než v dospělosti. Záleží to ale i na komunikativnosti a spolupráci dítěte,“ přibližuje přednosta kliniky popálenin a plastické chirurgie Libor Streit. Potřebné zkušenosti si přivezl ze zahraničí, první reanimační zákrok pak provedl v roce 2015. Byla to zároveň premiéra v celém Česku.
Při operaci se využívá mikrochirurgická technika, pomocí které je přenesen funkční sval. Operatéři mohou sesunout spánkový sval do oblasti koutku, další možností je využití lícního nervu zdravé strany. „Můžeme tím zdravou stranu trošičku oslabit, paradoxně to však vede ke zlepšení symetrie,“ podotýká Streit.
Úsměv ovládaný skousnutím
V případě oboustranné lícní obrany se použije sval z vnitřní strany stehna, který u dospělých nemá žádnou funkci a je nahrazen jinými. Chirurgové jej přenáší do tváře z přístupu před ušním boltcem, kde je nejmenší patrnost výsledných jizviček, a připojí jej na jeden ze žvýkacích svalů.
Lidé totiž běžně mají při úsměvu přivřené zuby, takže se jedná o přirozený zdroj nervových vláken. „Úsměv je tedy v první fázi po operaci ovládán skousnutím. Pomocí speciální rehabilitace se úsměv stává postupně na kousání nezávislý,“ odhaluje Streit.
Lékaři obdařili roční holčičku sluchem, při operaci nově využili robotické rameno |
Za dětmi dojíždí specializovaná doktorka, dospělým se dostává rehabilitace od brněnských fyzioterapeutů. Po operaci jsou pět dní hospitalizováni na jednotce intenzivní péče, kde se učí metodu mirror (zrcadlové) terapie, která jde pak snadno cvičit doma. „My se touto rehabilitací zabýváme od roku 2023, takže na dlouhodobé výsledky se ještě čeká,“ sděluje doktorka z rehabilitační kliniky Lucia Uhrinová.
Aktuálně takto v bohunické nemocnici operují přibližně dvacet pacientů ročně, z toho 10 až 15 procent tvoří děti. V nemocnici ovšem doufají, že získají důvěru lidí a dětských pacientů bude přibývat. Zákrok běžně zabere pět až sedm hodin a pacienti se zotavují tři až šest týdnů.
Reanimace obličeje nicméně není vhodná pro pacienty, které ohrožuje celková anestézie. Dále ji chirurgové neprovádí u lidí, kteří nemají funkční motorický nerv nebo sval, který by mohl nahradit chybějící funkci mimických svalů. Podle Streita jsou však tyto případy vzácné.
