Jihomoravské nemocnice začínají opět provádět neakutní operace. Jde například o výměny kloubů nebo menší chirurgické zákroky u pacientů, kteří nejsou v přímém ohrožení života.
Lidé trpící například dlouhodobými bolestmi si však na „vysvobození“ musejí počkat. Už před pandemií koronaviru se čekací lhůty pohybovaly v měsících, teď se mohou natáhnout z jednoho až na dva roky.
Jednotlivá zařízení řeší plán rozvolňování proticovidových opatření individuálně. Postupně objednávat pacienty začíná například Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA), kde se od počátku pandemie starají o nakažené v nejtěžších stavech a takřka na každé klinice tak museli zřídit covidová oddělení. Nyní se situace obrací k lepšímu.
„Pacientů na standardních lůžkách je stále méně a mohli jsme tak uvolnit další oddělení vyčleněná pro covidové pacienty. Konkrétně jedno ze dvou na II. interní klinice a na I. neurologické klinice. S tím souvisí také to, že se pomalu začínají všechny kliniky vracet k plánovaným operacím,“ popisuje mluvčí FNUSA Dana Lipovská.
První na řadu přicházejí pacienti, kteří zákroky naléhavě potřebují, a ti, kteří je měli nejdéle odložené. „Pokud se jedná o čekací doby, každý chirurgický obor to má samozřejmě jinak a je to na individuálním posouzení ošetřujících lékařů. U těch nejméně akutních zákroků se může čekací doba natáhnout z jednoho až na dva roky,“ podotýká Lipovská.
Kvůli odkladům hrozí nádory
Pozvolna se k běžnému provozu vrací i Fakultní nemocnice Brno. Pro pacienty už je otevřený vstup z Jihlavské ulice a lékaři rovněž začínají provádět neakutní zákroky.
Blatný míří zpět do brněnské nemocniceBývalý ministr zdravotnictví Jan Blatný se vrátí do Fakultní nemocnice Brno, kde byl před nástupem na ministerstvo náměstkem pro Dětskou nemocnici. Nyní čerpá dovolenou. „Návrat do nemocnice byl domluvený. Vědělo se, že jde na ministerstvo maximálně do voleb,“ uvedla mluvčí FN Brno Veronika Plachá. Blatný byl ministrem zdravotnictví za ANO od 29. října do 7. dubna. Premiér Andrej Babiš (ANO) jeho odvolání zdůvodnil rozdílnými názory na fungování resortu, Blatného nahradil Petr Arenberger. |
Také zdejší personál byl vytížený péčí o nemocné s covidem, pro něž musely být vyčleněny prostory i mimo Kliniku infekčních chorob. Právě v Bohunicích mají suverénně nejvíc pacientů nakažených koronavirem v celém kraji a pohybují se na špici i v celostátním měřítku.
V každém oboru tak museli odložit desítky zákroků, některé výkony se pak během nouzového stavu nesměly provádět vůbec. „Šlo například o vyšetřování trávicího traktu pomocí endoskopie. Pacientům byly termíny zrušeny, což v některých případech může vést až do počátečního stadia nádorového onemocnění,“ nastiňuje zdravotnický náměstek Ondřej Ludka.
I zde musí být pacienti vyhlížející operace trpěliví. Ještě nějakou dobu potrvá, než se chod nemocnice plně obnoví, problémem jsou především stále plné jednotky intenzivní péče. „O tom, který pacient přijde na řadu, budou rozhodovat ošetřující lékaři dle aktuálního stavu každého pacienta tak, aby se jeho stav dalšími průtahy ještě nezhoršil,“ sděluje Ludka.
K běžnějšímu režimu se postupně vracejí i krajské nemocnice. „Nemají doporučený žádný jednotný postup. Každá nemocnice se rozhoduje individuálně podle toho, jak jsou vytížené péčí o covidové pacienty,“ oznamuje krajský radní pro zdravotnictví Jiří Kasala (ODS).
Covidová čísla musejí klesat
Mezi prvními hlásí návrat k běžné operativě znojemská nemocnice, která je největším krajským zdravotnickým zařízením. Díky poklesu počtu covidových pacientů se již mohlo začít operovat na dvou třetinách kapacity sálů.
Dosud zde byli nuceni odložit kolem tisícovky zákroků. Šlo například o totální endoprotézy kolen a kyčlí, neakutní žlučníky, kýly, štítné žlázy, resekce prostaty, odstranění mandlí či plastiky bubínku.
„Po celou dobu pandemie a krize jsme měli v plánu spustit operativu okamžitě, jak nám to situace v nemocnici dovolí, protože kromě covidové diagnózy jsou i jiné, které vyžadují operativní řešení a byly dosud odkládány,“ podotýká ředitel znojemské nemocnice Martin Pavlík.
Obvolávat pacienty čekající na plánovaný zákrok začne v nejbližší době i personál kyjovské nemocnice, kde panovala kritická situace, poněvadž Hodonínsko dlouhodobě patřilo k okresům nejvíc zasaženým covidem. Už nyní je však jasné, že kvůli zastavení neakutní operativy se bude vzniklý skluz dohánět měsíce.
„Radíme se, jak obnovit některé naplánované operace v průběhu tohoto týdne. Nezbytným předpokladem je však to, aby covidová čísla v nemocnici nadále klesala,“ informuje mluvčí kyjovského zařízení Filip Zdražil.
Provádění neakutních zákroků musely nemocnice zastavit poprvé loni na jaře, když se zhoršovala situace s covidem, a pak znovu na konci roku na základě nařízení ministerstva zdravotnictví. Nově však mohou s plánovanými operacemi znovu začít.
