Na nedůvěru ze strany tehdejšího ombudsmana Pavla Varvařovského si Křeček zadělal už ve chvíli, kdy jej poslanci do funkce zástupce zvolili a on prohlásil, že jde pracovat do „vzdálené gubernie“ v narážce na sídlo instituce v Brně.
Zásadnější spory pak měl s nástupkyní Annou Šabatovou. Například v roce 2014 v kauze studentky, které škola nepovolila nosit hidžáb. Zatímco podle Šabatové škola dívku nepřímo diskriminovala, protože šátek je projevem náboženství, podle Křečka měla škola právo určit, jak mají žáci při výuce vypadat. Dívky se nakonec zastal v prosinci 2019 Nejvyšší soud.
Právníci zaslali Křečkovi otevřený dopis. Neplníte svou funkci řádně, míní |
Neshody mezi oběma vrcholnými představiteli úřadu ale pokračovaly i později a když ombudsmance končil mandát a Křeček se ocitl mezi kandidáty na jejího nástupce, hovořila Šabatová na jeho adresu velmi kriticky. „Není to seriózní kandidát,“ prohlásila roce 2020.
Jaksi se vytrácí samozřejmá povinnost státu a veřejné moci vše trpělivě vysvětlovat. A nejen sankcionovat.
Stanislav Křečekkončící ombudsman
Nakonec však Křečka i přes její výhrady poslanci zvolili, spory však úřad neopustily. Tentokrát se odehrávaly mezi Křečkem a jeho zástupkyní Monikou Šimůnkovou. Oba měli dlouhodobě rozdílné postoje, v červenci 2022 nejprve Křeček odebral Šimůnkové veškerou agendu, což dodatečně zdůvodnil prodlevami při řešení kauz, což jeho zástupkyně odmítla. Šimůnková pak ke konci srpna rezignovala. Odchod odůvodnila tím, že nesouhlasí s Křečkovými názory a jeho profesním i lidským přístupem.
Křeček práci nezvládne, trestá mě za jiné názory, brání se Šimůnková |
Od té doby se už o úřadu nemluví v souvislosti s kontroverzními kroky či spory uvnitř instituce, ale zejména s tématy, které má kancelář veřejného ochránce práv řešit, tedy pomáhat občanům v nesnázích při potýkání se státními institucemi.
Podle Křečka se role ombudsmana za jeho mandátu výrazně proměnila, a to od „stěžovatelské“ k aktivnímu aktérovi v oblasti lidských práv. „Už nejsme jen úřad, který reaguje na jednotlivé podněty, ale stále více upozorňujeme na systémové chyby a vstupujeme do veřejné debaty, a to i na sociálních sítích,“ upozorňuje Křeček. Poukázal na to, že jen loni úřad zahájil 673 šetření, z toho 65 z vlastní iniciativy.
Dávno už nemůže platit, že neznalost zákonů neomlouvá, říká Křeček
Za nejpalčivější systémový problém Křeček považuje ochranu práv těch lidí, kteří se i s ohledem na měnící se způsob života stávají ještě zranitelnějšími. Nejde podle něj pouze o děti, lidi s postižením nebo ty omezené na svobodě.
„Ale například i to, že diskriminace starých lidí je nejčastějším způsobem diskriminace u nás. Pro řadu občanů, nejen seniorů, je stále obtížnější sledovat digitalizaci veřejného života, a tak se úřady a veřejné instituce stávají stále méně přístupné pro řadu lidí, pokud zapomenou na to, že mají být přístupné také offline a nemít fyzické bariéry,“ podotýká Křeček, kterému samotnému bude v květnu 88 let a patří tak k nejstarším lidem v Česku, kteří kdy zastávali vysokou veřejnou funkci.
Postižení nedokládá jen průkaz, zastal se ombudsman invalidy kvůli parkování |
Stát podle něj často sám vytváří situace, v nichž se občan v systému ztrácí. „Dávno už nemůže platit, že neznalost zákonů neomlouvá, ale je tomu naopak. Je zcela pochopitelné, že lidé neznají přesné znění zákonů, vyhlášek a nařízení, a jaksi se vytrácí samozřejmá povinnost státu a veřejné moci vše trpělivě vysvětlovat. A nejen sankcionovat,“ má jasno Křeček.
V 97 procentech případů, ve kterých jsme upozornili úřady na jejich chybné jednání, svá nesprávná rozhodnutí napravily a respektovaly náš názor.
Stanislav Křečekkončící ombudsman
Kdyby měl vybrat jednu věc, kterou považuje za největší úspěch v roli ombudsmana, je to posílení role veřejného ochránce práv jako lidskoprávní instituce.
„Podařilo se mi snad přispět k pochopení, že lidská a občanská práva jsou skutečně pro všechny, a nikoliv jen pro ty, kteří se jich hlasitě domáhají. Snad přispět i k tomu, že rozdělování občanů na menšiny k ničemu dobrému nepovede a že potřebujeme nejen rozmanitost, ale především občanskou odpovědnost a respekt k právům, ale zejména k povinnostem,“ přemítá bývalý poslanec za Sociální demokracii.
Připomněl, že úřad dokáže účinně korigovat chyby státní správy. „V 97 procentech případů, ve kterých jsme upozornili úřady na jejich chybné jednání, svá nesprávná rozhodnutí napravily a respektovaly náš názor. Ombudsman tedy nemusí a ani by neměl mít výkonnou pravomoc, ale jeho autorita a znalost práva jsou často poslední záchranou lidí, kterým nikdo jiný nepomůže,“ vyzdvihuje Křeček.
Cennou vilu úřady nezachránily. Ombudsman nařídil u obdobných případů přísný dohled |
Za největší neúspěch svého působení naopak označil nedostatečnou součinnost některých institucí. Zejména tam, kde byla zjištění úřadu politicky či institucionálně nepohodlná. Kritizoval například to, že návrhy na legislativní změny, které úřad předkládá Poslanecké sněmovně, často zůstávají bez jakékoliv pozornosti.
Nového ombudsmana bude na šest let vybírat Sněmovna. Křeček navzdory vypršení mandátu zůstane ve funkci veřejného ochránce práv do té doby, dokud jeho nástupce nesloží slib.
