Jedním z mnoha druhů ptáků, kteří hnízdí na brněnské Černovické terase, je...

Jedním z mnoha druhů ptáků, kteří hnízdí na brněnské Černovické terase, je kulík říční. Na snímku jeho mládě. | foto: Jan Sychra

Ochránci odmítají územní plán, nové haly podle nich zahubí vzácné ptáky

  • 13
Zkázu pro ptáky více než stovky druhů i další vzácné živočichy a rostliny by podle ornitologů přinesla stavba nových průmyslových hal na Černovické terase v Brně. S nimi počítá chystaný územní plán, proti němuž ochránci ptačí populace podali námitku.

Černovická terasa je známá především jako průmyslová zóna, kromě toho je však zároveň důležitým útočištěm pro 122 ptačích druhů. 

„Vedle Hádů a Holáseckých jezer tu hnízdí nejvíce zvláště chráněných druhů ptáků. Jenže na rozdíl od nich Černovická terasa není chráněná zákonem, a proto tu podle územního plánu mohou vyrůst další průmyslové haly, což by pro ptáky byla zkáza,“ říká Jan Sychra z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické, která se dlouhodobě věnuje výzkumu a ochraně ptáků Černovické terasy.

Mezi ohrožené druhy zde patří například koroptve, vlhy, břehule, chocholouši a mnoho dalších, kteří se na území Brna jinde buď nevyskytují, nebo na Černovické terase mají významné populace. 

Kromě ptáků zde žijí i ohrožené druhy rostlin, hmyzu, obojživelníků, plazů a savců. „Toto území má ohromnou biologickou hodnotu a je významné pro ochranu přírody nejen v Brně, ale i širším regionu,“ zdůrazňuje Sychra, podle nějž by nová výstavba vedla k dalšímu zvyšování teplot a vysušování vzduchu na Černovické terase. 

„Je to velmi složitá lokalita, snažíme se najít kompromis mezi připomínkami ornitologů, odboru životního prostředí, krajských úřadů a majitelů pozemků. Vymezujeme zde novou plochu pro ptačí centrum, které v původním návrhu nebylo, a rozšiřujeme plochy zeleně kolem retenční nádrže, aby mohl vzniknout městský park,“ sděluje brněnský radní pro územní plánování Filip Chvátal (KDU-ČSL).

Podle Sychry jsou zelené části důležité pro občany města, kteří žijí v obklopení průmyslových zón, protože se zde mohou potkávat, relaxovat nebo sportovat.

„Zástavba se bude rozšiřovat na soukromých pozemcích, zatímco zeleň zůstane na pozemcích města zachována,“ tvrdí Chvátal.

Ke změnám brněnského územního plánu se od občanů sešlo více než 35 tisíc požadavků na úpravu.