V Česku je podle organizace Society for All (SOFA) až milion ohrožených dětí. V průměrné pětadvacetičlenné třídě je pak nějakým typem ohrožení zasaženo 16 dětí. Mohou být i svědky násilí nebo užívání drog, což může ovlivnit jejich budoucnost i aktuální zdraví a pohodu.
Jenže systém, tedy nejčastěji „sociálka“ (Orgán sociálně-právní ochrany dětí, OSPOD), zachytí jen pouhý zlomek z nich. U zanedbávání to nejsou ani čtyři procenta všech případů, u fyzického a psychického týrání nebo sexuálního zneužívání se stát nezabývá ani procentem případů.
V Brně to nyní chtějí změnit. Ve třech školách v městské části Brno-střed a ve dvou na Brně-sever si od letoška učitelé i další zaměstnanci více všímají, jak se jejich žáci chovají. Na ty ohrožené špatným zacházením upozorní speciální pracovnice a koordinátorky organizace ze SOFA, které v rodinách začnou působit a hledat pro ně pomoc na míru.
S vytipováním pomůže takzvaná karta KID. Kromě znaků a signálů, kterých by si nejen učitelé měli všímat, se v ní odkazuje i na lokální sociální pomoc a také na zdravotní nebo psychologické služby. Projekt Signály pak propojuje všechny složky, které by s dětmi mohly přijít do kontaktu, tedy navíc ještě i policii, strážníky a další sociální pracovníky.
„Soustředíme se na děti, které ještě nemá v hledáčku OSPOD, ale mají potíže, je to taková šedá zóna. V kartě musíme ještě doplnit běžné situace, které se ve městě u ohrožených dětí vyskytují. A také tu část, která popisuje, kdo má jaké kompetence, aby jim pomohl,“ sdělila koordinátorka pro Brno-sever Veronika Mavrogiannopoulou Lapšanská.
Právě lokální přehled pomoci a kompetencí je unikátní a dává tak vodítko všem zapojeným, od učitelů po policii, na koho se obrátit a koho upozornit. Projekt Signály začal před třemi lety na Mostecku. Organizace jej ale plánuje rozšiřovat dál.
Záchranáři propojují pacienty s poradnami
„V Brně je velká komunita ukrajinských dětí, které můžeme považovat za ohrožené z důvodu traumatických zkušeností spojených s válkou a nuceným vysídlením,“ zdůvodnila výběr města pro projekt předsedkyně SOFA Lenka Felcmanová. Navíc si chce ověřit, že dosavadní postupy fungují i ve větším počtu obyvatel.
V Brně budou působit dvě takzvané case manažerky, každá se v jednu chvíli může věnovat pěti rodinám. Pomoct mohou třeba dětem ze základní a mateřské školy v Merhautově ulici, kam dochází téměř 800 dětí. „U nás je velké množství sociálně kulturně odlišných dětí, ohrožuje je chudoba nebo mají speciální vzdělávací potřeby, také máme asi 100 cizinců. Problémy evidujeme, zejména se záškoláctvím, žáci si prodlužují víkend a my je v pátek nebo v pondělí naháníme,“ řekla ředitelka školy Jana Foltýnová.
Na rozdíl od Mostecka a dalších měst, kde už projekt Signály funguje, má Brno výhodu. Zdejší krajská záchranná služba totiž už minulý rok vyvinula vlastní aplikaci s podobným účelem.
„Jsme často unikátní svědkové situace u pacientů doma, v jejich prostředí. Ale sami s tím nemůžeme nic dělat. Proto má každý náš záchranář u sebe mobilní aplikaci, díky níž může předat kontakty a vysvětlí konkrétním lidem, kam se mohou dál obrátit pro pomoc, kdo jim poradí. Pacient nebo klient se pak sám rozhodne, jestli službu kontaktuje,“ vysvětluje náměstkyně jihomoravské záchranky Romana Pochylá.
Záchranáři zároveň ve zdravotnické kartě sledují, jestli se sociální služba s pacientem opravdu propojila. Takovou pomoc, která už přesahuje jejich lékařské povinnosti, poskytuje záchranka zhruba čtyři měsíce. „Už nyní máme jednotky dobrých případů, opravdu nám to dává smysl. Situace, která pro záchranku nebyla řešitelná a nebylo z ní východisko, se pohnula,“ hodnotí Pochylá.
Projekt Signály bude v Brně fungovat do konce roku. Organizace SOFA chce, aby její aktivity v terénu zůstaly i poté.
