Trend i odolnost vůči extrémnímu počasí. To jsou hlavní důvody, proč se ve vinicích stále častěji objevují odrůdy révy odolné vůči houbovým chorobám.
„Zájem o ně roste a souvisí to i s módou bio vína, protože u odolných odrůd není nutné tolik používat chemii,“ potvrzuje Pavel Pavloušek ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Plocha takových vinic přesáhla už 585 hektarů, což jsou zhruba tři procenta z celkové rozlohy vinohradů. Z odolných odrůd se nejčastěji pěstuje Hibernal. Hned za ní následují co do četnosti výsadby Solaris, Johanniter, Savilon nebo Malverina.
Podle Pavlouška je speciálně šlechtěná réva, označovaná také jako PIWI, na moravských vinicích známá už více než třicet let. Hibernal, který se uchytil nejvíce, je však v českém prostředí registrovaný jen něco přes deset let. Jeho réva je odolná proti napadení plísní šedou, plísní révovou a padlím révovým a víno z ní vyrobené má charakter Ryzlinku rýnského.
„Při pohledu do minulosti se ukazuje, že to byl právě Hibernal, který otevřel cestu PIWI odrůd mezi pěstitele a konzumenty vína. Velkou předností je, že se vinohradníci naučili tuto odrůdu správně pěstovat a sklízet v optimální zralosti. Kvalitní zralost Hibernalu není daná cukernatostí, ale strukturou aromatických látek,“ vysvětluje Pavloušek.
PIWI odrůdy budou stále důležitější, míní vinař
A že ho umějí sklízet více než dobře, ukázal loni úspěch Vinařství Horák z Vrbice na Břeclavsku, které v Paříži ovládlo soutěž Vinalies Internationales a nejprestižnější kategorii bílých vín se svým Hibernalem 2016, výběr z hroznů.
Podle Vinařského fondu je to jeden z největších úspěchů moravských vinařství vůbec. Horákovo víno se také objevilo na čestném místě v publikaci 1 000 Vins du Monde, což je obdoba gastronomického michelinského průvodce. Vyprodané bylo už na konci roku.
„Byla to taková menší šarže, asi tři tisíce lahví. Část šla do Švédska. Úspěch v soutěži na to měl dost výrazný vliv, lidé se začali víc zajímat o naše vinařství i odrůdu Hibernal,“ popisuje Lukáš Horák.
Pěstování PIWI odrůd se dnes věnuje kolem stovky vinařů. Není to už jen záležitostí menších vinařství, ale i větších firem.
„Nejen z pohledu stále extrémnějších výkyvů počasí mají rozhodně co nabídnout a v budoucnu budou stále důležitější,“ míní například vinař Josef Valihrach.
Velkou radost mu dělá především Cabernet blanc, nejen svým aromatickým profilem, ale také svou houževnatostí a odolností. „Třešničkou na dortu je titul World Champion, který se nám s ním povedlo získat. Také Hibernal si našel stabilní místo v naší nabídce a těší se stále větší oblibě,“ dodal Valihrach.
Lidé rádi ochutnávají něco nového
V poslední době se rozšiřuje zejména odrůda Savilon. Její velkou předností je vysoká odolnost vůči šedé hnilobě hroznů, ty pak vydrží dlouho na keřích a mohou dozrát i v okrajových oblastech pěstování révy.
Ze zahraničních odrůd je oblíbený Solaris, a to díky odolnosti vůči plísni révy, ranosti a vysokému výnosu. „Často se využívá pro výrobu burčáku,“ podotkl Pavloušek.
Vinařů, kteří vyrábí víno ze speciálně šlechtěných odolných odrůd, v poslední době přibývá.
Podle marketingového ředitele vinařství Château Valtice - Vinné sklepy Valtice Davida Šťastného lidé novinky vyhledávají a oceňují, když se rozrůstá škála nabízených vín.
„Naši odběratelé rádi ochutnávají něco nového. Zajímají se, jak odrůdy vznikly, jak se dostaly na Moravu, kde přesně jsme je vysázeli. Rádi se podívají i do vinohradů,“ uvedl.
Důraz na ekologii
K průkopníkům rezistentních odrůd révy patřil již zesnulý expert na vinařství Vilém Kraus, který se podstatnou část života věnoval šlechtění nových odrůd révy vinné. Nebo šlechtitel Miloš Michlovský, z jehož „dílny“ pochází minimálně deset odrůd, namátkou třeba právě Savilon.
„Ekologie vinic je důležitá nejen proto, abychom mohli nabídnout bio víno, ale i proto, že chceme zatěžovat přírodu co nejméně. Vinice jsou monokulturou, která není v přírodě běžná ani přirozená. Záměrem je tedy ve vinici vytvořit stabilní systém a podporovat přirozené regulační mechanismy. Ekologický systém hospodaření podporuje biodiverzitu vinic a zatěžuje svoje okolí v co nejmenší možné míře,“ uvádí Michlovský.
Nové odrůdy vznikající křížením, nebo dovezené z ciziny, však podle Marka Babisze, hlavního sommeliéra Národního vinařského centra ve Valticích, těžko nahradí Ryzlink rýnský nebo Sauvignon, které se na Moravě pěstují už stovky let.
„Některé však skutečně mají do budoucna velkou perspektivu,“ soudí například o Hibernalu. Jeho kvality však podle Babisze bude muset prověřit až následujících padesát, možná i sto let.
