Zatímco ještě v roce 2000 sdružovaly odborové organizace 27 procent všech zaměstnanců, loni to bylo už jen 10 procent. Číslo ale mohlo být ještě nižší, kdyby se trend v letech 2010 až 2017 nezastavil a neobrátil, jak zjistili experti z brněnské Masarykovy univerzity.
„V Česku mají vyšší šanci na členství v odborech příslušníci takzvaných modrých límečků (dělníci – pozn. red.), vysokou pravděpodobnost ale vykazují i vysokoškolsky vzdělaní zaměstnanci,“ uvedl na základě analýzy dat z mezinárodního šetření International Social Survey Programme Tomáš Doseděl z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Odbory jsou tak podle něj vnitřně polarizované mezi tradiční dělnické profese a intelektuály působící zejména ve veřejném sektoru, například lékaře nebo učitele. „Právě zaměstnání ve veřejném sektoru působí na pravděpodobnost členství v odborech nejsilněji,“ doplnil Doseděl. Zároveň svou roli hraje i to, jestli v daném podniku už odborová organizace funguje.
Středula rozlítil učitele. Odbory zneužily stávku, je to na odstoupení, vzkazují |
Odborové organizace jsou zástupcem zaměstnanců při vyjednávání ve firmách, zejména o mzdách, ale i s vládou a zaměstnavateli o nastavení celostátních mantinelů. Když se pak odboráři domnívají, že jejich požadavky nejsou dostatečně naplněny, sahají k protestům nebo stávkám, jako tomu bylo toto pondělí.
I když se to podle expertů může zdát jako nejčastější téma demonstrací, opak je pravdou. „Veškeré socioekonomické protesty mezi lety 1990 a 2022 tvořily asi pětinu všech veřejných protestů. A polovinu těchto socioekonomických protestů organizovaly odbory,“ doplnil Doseděla jeho kolega Jiří Navrátil. Jinými slovy jen každý desátý protest je pod taktovkou odborů.
27. listopadu 2023 |
