Dva pozoruhodné historické domy na konci Obrokové ulice v historickém centru jsou majetkem města. Nárožní dům 25 a vedle něj číslo 23 s gotickým mázhausem, arkádovým nádvořím a východem z návštěvnické trasy znojemského podzemí. Oba objekty spojují také zajímavé příběhy a tradice druhé nejstarší lékárny ve městě U Zlaté koruny.
Ta původně sídlila ve „třiadvacítce“, a to už od půlky 17. století. Její provoz se o tři století později, konkrétně v roce 1954, rozšířil do vedlejšího zmíněného domu, kde do konce druhé světové války fungovala Bormannova tiskárna a knihkupectví. Jeho historie sahá ještě hlouběji, první doložitelná písemná zmínka pochází z roku 1363.
Oba domy tak vypráví příběhy obyvatel města napříč několika staletími. Lékárnu tady sice dnes stále připomíná vývěsní štít, v listopadu 2022 ale definitivně ukončila provoz.
Radnice teď rozhodla, že místo ní vznikne kavárna, kde najdou uplatnění lidé se zdravotním znevýhodněním. „Skvostnému historickému domu chceme vdechnout nový život. Proto jsme se domluvili s partnery, že tu zřídíme sociální podnik,“ líčí starostka Ivana Solařová (ANO).
Znojmu dělá ostudu, stěžují si lidé. Náměstí zvelebí, těší se i archeologové |
Podle politiků takový podnik s přesahem v druhém největším městě jižní Moravy dosud chyběl. Podle Solařové je to také jedna z cest, jak může radnice přispět k dalšímu oživení historického centra. Projekt vzniká ve spolupráci s oblastní charitou, Chráněnými dílnami Sansimon, Klubem rodičů a přátel dětí s PAS – Buďme v tom spolu pro autisty a místní hospodářskou komorou.
„Jsem opravdu ráda, že jsme se s našimi partnery dokázali dohodnout a nasměrovat tuto smysluplnou myšlenku do života. Věřím, že bude dělat radost členům personálu kavárny a především návštěvníkům. Teď nás čeká ještě kus práce, musíme dát prostory do pořádku, aby byla nová kavárna příjemným místem pro lidi. Pokud nedojde k větším zádrhelům, mohla by ještě letos přivítat první návštěvníky,“ věří starostka.
Projekt předchůdců u ledu
Předchozí vedení radnice přitom připravovalo jiný projekt, který ale spolu s výměnou vládní garnitury dostal stopku. Hlavně členové Pro Znojmo zamýšleli s Okrašlovacím spolkem adaptaci dvojdomu na městské muzeum. Tehdejší radní pověřili architektku Martu Šedou, aby vizi rozpracovala do podoby architektonické studie.
„Ta byla projednána se zástupci státní památkové péče, kteří záměr přivítali a doporučili,“ tvrdí zastupitel a historik Jiří Kacetl, který vidí i tematické okruhy uvažované expozice vycházející z mikropříběhu samotného domu. V prvním patře by byl představen měšťanský život ve Znojmě od středověku do 19. století, druhé by na příběhu rodin nakladatele a lékárníka, kteří tu žili, ukázalo dramatické události první poloviny 20. století.
Dominikány ve Znojmě po 800 letech nahradí premonstráti, v klášteru plánují i byty |
„Důležité partnerství pro projekt ochotně přijali jihomoravští krajané žijící dnes v Rakousku a Německu. Po vzájemné diskusi bylo odsouhlaseno, že oba domy U Zlaté koruny se díky úspěšné realizaci navrženého projektu stanou lákavým paměťovým muzejním místem, prvním svého druhu na jižní Moravě. Zejména s ohledem na mladší generace by dům sloužil k tolik potřebné osvětě na poli dramatických a komplikovaných moderních dějin,“ uvedl Kacetl.
Jenže myšlenka zůstane jen v šuplíku neuskutečněných plánů – ostatně jako mnoho projektů, které nové vedení radnice po svých předchůdcích „zařízlo“.
Proměny napříč staletími
V 16. století patřily oba domy zámožným rodinám městského rychtáře Müllnera a Budčických z Budčic a prošly zásadní přestavbou v renesančním slohu. Pozoruhodné je členění fasád do Obrokové ulice s vystupujícími arkýři a konzolami a dochovanými portály.
Jeden má i prostorný mázhaus a dvorek s částečným arkádovým ochozem a párem portrétních plaket císařského páru Františka I. a Marie Ludoviky, druhý zase prosvětlený schodišťový dvůr s domácí kaplí s malířskou výzdobou, datovanou rokem 1525. „Mimochodem, rodina Budčických je také podepsána pod stavbou dvojité, takzvané svatováclavské kaple na Mikulášském náměstí,“ poukázal Kacetl.
V meziválečném období byly obě budovy doplněny o obytné druhé patro. Po druhé světové válce je čekalo zkonfiskování a už jako majetek města sloužily coby nájemní domy. V posledních deseti letech byl jeden zcela vyklizen kvůli nevhodnosti pro bydlení vzhledem ke své složité dispozici. Druhý má stále nájemníky v celkem pěti bytech, přízemí zase slouží jako již zmíněný výstup z podzemí a restaurace.
