Veřejné studny vedle toho postupně chátrají a v komplexním boji proti suchu už často nehrají roli. A právě s tím se nehodlají smířit některé brněnské radnice, které se snaží o jejich obnovu tak, aby znovu sloužily lidem.
Jde hlavně o okrajové části Brna, které byly dříve samostatnými vesnicemi. Právě tam se nachází staré zdroje s užitkovou vodou, kterou jde místo té pitné využívat třeba na zalévání zahrádek.
„V Líšni máme kolem třiceti studní, pár z nich lidé stále využívají. Oslovili jsme tedy místní s tím, zda mají zájem o vodu z jiných. Musí ji totiž odebírat, aby místa byla funkční. Dostali jsme podněty od obyvatel z konkrétních míst, v první fázi tak opravíme do deseti studní,“ uvedl líšeňký místostarosta Martin Příborský (ODS).
K některým studnám nemají ani záznamy
Městská část chce v této iniciativě pokračovat i nadále. „Samozřejmě ale jen za předpokladu, že místní budou mít zájem. Připravuje se dokonce projekt do participativního rozpočtu na rekonstrukci studní. Uvidíme, jak dopadne. Buď budeme pokračovat skrze něj, nebo se do dalších oprav pustíme sami,“ nastínil možnosti Příborský.
Zásahy jsou nutné, některé studny mají totiž úplně nefunkční pumpovací zařízení. „U takových se rozhodneme, zda je zachováme z estetických důvodů jako součást veřejného prostranství, nebo se pustíme do rozsáhlejší modernizace. Jak jsou studny vlastně staré, ani nevíme. Je to opravdu historie, nemáme na radnici záznamy o jejich původu,“ přiznal místostarosta.
Vedení radnice si každopádně slibuje, že díky opravám lidé alespoň částečně ušetří pitnou vodu z kohoutku. „Někteří si tak už z funkčních studní čerpají vodu na zalévání zahrádek či zavlažování. Týká se to především staré Líšně, například v okolí Mariánského údolí,“ poznamenal Příborský.
Do obnovy se pouští i v dalších částech Brna
Líšeň ve svém úsilí není osamocená. Do modernizace vodních zdrojů se pustili i v Tuřanech, které se staly součástí Brna až v roce 1919. Do té doby byly samostatnou obcí.
„S opravami jsme začali loni, šlo zhruba o dvě desítky studní. Nechali jsme k nim nainstalovat nové pumpy. Mimochodem zrovna před pár dny jsem narazil na další studnu, některé jsou jen zakryté obrubami,“ přiblížil tuřanský starosta Radomír Vondra (Žijeme zde).
Část z nich místní radnice nechává v současném nefunkčním stavu.
„Takových je jen několik, většinu jsme zmodernizovali. Neopravovali jsme ty, na nichž se nachází parkovací místa a podobně. Studny jsou v Tuřanech od nepaměti, ale průzkum jako v Líšni jsme nedělali. Celé to začalo tak, že se lidé začali ptát na nová pítka. Říkali jsme si, proč zřizovat něco nového, když máme studny. Některé ale měly nefunkční pumpy, tak jsme se do toho rozhodli hrábnout celkově a pustili se do oprav. Aktuálně modernizujeme další dvě,“ uvedl Vondra.
Do čištění studní se pustila i městská část Brno-jih. Před dvěma lety si dokonce nechala zpracovat posudek na prvních deset. Také zdejší voda je užitková, tedy vhodná především k zalévání zahrádek.
Magistrát plánuje vrty na artéskou vodu
Náměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL), který má na starosti oblast životního prostředí a zabývá se bojem proti suchu, iniciativu městských částí podporuje. Podle něj může zprovoznění studní pomoci. A do konkrétních kroků se pustilo i město. V nejbližší době začne s průzkumem takzvané artéské vody, která může posloužit v případě dlouhotrvajícího sucha.
Zkušenosti z minulých let totiž podle Hladíka ukazují, že je nedostatek vody obrovský problém. „Aktuálně si necháváme dělat studii a blížíme se k prvním vrtům. Celkem máme vytipováno osmnáct míst. Jde třeba o lokality v městských částech Tuřany, Žabovřesky či Černovice. Chceme dělat dlouhodobý průzkum. Kde konkrétně začneme vrtat, však zatím nevím. Rozhodující bude, kde získáme povolení,“ přiblížil aktuální stav náměstek.
Lokality pro vrty magistrát vybíral hlavně na základě jejich dostupnosti a vlastnictví pozemku, na kterém se nacházejí. Vybraná místa mají být v budoucnu opatřena plničkami vody do PET lahví.
Město počítá s vytipováním vrtů, jež mohou sloužit pro zásobování obyvatel pitnou vodou v případě krizového stavu. Na území Brna by mohla vzniknout až čtyři odběrná místa. Celková investice do projektu přesahuje šest milionů korun.
Databáze mokřadů a tůníJihomoravské hejtmanství má seznam 800 lokalit pro vznik malých vodních ploch, které mohou pomoci k zastavení vysychání v kraji. Jde o mokřady, biotopy či tůně se schopností zadržet vodu, jež jinak každoročně odtéká pryč. Databázi kraj získal na základě analýzy, jež vznikla i díky podnětům od starostů. „Vytipovali na tři stovky míst, kde lze vybudovat mokřady, tůně nebo obnovit rybník. Byli navíc nápomocní při hodnocení vhodnosti dalších 500 navržených lokalit,“ přiblížil náměstek hejtmana pro životní prostředí Lukáš Dubec (Piráti) s tím, že kraj letos zdvojnásobil rozpočet na boj proti suchu. |
