Dnes je Adamovi osmnáct let, cvičí a dodržuje zásady zdravého životního stylu. Od dětství však bojoval s obezitou a ve třinácti vážil při 173 centimetrech sto kilogramů. Dietní opatření nepomáhala, a tak mu matka na doporučení pediatričky domluvila pobyt v Dětské léčebně Křetín na Blanensku, která se na obezitu zaměřuje.
Pobyt mu opravdu prospěl, za tři týdny zhubl pět a půl kilogramu tuku. „Trenéři v léčebně ho namotivovali ke cvičení a s fitness pokračoval i po návratu domů. Sestavil si provizorní tělocvičnu, kterou pravidelně využívá, kromě toho se zdravě stravuje a nekouří ani nepije,“ pochvaluje si změny Adamova matka Renata z Olešnice na Blanensku, která si nepřála uvést celé jméno.
Podle ředitelky léčebny a vedoucí lékařky Kateřiny Bednaříkové nejsou dnes výjimkou třináctiletí pacienti se 150 kilogramy. Nárůst počtu obézních dětí je v posledních letech alarmující a nedaří se ho zastavit. Podepsaly se na tom také covidové lockdowny, při nichž se děti přestaly hýbat a mnohé se k pohybu nevrátily.
Děti radši tráví čas venku než s mobilem. Proč potom tak tloustnou? |
„Podle studie Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost má problémy s váhou asi 26 procent dětí, obézních je 16 procent. Nicméně z naší praxe nic nenasvědčuje tomu, že by se situace měla lepšit, spíše naopak,“ varuje Bednaříková a dodává, že nejde jen o kila navíc.
Spolu s nimi se už totiž u dětí objevují i zdravotní problémy, s nimiž se potýkají spíše obézní dospělí. „Takové děti pak mají vysoký krevní tlak, cukrovku, problémy s klouby nebo astma. Bohužel se posouvá i věková hranice a čím dál víc mladších dětí už netrpí nadváhou, nýbrž právě obezitou,“ upozorňuje.
Znepokojující je podle lékařů především tempo, jakým takové děti přibývají – v roce 2016 jich trpělo obezitou „jen“ 10,3 procenta. U řady dětí „dědictví“ pandemie navíc přetrvává.
„Nabraly kila navíc i kvůli tomu, že měly doma neustále přístup k jídlu, a ztratily tak jakýkoli režim. Mnohé se také naučily ‚zajídat nudu‘ a podle slov rodičů se spoustě bohužel nedaří tyto zvyky odstranit a znovu nějaký režim nastavit,“ hlásí křetínská psycholožka Veronika Koch Ondrová.
Mlsání, fastfoody i energetické drinky
Některé tak za pandemické roky přibraly i 15 až 20 kilogramů. Přestože v tomto období obézních dětí přibývalo více, je to podle lékařů spíše vyvrcholení dlouhodobého trendu.
„Zkrátka mají po delší dobu vyšší příjem kalorií než jejich výdej. To vede k rozvoji nadváhy a později obezity. Jsou také zvyklé více mlsat, jíst mezi hlavními jídly a často se stravovat v různých fastfoodech. Obrovskou porci kalorií mají na svědomí také slazené nápoje nebo energetické drinky,“ vypočítává ředitelka Bednaříková.
A dodává, že zatímco se před čtyřmi lety zdálo, že se nárůst obezity zastavil, teď už je jasné, že opak je pravdou. „Oproti devadesátým letům se nárůst obezity zčtyřnásobil,“ nabízí další varovnou statistiku.
V Křetíně se ročně léčí čtyři stovky obézních dětí. Během čtyř týdnů absolvují různá cvičení ve skupině i individuálně a také si mohou vybrat z volitelných aktivit, za něž získávají body. Ty méně atraktivní jsou za větší počet.
„Chtějí jich nasbírat co nejvíc. Hodně aktivní děti pak cvičí i pětkrát denně. Trenér je někdy namotivuje až tak, že si jdou zacvičit i před snídaní,“ vysvětluje ředitelka s tím, že cílem však není, aby děti enormně zhubly, ale aby byl úbytek tuku postupný a aby zároveň posílily svalovou hmotu.
Nutriční terapeuti jim pomáhají zorientovat se v tom, co mají jíst a proč, psycholog s nimi zase rozebírá, jak se zachovat v různých situacích, třeba na hostině, aby neporušily pravidla zdravého stravování.
Klíčová je po návratu podpora rodičů
V léčebně se dětem obvykle podaří zhubnout přibližně sedm kilogramů, ale hlavně se nastartuje metabolismus a pacient může pokračovat v domácím prostředí. „Tam je samozřejmě klíčová následná podpora rodičů a také spolupráce praktického lékaře, který sleduje pokrok,“ upozorňuje Bednaříková.
Zda je léčba úspěšná, záleží totiž hlavně na rodičích. Podstatné totiž je, aby se také zapojili a dítě v úsilí podporovali i doma po návratu z léčebny. „Snažím se rodiče co nejvíc vtáhnout do procesu. V neděli pro ně pořádáme workshopy, a když přijedou za dítětem na návštěvu, snažíme se ukořistit alespoň hodinku jejich času a vysvětlit jim, jak by měli doma pokračovat. Nově jsme zavedli také online setkání,“ sděluje Bednaříková.
Za obezitu dítěte mohou pouze a jen rodiče, říká v Rozstřelu pediatr |
Ne vždy to však funguje. Podle ní jsou rodiny, které změní stravovací návyky, jiné vše nechají na dítěti.
S vyšší váhou bojovaly i dvě dcery paní Renaty. Jedním z důvodů je podle ní nedostatek zájmových kroužků ve městě, kde žijí. „Je tu jen malá nabídka sportovního vyžití, a děti se tak k pohybu hůř motivují. Jako rodič toho s puberťáky moc nezmůžete,“ posteskne si Renata.
Podle lékařů však nestačí zavést potomka jednou týdně na kroužek, potřeba je vrátit přirozený každodenní pohyb, chodit s dětmi na procházky nebo na kolo. „Rodiče by se měli snažit zapojit je do vhodných aktivit a najít udržitelný režim. Pokud se to nepodaří, do léčebny se nám vrací – a často ve výrazně horším stavu, než od nás odjely,“ uzavírá Koch Ondrová.
