Na trase Břeclav - Rajhrad přibývá značek zakazující vjezd kamionům do měst a...

Na trase Břeclav - Rajhrad přibývá značek zakazující vjezd kamionům do měst a obcí. Vyměněné jsou i cedule u břeclavského kruhového objezdu. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Obchvat musí počkat kvůli přírodě. Nejvíc tu trpí homo sapiens, řekl Ťok

  • 38
Břeclaví denně projede patnáct a půl tisíce aut. Městu by výrazně pomohl obchvat. Kvůli ochraně přírody se ale kopne do země nejspíš až za pět let. Kritizuje to i ministr dopravy, který slíbil pomoc.

Kolony jsou pro obyvatele Břeclavi součástí každodenního života. Pár stovek metrů dlouhá cesta z centra do místní části Poštorná trvá ve špičce i tři čtvrtě hodiny. Stavba obchvatu, který dopravě uleví, měla začít už letos v dubnu.

Že se kvůli ochraně stromů a živočichů zpozdí nejspíš až o pět let, tvrdě kritizuje ministr dopravy Dan Ťok (ANO), který v pondělí přímo v Břeclavi složitou situaci řešil s vedením města a chce se zasadit o urychlení začátku prací.

Trasa budoucího obchvatu zčásti povede územím chráněným soustavou Natura 2000. Vykácený pás lesa ve vzácné přírodní lokalitě je potřeba nejdříve nahradit výsadbou stromů a dalšími ekologickými opatřeními na jiném území.

„Částečně se rozšíří naturová lokalita v Drnholeckém luhu. Bude tam také třeba upravit porosty tak, aby se přiblížily ideálnímu přírodnímu stavu, zejména co se týče druhového složení. Další opatření se týkají přímo evropsky významných lokalit Soutok a Niva Dyje,“ vysvětlil Stanislav Mudra, autor návrhu takzvaných kompenzačních opatření.

Ta počítají i s úpravou tůní a dalšími drobnými změnami, které zlepší stav chráněných území. „Tato opatření musí být funkční v době, kdy se obchvat začne stavět,“ podotkl.

Kvůli obchvatu se sejdou ministři

V Břeclavi tak musí počkat pět let na to, až a jestli vůbec bude návrh uvedený do praxe fungovat. Teprve pak je možné kopnout do země při stavbě obchvatu.

„To považuji za velmi nešťastné. Břeclav je ve špičce v podstatě neprůjezdná. Myslím, že homo sapiens trpí v Břeclavi víc než kterýkoliv jiný živočišný druh,“ uvedl Ťok, který při návštěvě jižní Moravy řešil dopravní problémy i v Brně, Znojmě a Veselí nad Moravou.

Podle něj je Břeclav vůbec prvním městem v České republice, kde se taková kompenzační opatření v souvislosti s dopravní stavbou dělají.

V nejbližších dnech se proto chystá vyrazit za ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO), aby spolu probrali, zda je možné pokračovat ve stavbě obchvatu rychleji. A jestli jde zrevidovat rozhodnutí úředníků o pětileté lhůtě.

Právě verdikt krajského odboru životního prostředí považuje Ťok za nebezpečný precedens pro další připravované dopravní stavby.

„Nedovedu si představit, že budeme všude čekat, až se prokáže funkčnost kompenzačních opatření. A nechci se dožít situace, kdy za pět let někdo přijde a řekne, že se deset procent stromů neujalo nebo že je na území málo žabek a musí se čekat dalších pět let,“ kritizuje Ťok, který vedení Břeclavi doporučil, aby usilovalo o změnu hranic naturových území.

Bez souhlasu města

Město je v kleštích rovnou dvou evropsky významných lokalit - Niva Dyje a Soutok. Lužní les podél řeky přitom podle odborníků představuje jedinečný ekosystém v rámci Evropy, jehož rozmanitost spočívá zejména v obrovské druhové pestrosti živočichů a rostlin. Tím se ostatně také Břeclav chlubí na svém webu.

„Tyto lokality však byly zřízeny bez nás. Břeclavi se nikdo na nic neptal. Byl to svévolný akt několika málo ochránců přírody, kteří od stolu vyhlásili chráněná území, aniž by respektovali fakt, že v územním plánu města je obchvat. A o co jednodušeji tato území vyhlašovali, o to těžší je teď dosáhnout jejich změny,“ zlobí se starosta města Pavel Dominik (Pro Region). „Zřejmě není jiná cesta než těch pět let počkat,“ dodal.

Břeclavané věří, že se do té doby podaří vybudovat alespoň alternativní spojnici centra a Poštorné, která dopravě může ulevit. Tam je ale stejná potíž. Všechny varianty této spojky opět křižují naturovou oblast.