Z monstrózního plánu komunistů zbyl Brnu jen obchoďák. Brzy půjde k zemi

  6:51aktualizováno  6:51
Betonový kolos zasazený na Dornychu mezi hlavní nádraží a nákupní centrum Vaňkovka asi málokterý Brňan zařadí mezi chlouby města. I kvůli jeho neupravenému okolí, jež přitahuje partičky bezdomovců a narkomanů, má spíš špatnou pověst. Jeho budoucnost je teď navíc nejspíš sečtena.

Společnost Crestyl, která bývalý Prior vlastní, ho chce zbourat. „Současnou budovu nahradí za několik let částečně zastřešený, volně přístupný veřejný prostor s novým náměstím uprostřed a několika menšími budovami kolem něj, ve kterých budou hotel, nájemní bydlení, kanceláře, restaurace, obchody i služby,“ říká mluvčí společnosti Crestyl Ondřej Micka.

Konkrétní podobu už architekti malují a vlastník ji brzy představí Brňanům.

Pokud dům, jehož hlavní částí je prodejna Tesco, padne, zmizí i připomínka jednoho z největších projektů v komunistické historii města – velkolepého centra obchodu a služeb, které nemělo v tehdejším Československu obdoby.

Inspirace na Západě i v Moskvě

Mělo sahat od paláce Morava u Malinovského náměstí až po dnešní Vaňkovku a v ničem by nezaostalo za podobnými centry v Paříži, Stockholmu či Moskvě. Tam se totiž už v 60. letech minulého století jeho tvůrci inspirovali.

Fotogalerie

„Centrum se mělo stát novým srdcem Brna. V Československu se v 60. letech nic takového neplánovalo. Vznikaly sice projekty jednotlivých obchodních domů, například Máj nebo pak Kotva v Praze, ale tady šlo o úplně novou čtvrť,“ říká historik brněnského muzea Lukáš Kos, který se specializuje na architekturu a urbanismus a nedávno dokončil nové heslo pro Brněnský architektonický manuál právě o brněnském Prioru.

V plánovaném centru měly vzniknout Priory hned dva – jeden běžný a druhý zaměřený na mladé lidi. Měly mít obchodní plochu 45 tisíc metrů čtverečních, což je více než dvojnásobek obchodního domu Kotva v Praze, který byl největším nákupním centrem v zemi.

Dalších 50 tisíc metrů čtverečních měl mít 23podlažní Dům služeb a cestovního ruchu, který se měl terasovitě a do oblouku vypínat nad okolí do výšky 83 metrů.

V přízemí hlavního objektu centra, administrativní budovy, měla sídlit kancelář československých aerolinií a velká prodejna potravin. Pod terasou byla umístěna prádelna, drogerie, autokosmetika, předváděcí prostory prodejny aut a jejich půjčovna. U plánovaného podchodu z Orlí ulice se zákazník mohl zastavit v cestovních kancelářích Rekrea a Čedok. Počítalo se tu s dalšími drobným službami, například s fotoateliérem.

Náklady měly přesáhnout miliardu československých korun, což tehdy byly nevídané peníze. Stavbu pak dostalo na starost nově založené Zájmové sdružení spoluinvestorů výrobních a spotřebních družstev, národních podniků a služeb města Brna – Nutria Brno.

Pojistka proti nepokojům

„Centrum mělo nahradit zastaralou síť prodejen a uklidnit lidi, kteří chtěli spotřebovávat, ale nikde nebylo nic ke koupi, a zároveň to byla i pojistka proti případným budoucím nepokojům,“ konstatoval Kos.

Dlouho se uvažovalo o tom, kde by mělo vzniknout, aby nebylo nutné zbourat historické domy, ale zároveň aby bylo blízké dosavadnímu jádru města a dobře dopravně napojitelné na nejfrekventovanější ulice – dnešní Benešovu ulici, Cejl a Koliště, na nově vybudovaný vnitřní okruh města a na budoucí vlakové a autobusové nádraží. Nakonec zvítězila varianta v prostoru od paláce Morava až po dnešní Vaňkovku s tím, že se do budoucna může rozvíjet směrem na jih.

Otci studie se stali architekti Ivan Ruller, který tehdy pracoval v brněnském útvaru hlavního architekta, a Zdeněk Řihák ze Státního projektového ústavu obchodu. Ten byl specialistou na hotely za socialismu, navrhl například brněnský Continental, Labskou boudu nebo Panoramu na Štrbském plese.

Výstavba byla naplánována mezi lety 1972–1980. „Výsledkem měl být obchodní celek se širokým sortimentem se všemi službami pro zákazníky včetně restaurací, jeslí, servisními službami nebo půjčovnou aut. V podstatě tak, jak je známe dnes. Součástí měla být parkoviště s příjezdovými rampami. Z těch by vedly eskalátory a pohyblivé chodníky pro snadnější přepravu lidí i nákupů,“ popsal Kos.

Projekt počítal i s podchodem do Josefské ulice. A do budoucna také například s hotelem nebo společenským a kulturním domem. Do nového srdce města měli návštěvníci jezdit kromě aut i podzemní tramvají nebo rychlodráhou z Líšně.

„Poslední etapou mělo být přemístění nádraží o 700 metrů na jih. Takže už tehdy s tím vedení města počítalo,“ poznamenal Kos. A právě to podle něj ovlivnilo polohu Prioru, dnešního Teska.

Argument pro odsun nádraží

Stavba nakonec vznikla bez Rullera, který se postavil veřejně proti okupaci Československa sovětskými vojsky. Komunisté ho „uklidili“, stejně jako projekt. Ale ne nadlouho. Hlad po zboží a službách si stavbu Prioru nakonec vynutil.

Z původního záměru však zbyla jen troska – obchodní dům podle návrhů Zdeňka Řiháka a Zdeňka Sklepka, který je autorem neslavného Prioru na náměstí v Jihlavě. Z původních osmi pater zbyla tři a změnilo se i umístění stavby, která je dnes nacpaná jako špunt u nádraží.

„Tehdejší vedení vládnoucího národního výboru potřebovalo argument, proč nádraží odsunout. Logika věci byla následující: Umístíme Prior co nejblíž koleji. Ta je do oblouku, takže na ni nelze řadit mezinárodní vlaky. A když kolej nepůjde narovnat, nezbude než nádraží odsunout na jih,“ popsal Kos.

Od prvního návrhu v roce 1974 do otevření uplynulo deset let. Obchodní dům ve stylu socialistického brutalismu přišel na 270 milionů korun a svou plochou se zařadil k největším v Československu. Lidé v něm sehnali „všechno“, a proto se stal fenoménem Brna.

Po roce 1989 koupil budovu řetězec Tesco a později ji zrekonstruoval. Před rokem a půl pak obchoďák převzala developerská společnost Crestyl. Ta ho po úpravách nechá ještě nějakou dobu sloužit, ale už chystá, čím ho nahradí. I památkáři se k záměru staví pozitivně.

„Budova Teska brání dalšímu rozvoji v této části. Není památkově chráněná, protože už je za hranicí městské památkové rezervace. Na záměru se nám líbí i plánované propojení této městské části s Jižní čtvrtí,“ reagoval šéf Národního památkového ústavu v Brně Zdeněk Vácha.

Nejčtenější

Už vím, zda se k biatlonu vrátím, prozradila Koukalová

Gabriela Koukalová na besedě v brněnském Sono Centrum

Biatlonová mistryně světa Gabriela Koukalová po čase opět vystoupila na veřejnosti. V Brně na přednášce o psychologii a...

Voda ve vyprahlé půdě dojde už příští měsíc, děsí se zemědělci

Kukuřičné pole v Texasu. Letošní sucho je nejhorší za desítky let (22. července

Jestliže loňský rok zemědělci považovali za katastrofální, teď mají ještě větší obavy. Vody v půdě je totiž výrazně...

Doba po Zábranském. Kometa vsadí na nového kouče, šéf má jinou výzvu

Trenér Komety Libor Zábranský se raduje ze zisku extraligového titulu.

Libor Zábranský coby generál hokejové Komety Brno nenechal od konce sezony uběhnout ani jeden týden, než oznámil...

Tři pilíře, tři otazníky. Jak bude vypadat tým Komety v příští sezoně?

Trenér Komety Libor Zábranský udílí pokyny Martinu Eratovi.

Na rozdíl od minulého léta, během kterého z Komety odešlo rovnou šest stěžejních hráčů, nečeká letos hokejové Brno tak...

Zábranský končí jako trenér Komety, nahradit by ho měl Petr Fiala

Libor Zábranský, majitel a trenér Komety Brno

Klubový šéf hokejistů Brna Libor Zábranský už nebude v Kometě působit na pozici hlavního kouče. Nahradit by ho měl Petr...

Další z rubriky

V brněnské rezervaci odumřela většina stromů, postupně půjdou k zemi

V brněnské přírodní rezervaci Kamenný vrch kvůli dlouhodobému suchu uhynulo asi...

V přírodní rezervaci Kamenný vrch na území brněnského Nového Lískovce uschlo za poslední rok až tisíc jehličnanů,...

Kvůli nepozornému řidiči dodávky v Brně kolaboval provoz tramvají

Špatně zaparkovaná dodávka na zhruba půl hodiny znemožnila tramvajím průjezd...

Až tisíce cestujících doplatily po poledni na jednu špatně zaparkovanou dodávku v centru Brna, kvůli které nemohly...

Risk, nebo zisk? Na hejtmanství se přou o obchod za půl miliardy

Sídlo společnosti IBM v Technologickém parku v brněnském Králově-Poli

Neshody nejen s opozicí, ale i přímo v krajské koalici vyvolal plán jihomoravského hejtmanství na nákup akcií za půl...

8 eko vychytávek, které šetří přírodu i vaše peníze
8 eko vychytávek, které šetří přírodu i vaše peníze

Pojďme ke Dni Země začít s malou změnou, co má ale velké důsledky. Vyberte si pár tipů, které vás osloví nejvíce a jsou pro vás nejsnazší. I maličkostmi ušetříte přírodu, peníze a vlastní čas.

Najdete na iDNES.cz