A to ani přesto, že tu leží zdroj pitné vody pro oblast se zhruba 140 tisíci obyvateli. Opírá se o studii EIA vlivu na životní prostředí, podle které by těžba neměla vadit podzemním vodám, kvalitě místního pitného zdroje ani životnímu prostředí.
Spor ještě vyostřila nedávná schůzka zástupců těžařské firmy s místními lidmi, na jejichž stranu se postavily Vodovody a kanalizace Hodonín a krajská hygiena.
„Budeme se bránit,“ říká starostka Moravského Písku Hana Habartová. „Dohromady se dalo 57 obcí, vodaři a hygienici. Máme pocit, že všechno, co se děje, směřuje k těžbě, takže chceme vstoupit do připravovaného správního řízení s báňským úřadem v Brně. Pomoc nám slíbil i hejtman Michal Hašek,“ dodala.
Právě on podle ní přednese problém na radě kraje a ta by měla požádat ministerstvo životního prostředí o přezkum procesu EIA. „Mělo by vysvětlit, jak došlo k názoru, že těžba podzemní vody neohrozí, když existují odborná stanoviska s opačnými závěry,“ vysvětluje Habartová. Vlastní posudek zadá a zaplatí i Jihomoravský kraj.
Jako když stáhnete kůži z těla, líčí vodohospodář
Ve svém úsilí však nepoleví ani těžaři. „Jsme rádi, že jsme se s lidmi sešli a mohli jim říci své argumenty a oni nám řekli své. Námitky vodohospodářů posoudíme a případně zohledníme, ale to nás v našem postupu nezastaví,“ komentuje Pavel Josefus, konzultant v oblasti životního prostředí, jenž pro těžaře shromažďuje podklady k žádosti na báňský úřad v Brně. Tam by měla doputovat v řádech týdnů nebo měsíců.
Soukromá firma z Lázní Toušeň, která má po Česku už několik provozoven na těžbu štěrkopísku, chce těžit na svých i na pronajatých pozemcích o rozloze kolem 24 hektarů a po dobu 16 let si chce každoročně odvézt kolem 200 tisíc tun suroviny.
„To je strašlivé, když uvážíme, že v těsné blízkosti leží zásadní prameniště Bzenec-komplex. To může těžba nenávratně poškodit,“ míní starostka Moravského Písku.
„Pro nás to znamená i obrovskou zátěž z hlediska dopravy. Má přes nás jezdit nějakých 45 nákladních aut denně. To je spousta hluku a prachu. Už teď tu máme dopravu značně přetíženou,“ doplňuje.
Zásadně proti jsou i vodohospodáři. „Zatím jsou podzemní vody zakryté vrstvou zeminy, která je přirozeně chrání, jakmile ji však těžaři odhrnou, otevřou je všem vlivům. Jako když strhnete kůži z těla,“ vysvětluje náměstek Vodovodů a kanalizací Hodonín Pavel Zabadal.
Je to nafouknutá bublina, říká zástupce těžařů
„Havárie strojů a únik ropných látek si firma třeba ohlídá, ale neohlídá povodně, které se tudy prohnaly už dvakrát a víme, co s sebou nesou,“ popisuje.
„Je to jen nafouknutá bublina,“ oponuje Josefus. „V celé řadě případů funguje těžba vedle zdrojů pitné vody a není problém, například v Tovačově na Přerovsku z jezera po těžbě odebírají pitnou vodu, a dokonce nějaký čas obě činnosti fungovaly souběžně. V Zaječí je pískovna také v blízkosti pitného zdroje,“ dodává.
Konečné slovo ve věci má Český báňský úřad (ČBÚ). Ten jediný může těžbu povolit.
„Firma si dosud nepodala ani žádost o vymezení dobývacího prostoru. Pak musí ještě podat žádost o povolení k hornické činnosti. To jsou dva procesy, do kterých mohou vstupovat obce a další dotčené strany se svými námitkami,“ informuje mluvčí ČBÚ Bohuslav Machek. Všechny připomínky i podmínky ministerstva životního prostředí k těžbě musí být do povolení zabudované.
