Dnes je severně od Hostimi na Znojemsku pole. Před více než dvěma staletími byste tam ale našli velký rybník Vosovec. Podle historických dokladů dával jaroměřickému panství 150 kop ryb, což naznačuje, jak byl rozsáhlý.
Rybník zanikl po povodni v roce 1820. A přesně na jeho místě by do budoucna mohla vzniknout nová vodní nádrž. Zadržet má 1,4 milionu kubíků vody, které do ní přivede potok Nedveka.
„Rybník tady historicky byl a místo se pro vodní nádrž nabízí i z hlediska krajinného rázu,“ říká starostka Hostimi Marcela Hanáková (Ženy Hostimi).
Ta podporuje vznik více vodních prvků v krajině. Podle ní totiž obec a její okolí sužuje extrémní sucho. „Razantně schnou borovice, chybí nám spodní voda. Lidem dochází voda ve studních, takže se musejí napojovat na vranovský řad,“ popisuje Hanáková prohlubující se potíže místních.
Chystaná nádrž, která ponese po svém předchůdci jméno Vosovec, je jednou ze čtyř na jižní Moravě, jež ministerstvo zemědělství nově zařadilo na seznam plánovaných vodních děl.
Je nutné zadržet srážkové vody, říká ministr
Naději na vznik má i nádrž Kačenka, která má ležet také jen kousek od Hostimi, směrem na sousední obec Jiřice. V plánu ministerstva je také příprava nádrže Holštejn na Blanensku zásobované z potoku Bílá voda a nádrže Javorník na Hrubém potoce na Hodonínsku.
Do Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod ministerstvo tato místa zařazuje právě proto, aby zmírnilo projevy sucha související se změnou klimatu.
Podle Tomáše Hrdinky z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka je stavba nádrží jediným správným způsobem, jak se jižní Morava může poprat s nedostatkem vody. Ovšem jedině tehdy, když se zkombinuje i s krajinotvornými opatřeními, která zlepší zadržení vody v půdě. A takový je i plán ministerstva.
„Pokud vodu nezadržíme, odtéká, aniž bychom ji mohli využít k hospodářským potřebám. Proto není možné zaměřit se jen na zadržování vody v krajině, což je nezbytné pro stav půdy a krajiny. Je nutné orientovat se i na zadržení srážkových vod jejich zachycením v dalších přehradních nádržích, s kapacitami, které se stačí v průběhu zimy a jara doplnit,“ zdůvodnil rozšíření generelu ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).
Plán starý 32 let
Ani jedno z míst se na seznamu neobjevilo poprvé. Lokality pro akumulaci povrchových vod byly poprvé vymezeny ve Směrném vodohospodářském plánu už v roce 1988. Původně bylo v kraji 25 míst vhodných pro stavbu nádrže, pod tlakem připomínek se ale seznam postupně zeštíhloval.
V dnešním klíčovém plánu je jich prozatím pouze deset. Namátkou sem spadají Čučice, Kuřimské Jestřabí, Rychtářov či Vysočany. Právě k nim se mají přidat čtyři nové lokality.
Kdyby se všechny tyto přehrady na jižní Moravě podařilo prosadit, zabraly by 1 479 hektarů a zadržely by vodu o objemu až 163 milionů kubíků. To je nicméně jen dvojnásobek toho, co dnes pojmou novomlýnské nádrže.
Většina nových nádrží má být vodárenských. V případě stavby by tedy kolem sebe měly ochranná pásma vodních zdrojů. Na takových územích se nesmějí mimo jiné stavět dopravní koridory nebo průmyslová a energetická zařízení, která by mohla narušit geologické poměry daného místa.
V ohrožení mohou být tisíce lidí
Jestli nové přehrady skutečně vzniknou, je však velkou neznámou. I když ministerstvo zemědělství tvrdí, že předběžný souhlas obcí už má, například v Javorníku jsou striktně proti.
„Když mi Povodí Moravy projekt loni představilo, ptal jsem se, jestli jejich projektanti milují sci-fi filmy,“ říká s nadsázkou starosta Javorníku Dalibor Procházka (Sdružení pro Javorník).
Podle podkladů, které od vodohospodářů obdržel, by totiž hráz plánované nádrže měla vyrůst nad chatovou oblastí Filipov, samotným Javorníkem i Velkou nad Veličkou.
„Kdyby hráz praskla, spláchne to dvě vesnice i chatovou oblast. V ohrožení jsou tři a půl až čtyři tisíce lidí. Budeme striktně proti vzniku takové nádrže,“ tvrdí ostře starosta.
Jižní Moravu trápí sucho, vodou však nešetří. Nejvíc jí spotřebují v Brně |
Podobné rozpaky panují také nad nádrží Holštejn, což se bude řešit i na vládní úrovni. „Vybudování přehradní nádrže v této oblasti by nenávratně zničilo unikátní krasové jeskyně v Moravském krasu, a to asi každý pochopí, že bychom v takovém případě měli hledat náhradní řešení a možnosti,“ mírní odhodlání kolegů ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Právě fakt, že se obě ministerstva nedohodla na místech určených k nové výstavbě předem, kritizují i mnozí politici. Resorty ještě čeká dohadování, protože ochrana přírody s většinou ze schválených nových vodních nádrží nesouhlasí.
Podle ministerstva zemědělství příprava a výstavba přehradních nádrží u nás v současných podmínkách trvá 15 až 20 let.
„Nádrže jsou bez dalších opatření na nic“Nové nádrže, ale k tomu i mokřady, remízky, zasakovací pásy a změna způsobu hospodaření na zemědělské půdě. To je podle Tomáše Hrdinky z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka ideální kombinace pro zadržení vody v krajině. Proč nestačí jen krajinotvorná opatření? A samotné nádrže jsou také málo? Chystané nádrže jsou poměrně malé. Je to správné? Jsou vůbec jihomoravské toky tak silné, aby nádrže naplnily? |
