„V dnešní době neexistuje v podstatě žádný odpad. Všechno se po semletí a vysušení může vrátit do výrobního procesu. Jak už odřezky, které vznikají při zpracovávání, nebo třeba i zbytky po přírodních katastrofách,“ vysvětlil Zdeněk Suchomel ze společnost Smart Technik, jenž tuto technologii vyvíjí společně s akademiky z VUT a dalšími partnery z průmyslu.
Na úplném začátku nejprve firma přišla s linkou zpracovávající nápojové kartony z mléka a džusů. Během dva a půl roku trvajícího projektu, který měl rozpočet zhruba 30 milionů korun, se ale s experty z VUT rozhodli vyvinout linku více univerzální.
Inspiraci hledali na Novém Zélandu. Prototyp té brněnské si oproti té z druhého konce světa ovšem poradí i s různými typy druhotného odpadu. „Ve vytříděném komunálním odpadu je vysoký podíl plastů, jak měkké, tak tvrdé plasty, dále papír, tkanina nebo i buničina,“ vyjmenoval Suchomel.
Z těchto odpadních materiálů vytvoří dlouhým procesem tři typy desek – klasickou, voděodolnou a se sníženou hořlavostí. Jejich konkrétní vlastnosti lze ale libovolně měnit v závislosti na nastavení linky nebo obsahu speciálních směsí, které obsahují řadu druhotných surovin jako je například odpadní sklo, cemento-vápenné odprašky nebo skelná vlákna.
„Vždy je důležité to, o jaký odpad má ten daný zákazník zájem, a od toho se všechen následující proces odvíjí,“ uvedl Aleš Jakubík, jednatel firmy Redrock Construction, která na projektu taktéž spolupracovala. Výsledné desky mají potenciální využití v nábytkářském průmyslu i stavebnictví, třeba jako obkladový nebo podlahový materiál.
„Očekáváme, že zájem o tuto technologii bude hlavně ze strany zpracovatelů odpadu, ale i u velkých producentů, kteří se zabývají odpadovým hospodářstvím, zejména plastového odpadu. Výhodou je relativně nízká náročnost zavedení této technologie, ale i možnost přizpůsobení každé linky na míru konkrétnímu odpadu,“ dodal Jakubík. První linka s nově vyvinutou technologií by měla vzniknout v Polsku.
20. března 2023 |
