Dvoupruhová ulice s širokými chodníky a pásem zeleně uprostřed z ulice Drobného nebo od Milady Horákové a končící u Zvonařky má odlehčit věčně ucpanému Kolišti. A také lépe obsloužit lokalitu kolem Křenové, vytvořit nové trolejbusové okružní spojení pro oblast východně od centra, které by ulevilo přetíženým tramvajím jedoucím po Rooseveltově a Husově ulici.
Město ji plánuje už léta a zakreslená je i ve stávajícím územním plánu. Rozhodnutí o tom, kudy přesně povede a zda vůbec, ale ještě nepadlo. Naopak, už dnes se jedná o změně plánu, kterou iniciovala radnice Brna-střed. Ta by třídu výrazně zkrátila nebo vyškrtla úplně.
Lidé z Kanceláře architekta města Brna (KAM) nyní posuzují všechny varianty. Podle jejího ředitele Michala Sedláčka nelze třídu jen tak z územního plánu vypustit. „Musíme důkladně zvážit, co to udělá s územím z hlediska dopravního a urbanistického, pak teprve můžeme předložit nějaké doporučení městu,“ poznamenal Sedláček.
O třídě se mluví kvůli nádraží
Diskuse kolem Nové městské třídy se rozproudila v souvislosti s blížícím se rozhodnutím brněnských zastupitelů o preferované poloze nového brněnského nádraží. Někteří zastánci varianty pod Petrovem totiž tvrdí, že ulice, kvůli které by se musely drasticky bourat domy například v Příční ulici, vznikne jen kvůli spojení s odsunutým nádražím. V případě nádraží v centru by se podle nich třída stavět nemusela.
Nová městská třída
|
Podle dopravního specialisty z KAM Martina Všetečky stavba městské třídy s polohou nádraží nesouvisí. „Studie proveditelnosti prokázala, že dopady Nové městské třídy jsou téměř stejné pro obě varianty nového nádraží. Ve variantě Petrov by projelo ulicí trolejbusy 40 tisíc lidí denně, ve variantě Řeka 44 tisíc. To je jen o málo víc,“ uvedl Všetečka.
Ve hře je navíc několik variant třídy od té původní nejdelší z ulice Drobného, která by ale znamenala bourání domů také v Traubově ulici, takže je prakticky neprůchodná. Bolestivá je i varianta kratší – od třídy Milady Horákové, kvůli níž by padly domy v Příční. Nejnověji se tak uvažuje o nejkratší variantě, která by začínala na Cejlu. Právě to teď zkoumá Kancelář architekta města.
„Jsme na začátku, ale podle nás by tam měla třída v nějaké formě zůstat, minimálně pro městskou hromadnou dopravu. V severojižním směru mezi ulicemi Rooseveltova a Gajdošova totiž není žádná varianta MHD. Pokud se třída nepostaví, budou se všichni dopravovat tramvajemi. Plánovaná třída je atraktivní pro cestující i tím, že počítá s trolejbusy, které jsou rychlejší než tramvaje,“ vypočítává Všetečka.
Urbanisté z KAM se budou na základě výsledků dopravního modelu dívat na to, co se bude bourat a co ne. „Možná se ukáže, že ulice může být užší a domy v Příční zůstanou, nebo se ukáže, že to nejde a že severní část nebude vůbec. Od Cejlu na jih už to takový problém není, protože jsou tam brownfieldy,“ popsal Všetečka.
Ander: Není to řešení
Se zkrácenou variantou ale nesouhlasí garant pro územní plán a zastánce nádraží pod Petrovem Martin Ander (SZ). „Není to řešení, je to jako postavit most do půlky řeky. Podle nás je potřeba hledat řešení v menších obslužných komunikacích, a ne stavět třídu. A bude-li, nebude úzká, protože pokud tu mají trolejbusy denně převézt 40 tisíc lidí, potřebují zvláštní pruh, aby neucpávaly dopravu,“ namítl Ander.
Podle něj existuje ještě další riziko. Že si budou řidiči zkracovat severojižní spojkou cestu, a místo aby jezdili po městském okruhu, namíří si to přes centrum. O tom ale KAM ví. „Dá se to upravit značením, například tím, že se tu povolí jen MHD a průjezd lidí, kteří tu bydlí,“ poznamenal Sedláček.
Podnět k „vymazání“ nové třídy z mapy nebo alespoň její zkrácení vznesla radnice Brna-střed už v minulém volebním období. Podle místostarostky Jasny Flamikové (SZ) je potřeba rozhodnout i kvůli lidem, kteří na plánované trase bydlí.
„Při besedách o rezidentním parkování se na nás obraceli obyvatelé Příční ulice s tím, že nevědí, co s nimi bude. Namítají, že do domů za celá léta nikdo neinvestoval a nevědí, jestli se mají odstěhovat, nebo zůstat,“ poznamenala Flamiková.
S novou třídou v územním plánu naopak počítají investoři, přes jejichž pozemky podle plánu vede. Jedním z nich je společnost CTP, která na místě bývalé továrny Vlněna staví komplex s kancelářemi a byty. „V případě výstavby komplexu Vlněna respektujeme tento záměr, protože je v platném územním plánu. V případě, kdy třída nevznikne, plánujeme území využít jako park s přístupem k nedalekému areálu Ponávka v prostoru bývalých škrobáren,“ informoval mluvčí společnosti CTP Július Hájek.
Jasno o nové třídě by mohlo být do tří let. Rok totiž KAM potřebuje na posouzení a další dva roky bude trvat projednávání změny.
