Na to, že jsou netopýři zásobárnou virů, které vyvolávají u lidí nebezpečná onemocnění, přišel mezinárodní tým vědců z Univerzity v Bonnu, jehož členem je i Peter Vallo z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd v Brně.
27 druhůV Česku žije 27 druhů netopýrů, blízko lidí 17 a nejčastěji se vyskytuje jen 5 druhů. Jsou nepostradatelní pro ekosystém, živí se obtížným hmyzem. Kvůli rychlému metabolismu potřebují mnoho potravy - jedinec uloví za noc hmyz odpovídající čtvrtině až třetině jeho váhy. Jsou chráněni zákonem. |
Odborníci zjistili, že přímo z netopýrů pochází například lidský virus příušnic a je u nich dosud přítomen. Podobně je tomu u SARS, jehož epidemie vyvolala před časem kvůli vysoké nakažlivosti celosvětový poprask.
Příušnice mohou vést u mužů i k neplodnosti. SARS zase způsobuje těžké plicní komplikace, při nichž může pacient i zemřít.
"Rozpoznali jsme příbuzenské vztahy mezi liniemi netopýřích a lidských virů, které mají společného předka. Ten byl kdysi jen v netopýrech. Od té doby však mnohokrát zmutoval, takže se mohou nakazit i lidé," vysvětluje Vallo.
Z výzkumu vědců, který aktuálně zveřejňuje prestižní časopis Nature Communications, vyplývá i to, že téměř všichni prapředci dnešních paramyxovirů, které způsobují mnoho zánětlivých onemocnění, existovali v netopýrech. A teprve z nich se rozšířili na člověka a další savce.
Není důvod netopýry hubit
Evoluci virů nebezpečných člověku se vědci věnují už dlouho.
"Nyní jsme však významně posunuli hranice znalostí o roli netopýrů a hlodavců jako zdroji paramyxovirů, které u člověka vyvolávají kromě příušnic a SARS i spalničky, zápaly plic či nejrůznější nachlazení. U zvířat jsou pak původcem psinky či dobytčího moru," říká Vallo.
Netopýři moravských jeskyň |
Některé z těchto virů vedou také k zápalům mozkových blan, na něž umírá každý druhý infikovaný člověk.
Závěry výzkumu mohou podle Christiana Drostena z bonnské univerzity přispět k objevení nových epidemií již v raných stadiích. Vědci našli více než šedesát nových druhů paramyxovirů.
A Peter Vallo je přesvědčen, že mnoho zdejších případů onemocnění, které zůstávají nevyjasněny, je s nimi možné spojit.
Z výzkumu vyplývá i to, že nebezpečné viry nelze lehce vymýtit, jak se až dosud předpokládalo. Aby se totiž původce onemocnění z lidské populace trvale odstranil očkováním, nesměl by se v přírodě vyskytovat žádný hostitel, z něhož může přijít nová infekce - v tomto případě netopýr.
Dita Weinfurtová ze společnosti pro ochranu netopýrů však na lidi apeluje, aby nepodléhali - tak jako nyní v Německu - panice a nezačali netopýry, nepostradatelné pro ekosystém, hubit.
"Pokud už vletí někomu do bytu, stačí otevřít okno a on vyletí. V žádném případě však na netopýra nesahat a nehonit ho," radí Weinfurtová. Lidé podle ní mohou onemocnět až poté, co viry zmutují.
Nakažení člověka dosud nezmutovanými viry od netopýra je podle Weinfurtové velmi vzácné.
