Například Úrazová nemocnice v Brně si kvůli tomu dokonce musela půjčit patnáct milionů korun od zřizovatele, města Brna.
"Přišlo to náhle a je to velice významná částka v rozpočtu nemocnice. Za pololetí máme náklady kolem dvou set milionů korun. Ty se teď navýší o jedenáct procent. Teď musíme šetřit, kde se dá. Na energii, u dodavatelů a budeme se snažit více nabízet služby, které si lidé sami platí. Aby k nám chodili například na vodní masáže," uvedl ředitel Úrazové nemocnice Karel Doležal.
Brněnští zastupitelé proto v červnu schválili také nevratnou dotaci Úrazovce ve výši deseti milionů korun.
platy lékařů"Lékařům se výplata zvýší o sedm procent, zdravotním sestrám o 15 procent." Vlastimil Sršeň, mluvčí ministerstva zdravotnictví |
Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že pojišťovny pokryjí zvýšení platů ve všech nemocnicích. A že na to mají vyčleněnu miliardu korun.
"Ministerstvo má písemný příslib, že pojišťovny tyto peníze poskytnou všem zdravotnickým zařízením. Pokud je však nemocnice použijí na jiné účely, hrozí jim, že personál odejde do zdravotnických zařízení, kde jsou lepší podmínky," podotkl mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň.
Například ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Horák ale už dříve uvedl, že pojišťovna zaplatí až příští rok a vyúčtuje částku podle aktuálního počtu zaměstnanců nemocnic.
Zvýšení platů je nutné
Vedení některých nemocnic je proto stále v nejistotě. Například nemocnice u svaté Anny v Brně utratí jen na mzdách o 55 milionů korun víc. "Ministerstvo totiž stále neupřesnilo, kolik peněz k nám na platy přijde. Zatím není řečeno, že by to tyto peníze pokryly všechno," uvedla mluvčí nemocnice Šárka Urbánková. Vedení nemocnice se proto snaží hlavně levněji pořizovat léky a ostatní materiál.
Platy se letos lékařům a sestrám zvyšovaly ve třech vlnách. "Lékařům se výplata zvýší celkově o sedm procent, zdravotním sestrám o 15 procent," uvedl mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.
A ačkoli budou nečekané výdaje pro nemocnice velkou finanční zátěží, všichni se shodnou na tom, že navýšení platů je v tak fyzicky a psychicky náročném zaměstnání potřeba.
"Hlavní problém například u zdravotních sestřiček je, že jich strašně málo vychází ze škol. Dnes je pětina sestřiček ve srovnání s devadesátými lety. Teď to pro ně bude zase perspektivní zaměstnání a zvýší se jeho prestiž," myslí si například ředitel Fakultní nemocnice v Brně Roman Kraus.
Česká lékařská komora však stále nepovažuje letošní zvýšení platů zdravotnického personálu za dostatečné. "Sestry a lékaři stále odchází do zahraničí. Podle našich informací odejde dvě stě doktorů ročně. V Evropské unii mají totiž tří- až pětinásobek průměrného platu. U nás je to asi dvojnásobek," uvedl mluvčí komory Michal Sojka.
Tento rok budou muset i krajské nemocnice čerpat ze svých zdrojů. Tedy z krajské pokladny.
Podle jihomoravského hejtmana Michala Haška s tím ale nebude problém. Jedním ze zdrojů budou totiž peníze, které kraj ušetřil na regulačních poplatcích. Od kraje si je nechávají proplatit jen asi dvě třetiny pacientů. Kraj tak ušetří zhruba 25 milionů korun.
"Rozhodně nebudeme muset z rozpočtu nic škrtat. Máme od ministryně příslib, že ty peníze pojišťovny pokryjí. Jen ještě nevíme, zda to bude sto procent. Pokud ne, budeme jednat o dorovnání rozdílu s ministerstvem," uvedl Hašek.
Podle údajů ministerstva zdravotnictví byl loni průměrný plat lékaře necelých 46 tisíc korun a zdravotní sestry 24 tisíc korun.
