Posloužit by k tomu mohly zatím tři tisícovky rychlerostoucích topolů, které radnice vysázela v kopcovitém terénu za Němčičkami.
Až stromy, kterým jsou teď tři roky, dorostou, mohl by celý experiment přinést kromě levného otopu navíc další pozitivní vedlejší efekt - nová pracovní místa. Topoly by se totiž na dřevěné brikety zpracovávaly přímo v Němčičkách.
V obci chybí plyn, elektřina obyvatele ruinuje
"Můj tchán protopil ještě před pár lety ve svém rodinném domě až osmdesát tisíc ročně. Nechal se totiž zlákat na elektrokotel, a když přišel první účet, nestačil se divit," popisuje situaci v obci se zhruba šesti sty obyvateli, kde doteď není zavedený plyn, pětatřicetiletý Radim Stávek.
Protože pak lidé nebyli většinou schopni vytápění svých domů drahými energiemi vůbec utáhnout, donutila je podle něho situace vrátit se po dvou až třech letech zpět ke kotlům na tuhá paliva.
"Elektřina je drahá a plyn nejspíš hned tak nebude. Nápad s energetickými topoly se mi zdá jako východisko a dobrá varianta pro místní lidi," vítá možnost úspory peněz z rodinného rozpočtu Stávek. Ten vytápí svůj dům palivovým dřívím. I když si je schopný zajistit částečně dříví sám, a tak ušetřit, ví o řadě lidí, které vytápění elektřinou málem zruinovalo.
"Můj bratr by protopil při plném výkonu elektrokotle osm set korun denně. Proto raději pořídil krbová kamna a stejně jako ostatní netrpělivě čeká, jak zkušební výsadba dopadne," řekl Stávek.
Do briket zpracují i odpad z vinic a náletové dřeviny
S nápadem topit jinak přišel před třemi lety tamní starosta. Toho totiž při pálení réví napadlo, že je přece škoda nechat tak obrovskou energii vylétnout vniveč bez smysluplného využití.
"A tak jsme těsně vedle sebe po třiceti centimetrech vysadili tři tisíce topolů, nechali zpracovat energetický audit obce a zjistili, že dům pět plus jedna by mohl ušetřit na ročním vytápění oproti elektřině až dvanáct tisíc korun za sezonu," uvedl autor nápadu a starosta Němčiček Petr Slezák.
Pokud ekonomové spočítají, že pět let je pro růst stromů dostačující a mohou už po tak krátké době posloužit svému účelu, investuje radnice dvacet milionů korun do výstavby haly na "zelené louce".
Tam by celkem šestnáct lidí v dvousměnném provozu zpracovávalo dřevo rychlerostoucích topolů do dřevěných briket. "Topoly by tvořily sedmdesát procent biomasy. Obecní četa by ale likvidovala také náletové dřeviny, například akáty, a zpracovávali bychom tady i odpad z vinic," popsal starosta obce v kopcovitém terénu.
O podobném experimentu spalování topolů v některé z obcí na jižní Moravě dosud neslyšel energetický auditor Jiří Tomek. Podobný způsob alternativního vytápění ale viděl například v Ivani.
"Tady kupříkladu vytápějí místní školu rostlinnými peletkami, které se vyrábějí z kukuřičného odpadu," přiblížil bývalý radní kraje pro energetiku.
Podle ředitelky školy Ivany Mackové se tím uspoří více než polovina ročních nákladů. "A pokud vím, už na toto vytápění přechází i některé zdejší rodinné domy," upozornila ředitelka.
